Technické normy v oblasti investiční výstavby

Rozdíl a vztah právních a technických norem.
Vedle právních norem, upravujících investiční výstavbu, existují ještě normy technické. Technické normy jsou z kvalitativního, ale i právního hlediska zcela odlišné od norem právních. Technické normy nevycházejí ve Sbírce zákonů, nejsou obecně závazné a vztahují se k technické, nikoliv k právní problematice. Technické normy vytvářejí odborníci z technických oborů zatímco právní normy vytvářejí právníci. Existuje však vzájemná provázanost obou těchto skupin norem, protože oba druhy norem se musí vzájemně respektovat, musí být v souladu a v mnoha případech se ustanovení norem právních odvolávají na normy technické. Pojem technický předpis je zakotven i v právním řádu viz. § 3, zákona číslo 22/1997 Sb. o technických požadavcích na výrobky, takže náš právní řád bere technické předpisy na vědomí jako samostatnou skupinu předpisů. V § 4 zák.č. 22/1997 Sb. je potom právně definován pojem česká technická norma jako dokument schválený pověřenou právnickou osobou pro opakované nebo stálé použití, jehož vydání bylo oznámeno ve věstníku Úřadu pro technickou normalizaci. Tím je právně zakotvena existence a definice ČSN. Dále je zde (§ 4) stanoveno, že česká technická norma není obecně závazná.

 

Druhy technických předpisů.
K technickým normám upravujícím proces výstavby patří zejména České státní normy (ČSN) a dřívější (dnes již neplatné) oborové normy (ON). Dále jsou to zahraniční technické normy, z nichž pro nás nejdůležitější jsou normy Evropského společenství, Evropské normy. Pojem harmonizované české technické normy zavádí § 4a zákona č. 22/1997 pro ČSN, které jsou v souladu s normami Evropského společenství. Dalšími dokumenty tohoto druhu jsou technická doporučení (například ministerstev) a typizační směrnice nebo typizační podklady a sborníky. Nakonec jsou to také různé metodické pokyny nebo technologické postupy vydávané výrobci stavebních materiálů a konstrukčních částí stavby, které doporučují postupy při realizaci těchto částí stavby a zpracování materiálů a použití výrobků. Existují také interní pokyny a směrnice pro technologické postupy vydané různými dodavateli staveb na základě jejich dlouhodobých zkušeností ze stavební praxe.



Nedávná historie a právní vývoj.

Samostatný vývoj technických norem pro oblast výstavby v našem státě byl v podstatě zahájen vydáním vyhlášky č. 709/1950 ministerstva stavebního průmyslu, kterou došlo k oddělení, do té doby jednotné, technické a právní legislativy. Do této doby platily pouze staré upravené předpisy, které byly odvozeny z rakouského stavebního řádu z roku 1886. V roce 1951, kdy vyhláška č. 709/1950 nabyla účinnosti a vznikl také Úřad pro normalizaci, však existovalo pouze asi 30 technických norem v oblasti stavebnictví. Počet technických norem se s technickým rozvojem rychle zvětšoval a v roce 1960 byla platnost vyhlášky č. 709/1950 zrušena. Celý problém byl nadále řešen pouze obecnou závazností platných technických norem, které byly podle potřeby aktualizovány. K datu 1.1.1990 bylo již pro oblast stavebnictví (třída 73 a 74) vydáno více než 680 platných ČSN a ON, a to bez započtení norem týkajících se výkresů ve stavebnictví, které byly postupně převáděny do třídy 01 34. Ke změně tohoto stavu došlo vydáním zákona č. 142/1991 Sb. ve znění zákona č. 632/92 Sb. Podle § 9, odst.1 tohoto zákona byla dnem 1.1.1995 zrušena obecná závaznost ČSN a podle § 9, odst.3 byly dnem 1.1.1994 prohlášeny ON za neplatné. Další právní úprava vychází právě z již zmíněného zákona číslo 22/1997 Sb. o technických požadavcích na výrobky platného od 01.09.1997, který novelou ve znění zákona číslo 71/2000 Sb. dokončuje přechod českých technických norem na stav obvyklý v zemích Evropské unii. Zákon číslo 71/2000 Sb. nabyl účinnosti od 03.04.2000 a kromě jiného zavedl do našeho právního řádu pojmy technický předpis, norma a harmonizovaná norma.



Závaznost technických norem.
České státní normy jsou obecně nezávazné. Jsou ale doporučené. Znamená to, že je obecně doporučeno řídit se ustanoveními ČSN, ale v odůvodněných případech není žádná zábrana proč bychom se nemohli od ustanovení ČSN odchýlit, když naše řešení je v konkrétním případě výhodnější. Při každém odchýlení se od ustanovení ČSN je však třeba mít vždy na paměti, že v případě vzniku problému, který může mít příčinu v atypickém řešení, budeme muset před soudem obhájit odůvodnění proč jsme nepostupovali podle doporučeného standardu daného ČSN, ale jinak. Pokud se nepodaří odchylku řádně obhájit, bude soud pohlížet na problém jako na chybu z nedbalosti, kdy jsme nedbali normou doporučeného řešení. Proto platí důležitá zásada, odchýlit od ustanovení ČSN se můžeme, ale vždy musíme pečlivě zvážit zda tato odchylka je na místě a je obhajitelná, tzn. zda jde opravdu a prokazatelně o odchylku směrem k lepšímu řešení.

V některých případech se však od ustanovení ČSN odchýlit nelze. Je to tehdy, pokud je toto konkrétní ustanovení ČSN závazné.

Ustanovení technické normy může být závazné z několika důvodů.
1. V případě, že se na ustanovení technické normy odkazuje obecně závazný právní předpis, je toto ustanovení technické normy pro případ vymezený právní normou závazné. Např. mnoho odkazů na technické normy obsahuje vyhláška číslo 137/1998 Sb. o obecných technických podmínkách pro výstavbu.

2. Jestliže smlouva mezi účastníky výstavby výslovně vyžaduje dodržení ustanovení ČSN, musí být toto smluvní ujednání respektováno. Odchylky od ustanovení ČSN by potom měly za následek právní jednání z důvodu nedodržení smlouvy.

3. Dodržení ustanovení ČSN může vynutit orgán státní správy ve svém rozhodnutí (např. rozhodnutí o stavebním povolení). Podle § 66, zákona číslo 50/1976 Sb. - stavební zákon, Stavební úřad určí podmínky výstavby. Pokud je podmínkou dodržení ustanovení technických norem je nutné tuto podmínku respektovat. Nesplnění takové podmínky znamená jednak sankce podle § 105 resp. § 106, zák.č. 50/1976 Sb. a značné potíže s kolaudací stavby, nebo dokonce nařízení jejího odstranění.

4. Dodržování ustanovení ČSN může být vynuceno také pokynem nadřízeného pracovníka v zaměstnaneckém poměru. Zde podle § 273, zákona číslo 65/1965Sb. zákoník práce, může při dodržování pracovněprávních povinností v souvislosti např. se zajištěním bezpečnosti a ochrany zdraví při práci nařídit vedoucí pracovník pracovní postupy výhradně v souladu s ustanoveními ČSN.

 

Vynutitelnost respektování technických norem před soudem.
Jako soudní znalec se velmi často setkávám před soudem se situací, kdy se jedna ze stran obhajuje tím, že technické normy jsou nezávazné, a protože se na příslušné normové ustanovení neodvolává žádný právní předpis, ani nebylo předem smluvně dohodnuto, že by dílo mělo být provedeno v souladu s technickými normami, nebyl zhotovitel díla povinen respektovat normová ustanovení, a proto nelze hovořit o vadě díla.

Taková obhajoba nedodržení technických norem je však v mnoha případech lichá a velmi snadno vyvratitelná. Problém je totiž v tom, že objednatel díla (kupující) má právo za své peníze, pokud není ve smlouvě uvedeno jinak, získat dílo v obvyklé kvalitě. Vada díla potom spočívá v tom, že dílo není provedeno v této obvyklé - standardní kvalitě. Soud potom položí znalci otázku, zda provedené dílo má, nebo nemá obvyklou kvalitu, aby mohl zjistit zda dílo je nebo není vadné. Objednatel totiž má právo dostat dílo bezvadné. Znalec je tedy postaven před problém, že musí stanovit co je obvyklá kvalita a potom porovnat provedené dílo s touto obvyklou kvalitou. A jsme zpět u technických norem. Když nahlédnete do slovníku spisovného jazyka českého, tak zjistíte, že slovo "norma" má tři významy. Prvním významem je "závazné pravidlo", ale to není náš případ, protože technická norma není obecně závazná. Druhým významem je "normální stav - obvyklost - normálnost, a to je právě ten obvyklý, běžný, standardní stav, který hledáme. Třetím významem je "souhvězdí jižní oblohy". Takže norma určuje normální - obvyklý stav věci !!! Potom už je předmětem dalšího znaleckého zkoumání, zda dílo splňuje normová ustanovení (daná technickou normou) a je tedy provedeno v obvyklé kvalitě, kterou měl objednatel právo očekávat, nebo zda dílo nesplňuje normová ustanovení není provedeno v obvyklé kvalitě a objednatel za své peníze nedostal to co měl.

Jak je vidět, měl by si zhotovitel díla, nebo projektant, velmi dobře rozmyslet kdy se může odchýlit od technické normy a kdy jí musí respektovat, a to i přesto že technické normy jsou obecně nezávazné.

 

Mezinárodní normy a přejímání EN do soustavy ČSN.
Celosvětovou federací národních normalizačních organizací je Mezinárodní organizace pro normalizaci ISO (International Organization for Standardization). Členem této organizace je také Úřad pro technickou normalizaci, meteorologii a státní zkušebnictví ČR. ISO spolupracuje s Mezinárodní elektrotechnickou komisí IEC (International Electrotechnical Commission) v záležitostech normalizace týkající se elektrotechniky. Společenství EHS (Evropské hospodářské společenství) dnes EU (Evropská unie) založilo v roce 1975 v Bruselu Evropskou komisi pro normalizaci CEN (Comité Européen de Normalisation) a Evropskou komisi pro normalizaci v elektrotechnice CENELEC a pro telekomunikační obory Evropský ústav pro telekomunikační normy ETSI. Postup práce v CEN, CENELEC a ETSI je obdobný jako postup používaný v ISO a IEC. Pro normy uvedených organizací se používají následující zkratky:

EN je norma CEN nebo CENELEC, která je určena v členských státech EU k povinnému zavedení, za současného zrušení národních norem, které jsou s ní v rozporu.

HD je (harmonizační dokument) norma CEN nebo CENELEC, která se zpracovává v případech, kdy není možné nebo účelné zpracovat EN. Je určena v členských státech EU k povinnému zavedení a zrušení národních norem, které jsou s ní v rozporu.

ENV je norma ETSI, která je určena v členských státech EU k povinnému zavedení, za současného zrušení národních norem, které jsou s ní v rozporu.

I-ETS je předběžná norma ETSI určená k dočasnému použití p dobu tří let, přičemž národní normy mohou být ponechány.

Označení převzatých norem:
ČSN ISO je identická norma s normou ISO.
ČSN EN je identická norma s normou EN.
ČSN P ENV je předběžná norma identická s ENV.
Vydávání a úpravy technických norem.

Podle § 5, zákona číslo 71/2000 Sb., odpovídá za zabezpečení tvorby norem a jejich vydávání stát, kde je tato kompetence přisouzena Ministerstvu průmyslu a obchodu. Náklady na tvorbu norem však hradí ten, kdo požaduje jejich zpracování. V naší zemi se od 01.01.1993 zabývá tvorbou, evidencí a vydáváním norem Český normalizační institut ČSNI, který byl zřízen Ministerstvem hospodářství jako příspěvková organizace. ČSNI oznamuje připravované a vydané ČSN ve Věstníku Úřadu pro technickou normalizaci, meteorologii a státní zkušebnictví, vydává seznam existujících norem, prodává a půjčuje technické normy. Věstník ÚNMZ, prodejna a půjčovna norem jsou na adrese Biskupský dvůr 5, 110 00 Praha 1. Podrobné informace lze získat na adrese http://www.csni.cz, kde je možné ČSN také objednat. Kromě možností koupě a vypůjčení ČSN v ČSNI a přes Internet je také možné zakoupit ČSN na CD.

Členění a označování ČSN.

České státní normy zahrnují všechny obory činnosti, pro které je vydávání norem důležité. V rámci ISO se v roce 19992 vytvořila mezinárodní klasifikace ICS (International Classification for Standards), která rozdělila technické normy do tématických skupin. Obor stavebnictví a stavební materiály je zařazen ve skupině ICS 91. Skupina ICS 93 zahrnuje stavby inženýrské. Při vyhledávání norem a práci s nimi je potřebné znát základní rozdělení skupin ICS, které se týkají stavebnictví.

Hlavní skupiny ICS (výběr).
01 - Všeobecnosti. Terminologie. Dokumentace.
07 - Matematika. Přírodní vědy.
13 - Ochrana životního prostředí a zdraví.
17 - Metrologie. Měření. Užitá fyzika.
19 - Zkušebnictví.
21 - Mechanické systémy a části pro všeobecné použití.
23 - Kapalné systémy a části pro všeobecné použití.
25 - Strojnictví.
27 - Elektrotechnika.
35 - Informatika.
45 - Železniční technika.
91 - Stavebnictví a stavební materiály.
93 - Inženýrské stavitelství.

Podrobnější rozpis členění skupiny 91 (Stavebnictví a stavební materiály).

91.010 - Stavebnictví všeobecně.
91. 020 - Prostorové uspořádání. Plánování měst.
91. 040 - Budovy.
91. 060 - Stavební prvky.


91.080 - Stavební konstrukce.

91.080.00 - Stavební konstrukce všeobecně.
91.080.10 - Kovové konstrukce.
91.080.20 - Dřevěné konstrukce.
91.080.30 - Zděné konstrukce.
91.080.40 - Betonové konstrukce.
91.090 - Venkovní konstrukce.91.100 - Stavební materiály.

91.120 - Venkovní a vnitřní ochrana budov.
91.140 - Domovní instalace.
91.160 - Osvětlení.
91.180 - Vnitřní vybavení.
91.200 - Stavební technologie.
91.220 - Stavební stroje. Stavební nářadí.

Podrobnější rozpis skupiny 93 (Inženýrské stavby).

93.020 - Zemní práce. Hloubení šachet. Zakládání. Podzemní práce.
93.040 - Tunelové stavby.
93.080 - Silniční stavby.
93.100 - Železniční stavby.
93.120 - Letištní stavby.
93.140 - Vodní cesty, stavby přístavů.
93. 160 - Vodní stavby.

Jednotlivé normy ČSN jsou označovány zkratkou ČSN případně další zkratkou označující soulad a převzetí mezinárodní normy. Následuje číselné označení a podle tohoto označení je možné zjistit z jakého odvětví norma je a čím se zabývá. Číselné označení obsahuje nejprve dvojciferný třídící znak a potom čtyřciferné označení normy. Ve stavebnictví se setkáváme s následujícími třídícími znaky ČSN:

Třída 01 - výkresy a dokumentace
Třída 72 - stavební materiály a výrobky
Třída 73 a 74 - navrhování, provádění a zkoušení staveb
Třída 75 - vodárenství a kanalizace
Třetí číslice (další po třídícím znaku) označuje skupinu a další číslice podskupinu. Poslední dvě číslice značí pořadové číslo normy v podskupině.

Účinnost ČSN.

Den počátku platnosti ČSN není v normách uváděn. Obecně platí, že po splnění všech zákonných podmínek a po vydání ČSN začíná platnost normy prvním dnem následujícího měsíce. Rok a měsíc vydání normy se přitom uvádí na titulní straně. Norma platí až do jejího zrušení, které je oznámeno ve vydání nové normy tím, že norma staršího data je nahrazena normou novějšího data, nebo ve věstníku ÚNMZ.

Co se starými a neplatnými normami ? Vyhodit je ? Technická norma je dílem skupiny nejlepších odborníků v normou dané specializaci. Specialisté normu vytvořili na základě dlouholetých praktických zkušeností a teoretických znalostí. V normě jsou tyto informace shromážděny formou doporučení jak nejlépe postupovat, aby výsledek dané činnosti byl optimální. Z tohoto důvodu je každá technická norma pro odborníka v oboru významným pomocníkem, rádcem a návodem jak je možné při určité činnosti postupovat. Staré normy proto nevyhazujeme ale archivujeme, protože mohou být i v budoucnu pro nás užitečnou poradnou a zdrojem nápadů jak vyřešit některý problém.

ČSN obsahující normové hodnoty předepsané vyhláškou číslo 137/1998 Sb.
ČSN 36 0020-1 - Sdružné osvětlení – Část 1: Základní požadavky
ČSN 36 0450 - Umělé osvětlení vnitřních prostorů
ČSN 36 0451 - Umělé osvětlení průmyslových prostorů
ČSN 65 0201 - Hořlavé kapaliny – Provozovny a sklady
ČSN 65 0202 - Hořlavé kapaliny – Plnění a stáčení výdejní čerpací stanice
ČSN 65 0205 - Hořlavé zkapalněné uhlovodíkové plyny – Výrobny a sklady
ČSN 73 0532 - Akustika – Ochrana proti hluku v budovách
ČSN 73 0540 - Tepelně technické vlastnosti konstrukcí budov - Názvosloví, požadavky, kriteria
ČSN 73 0540-2 - Tepelná ochrana budov – Část 2: Funkční požadavky
ČSN 73 0543-1 - Vnitřní prostředí stájových objektů – Část 1: Tepelná ochrana
ČSN 73 0543-1 - Vnitřní prostředí stájových objektů – Část 2: Větrání a vytápění
ČSN 73 0580-1 - Denní osvětlení budov – Část 1: Základní požadavky
ČSN 73 0580-2 - Denní osvětlení budov – Část 2: Denní osvětlení
ČSN 73 0580-3 - Denní osvětlení budov – Část 3: Denní osvětlení škol
ČSN 73 0580-4 - Denní osvětlení budov – Část 4: Denní osvětlení průmyslových budov
ČSN 73 0802 - Požární bezpečnost staveb – Nevýrobní objekty
ČSN 73 0804 - Požární bezpečnost staveb – Výrobní objekty
ČSN 73 0810 - Požární bezpečnost staveb – Požární odolnost stavebních konstrukcí
ČSN 73 0818 - Požární bezpečnost staveb – Obsazení objektů osobami
ČSN 73 0831 - Požární bezpečnost staveb – Shromažďovací prostory
ČSN 73 0833 - Požární bezpečnost staveb – Budovy pro bydlení a pro ubytování
ČSN 73 0834 - Požární bezpečnost staveb – Změny staveb
ČSN 73 0835 - Požární bezpečnost staveb – Budovy zdravotnických zařízení
ČSN 73 0842 - Požární bezpečnost staveb – Objekty pro zemědělskou výrobu
ČSN 73 0845 - Požární bezpečnost staveb – SkladyČSN 73 0873 - Požární bezpečnost staveb – Zásobování požární vodou
ČSN 73 4055 - Výpočet obestavěného prostoru pozemních stavebních objektů
ČSN 73 4108 - Šatny, umývárny a záchody
ČSN 73 4130 - Schodiště a šikmé rampy – Základní ustanovení
ČSN 73 4201 - Navrhování komínů a kouřovodů
ČSN 73 4210 - Provádění komínů a kouřovodů a připojování spotřebičů paliv
ČSN 73 4301 - Obytné budovy
ČSN 73 5105 - Výrobní průmyslové budovy
ČSN 73 5305 - Administrativní budovy
ČSN 73 6057 - Jednotlivé a řadové garáže – Základní ustanovení
ČSN 73 6058 - Hromadné garáže – Základní ustanovení
ČSN 73 6059 - Servisy a opravny motorových vozidel
ČSN 73 6075 - Navrhovanie autobusových stanic
ČSN 73 6110 - Projektování místních komunikací
ČSN 74 3305 - Ochranná zábradlí- Základní ustanovení
ČSN 75 5115 - Vodárenství – Studny individuálního zásobování vodou
ČSN 75 6081 - Žumpy
ČSN 75 6402 - Čistírny odpadních vod do 500 ekvivalentních obyvatel

Kontrolní otázky:

01. Rozdíly mezi právními a technickými normami.
02. Vztah právních a technických norem.
03. Druhy technických předpisů.
04. Vývoj technických norem v ČR.
05. Závaznost a platnost ČSN.
06. Závaznost a platnost ON.
07. Je možné odchýlit se od ustanovení ČSN a za jakých podmínek.
08. V jakých případech je ustanovení ČSN závazné a kdy je nutné ČSN dodržovat.
09. Normalizační úřady, mezinárodní a ČR.
10. Označování mezinárodních a převzatých technických norem.
11. Vydávání technických norem v ČR.
12. Jak a kde je možné získat technické normy.
13. Označování a členění ČSN.
14. Účinnost ČSN.
15. Základní ČSN, na které se odvolává prováděcí předpis stavebního zákona.

info


Ing. Josef Pavlát - autorizovaný inženýr a soudní znalec
znalecké obory - stavebnictví - ekonomika - projektování - s mezinárodní certifikací platnou v zemích EU člen Komory soudních znalců ČR a České komory autorizovaných inženýrů a techniků.