Plovoucí podlaha

Vlastník stavby si objednal posouzení stavebnětech

nického stavu podlahové konstrukce pro soudní řízení, a to z důvodu, že podlahová konstrukce vykazuje nedostatky, které dodavatel nechce uznat jako reklamaci a tvrdí, že jím odvedené dílo je zcela v pořádku.
Úkolem znalece bylo zjistit, zda existují vady dodaného díla a pokud ano tak je popsat a prokázat proč vznily a kdo za ně nese odpovědnost a navrhnout jak je odstranit. Jde o konstrukci plovoucí podlahy v rodinném domě.

Několik slov úvodem, k plovoucím podlahám:
Předně bych rád nejprve vyvrátil několik mýtů laické veřejnosti, které se týkají "plovoucích podlah". Četl a slyšel jsem častokrát zcela nesmyslné názory, že plovoucí podlahy jsou u nás novinkou po roce 1990, a že jde o podlahy z dřevěných nebo laminátových lamel. Prosím nevěřte takovým hloupostem. O plovoucích podlahách jsem se učil jako o zcela běžné, staré a dávno známé konstrukci už na stavební průmyslovce z učebnic napsaných v roce 1964. Tedy ani v roce 1964 nešlo o žádnou novinku, ale o zcela běžnou konstrukci. Plovoucí podlahy nemají vůbec nic společného s druhem nášlapné vrstvy, mohou mít nášlapnou vrstvu i z keramické dlažby, železobetonové desky, nebo jakéhokoliv jiného materiálu. Nejvíce plovoucích podlah se u nás udělalo v šedesátých až osmdesátých letech minulého století, a to v klasických obytných panelácích, kde byla nejčastější nášlapná vrstva povlaková z PVC.
A co tedy je, ta plovoucí podlaha ? Jde o takovou konstrukci podlahy, která má souvrství spojené s nášlapnou vrstvou oddělené od ostatních konstrukcí stavby akustickou izolací, aby se omezilo na minimum přenášení akustických impulzů vzniklých od provozu na nášlapné vrstvě do nosné konstrukce stavby. Oddělení musí být provedeno nejenom pod celou vodorovnou plochou těchto "plovoucích" podlahových vrstev, ale také na všech bočních svislých stranách. Aby tato akustická izolace měla zásadní význam, z akustického hlediska, měla by být vrstva akustické izolace alespoň o tloušťce 1 cm. Jde tedy především o zajištění předepsané kročejové neprůzvučnosti stropní konstrukce.
Tento konstrukční prvek našel významné uplatnění právě u železobetonových stropních konstrukcí v panelových domech, kde byly s kročejovou neprůzvučností u relativně tenké a dobře akusticky vodivé železobetonové desky (oproti klasickým trámovým stropům se zásypem) problémy. Proto když se v klasickém paneláku např. typu T-08B v roce 1967 provedla podlaha tak, že se na nosný panel položila parotěsná zábrana z lepenky, potom akustická izolace z rotaflexu nebo fibrexu tloušťky 4 cm, potom separační vrstva z lepenky a na ní armovaná betonová mazanina, která se nedotáhla až ke stěně, kde byl opět vložen pás fibrexu, na to přišla pryžová podložka a nášlapná povlaková vrstva z PVC, tak šlo zcela jednoznačně o plovoucí podlahu. Dilatace okolo stěn byly překryty nalepenou rohovou páskou z PVC. Sám jsem podobných plovoucích podlah dělal v šedesátých a sedmdesátých letech na pražských sídlištích kilometry.
Naopak u současných podlah, které jsou často nazývány plovoucími, většinou ani o plovoucí podlahu nejde. Mirelonová vyrovnávací a separační vrstva o tloušťce pouhé 2 mm, která se pokládá pod lamely, nemá totiž natolik významnou akustickou funkci, aby bylo možné hovořit o plovoucí podlaze. Její význam je předevší separační, kde zajišťuje kluznou oddělovací vrstvu pro umožnění dilatačního pohybu vrstvy nášlapné a zároveň vyrovnává drobné nerovnosti podkladu, který může mít na dvoumetrové lati nerovnost do 2 mm. Lze tedy říci, že naopak současné podlahy s nášlapnou vrstvou z laminátových nebo dřevěných lamel, tak jak jsou běžně prováděny, ani plovoucími podlahami nejsou. Nazval bych je přesněji podlahami s kluznou nášlapnou vrstvou.

Při provedeném šetření jsem zjistil následující skutečnosti:
Byla použitá laminátová podlahovina výrobce Terhűrne typu Quick Loc v provedení dub selský 967 o tloušťce lamely 7,1 mm a rozměru lamely 1285x194 mm. Tyto lamely se montují na suchý zámek s perem a drážkou, opatřený uzamykatelným vrubem ve spoji, který zajišťuje pevnou vzájemnou polohu lamel ve spoji a těsné spáry. Montáž vyžaduje použití speciálního dorážecího pravítka, kterým se zámek uzavře (zaskočí).
Posuzovaná podlaha se nachází v prvním nadzemním podlaží nepodsklepeného rodinného domu, a to ve dvou vzájemně provozně navazujících místnostech, kuchyni a obývacím pokoji. Podlahová plocha kuchyně je 4,48*4,03= 18,05 m2 a podlahová plocha obývacího pokoje je 4,46*5,38= 23,99 m2, celková podlahová plocha je 18,05+23,99= 42,04 m2.

Byly zjištěny následující vady:
  • Dodavatelem dodaná podlaha je na několika místech vzdutá. Lamely jsou zvednuté od podkladu a tvoří velmi výrazná vyboulení až do výšky 5 cm nad správnou výškovou úroveň. Nejvíce se tato vada projevuje v obývacím pokoji pod oknem, kde je vzdutý pruh podél obvodové stěny,a to v šířce 50 cm a délce 2,5 m. Tato vada je způsobena zejména tím, že nebyla provedena předepsaná dilatační spára mezi podlahovou nášlapnou vrstvou a stěnou domu, anebo nebyla tato dilatační spára dostatečná vzhledem k dalším vadám, které vedly ke zvýšení vlhkosti, nabobtnání a zvětšení rozměrů lamel. Změnou vlhkostních a tepelných poměrů v interiéru, dochází k roztahování nebo smršťování podlahové nášlapné vrstvy, která musí mít možnost pohybu. Proto výrobce předepisuje minimální dilatační spáru, při teplotě v interiéru 20 °C a relativní vlhkosti 50 %, v šířce 1,5 cm. Při těchto hodnotách teploty a vlhkosti jsem však zjistil, že v některých místech, a to právě i v místě této vady, je dilatační spára nulová !!! Potom dojde k tomu, že roztahující se podlahová vrstva se opře o zeď a při dalším zvětšení svojí délky se vyboulí směrem nahoru. Dolů nemůže, tam je podklad. V našem případě má zcela evidentně na tuto vadu zásadní vliv, kromě nedostatečné dilatační spáry také ta skutečnost, že podlahová nášlapná vrstva byla položena na nedokonale vyschlý betonový podklad, přičemž navíc nebyla použita parotěsná zábrana, která má zamezit pronikání vlhkosti z podkladu do podlahoviny a její nasávání do nášlapné vrstvy. Zvětšením vlhkosti lamel se zvětšil jejich rozměr a dilatační spára, pokud při pokládce nějaká byla, nestačila tuto objemovou roztažnost vykompenzovat. V tomto případě jde jednoznačně o chybu na straně dodavatele, který měl použít technologickým předpisem výslovně předepsanou polyetylenovou 0,2 mm tlustou parotěsnou zábranu s přesahy ve spojích min. 20 cm, nebo slepovanou či svařovanou, pokládku měl provést na proschlý povrch a přitom měl provést předepsané dilatační spáry.
  • Dále bylo zjištěno, že dodavatelem dodaná nášlapná vrstva na několika místech (kde není vzdutá) neleží na podkladu, ale směrem k podkladu se při zatížení dotlačuje (prohýbá-pruží), a to až o 5 mm. V tomto případě je vada zapříčiněna nerovností podkladní vrstvy a použitím vyrovnávací podložky z pěnového polyetylenu (mirelon) o nedostatečné tloušťce. Norma připouští maximální nerovnost podkladu naměřenou na délce dvoumetrové latě 2 mm a technologický předpis výrobce určuje použití pěnového polyetylenu o tloušťce 2 mm. Tyto základní parametry nebyly zhotovitelem respektovány což způsobilo, že nášlapná podlahová vrstva je v místech větších prohlubní podkladní vrstvy ve vzduchu a neleží na podkladní vrstvě a tenká mirelonová vrstva není schopna tak velkou nerovnost eliminovat. Vina je v tomto případě zcela jednoznačně na zhotoviteli, který položil podlahu na nerovný podklad, ačkoliv jako odborník měl vědět, že takový postup je rozporu s technickou normou, a že výsledkem bude vada díla.

Omluvou v žádném případě nemůže být argumentace zhotovitele, že nášlapnou vrstvu pokládal na podklad objednatele, tedy na podklad který si sám nepřipravoval, a to se svolením objednatele. Podle občanského zákona § 563 zhotovitel odpovídá také za vady, jejichž příčinou je vadnost věci, která má být opravena nebo upravena, či nevhodnost pokynů objednatele, jestliže ho na vadnost věci či nevhodnost pokynů neupozornil. Zhotovitel tedy měl jako odborník povinnost upozornit odběratele na důsledky takového chybného postupu a v případě, že by i přesto odběratel trval na chybném technologickém postup, měl si nechat zhotovitel podepsat od objednatele prohlášení o tom, že ho na všechna konkrétní rizika, která vyplývají z chybného technologického postupu, na kterém objednatel trvá, upozornil. Zhotovitel tedy plně odpovídá za vady, které má provedená oprava nebo úprava při převzetí věci objednatelem, jakož i za skryté vady, které se vyskytnou po převzetí věci v záruční době.

Dále bylo zjištěno, že dodavatelem dodaná nášlapná vrstva vykazuje na svém povrchu (kde není vzdutá) nerovnosti pod náhodně položenou dvoumetrovou latí až 9 mm, ačkoliv podle ustanovení ČSN 74 4505 je povolena maximální nerovnost pouze 2 mm. Na dotaz zda dodavatel prováděl vyrovnávací (nivelační) stěrku jsem dostal odpověď, že nikoliv, protože dodavatel uvedl do dokladů o dodávce, že pokládku podlahy provede na povrch objednatele. Na dotaz zda byl objednatel upozorněn dodavatelem na skutečnost, že v případě křivosti podkladní vrstvy nad rámec hodnot daných normou bude podlaha neobvykle křivá, a to v rozporu s normovým ustanovením a navíc hrozí další technické defekty a špatná funkce podlahy v průběhu provozu, jsem dostal odpověď, že na takové riziko nebyl odběratel zhotovitelem upozorněn. Tato vada tedy vznikla porušením ustanovení ČSN a základních zásad správného technologického postupu ze strany zhotovitele. Platí zde stejné důsledky jako v předchozím bodě.

  • Dále bylo zjištěno, že dodavatelem dodaná nášlapná vrstva vykazuje na několika místech zvednutí konců hran lamel v jejich styku, a to až o 2 mm. Tato vada je způsobena nadměrným navlhnutím a bobtnáním hran lamel, které se tímto vlivem zvedají. Příčina je v chybějící parotěsné zábraně, která je technologickým předpisem předepsána a zhotovitel jí neprovedl a zároveň pokládkou podlahy na nedokonale vyschlý podklad. Jde tedy o vadu zaviněnou zhotovitelem nedodržením správného technologického postupu.
  • Dále bylo zjištěno, že dodavatelem dodaná nášlapná vrstva vykazuje na několika místech spáry mezi lamelami (měřeno spárovými měrkami) až 1,2 mm. Jde o vadu, která je způsobena nedokonalým doražením zámků sousedních lamel. Podle předpisu EPLF (viz. seznam podkladů) může být tolerována maximální šířka spáry 0,15 mm (výjimečně 0,2 mm), ale podle technologického předpisu výrobce má být u tohoto typu podlahoviny spára nulová. Je tedy nutné dodržet přísnější kritérium, za které si odběratel zaplatil. Vada je jednoznačně způsobena chybným provedením ze strany zhotovitele, který nedokonale dorážel lamely při jejich spojování originálním montážním přípravkem.
  • Dále bylo zjištěno, že dodavatelem dodaná nášlapná vrstva je na několika místech položena až těsně k obvodové zdi, tedy bez dilatační spáry. Vada je jednoznačně způsobena chybným provedením ze strany zhotovitele, který nerespektoval povinnost dodržet dilatační spáru v šíři 15 mm.
  • Dále bylo zjištěno, že dodavatelem dodaná nášlapná vrstva je položena pouze na 1 mm tlustou podložku z pěnového polyetylenu, ačkoliv podle technologického předpisu výrobce má být použita podložka o tloušťce min. 2 mm. Vada je jednoznačně způsobena chybným provedením ze strany zhotovitele, který nerespektoval povinnost použít předepsanou akustickou a vyrovnávací podložku z pěnového polyetylenu.
  • Dále bylo zjištěno, že při montáži dodavatelem dodané nášlapné vrstvy nebyla vůbec použita povinná parotěsná zábrana z polyetylenové fólie tloušťky minimálně 0,2 mm, která má být položena s minimálními přesahy 20 cm, nebo slepována viz. technologické pokyny výrobce. Vada je jednoznačně způsobena chybným provedením ze strany zhotovitele, který nerespektoval povinnost použít předepsaným způsobem parotěsnou zábranu z polyetylenové fólie.
  • Dále bylo zjištěno, že při montáži dodavatelem dodané nášlapné vrstvy nebyly povinné polyetylenové podložky vytaženy 20 mm nahoru po obvodových stěnách za olištování, (viz. technologické pokyny výrobce), ale podložka končí v rohu mezi stěnou a podkladem podlahy. Vada je jednoznačně způsobena chybným provedením ze strany zhotovitele, který nesprávně položil podkladní vrstvu z pěnového polyetylenu.
Při místním šetření byla po dobu jedné hodiny měřena teplota a vlhkost vzduchu v místnostech s problematickou podlahou a bylo zjištěno, že při teplotě 21 stupňů je v místnostech vlhkost vzduchu 54-55 %. Tyto hodnoty provozního prostředí pro předmětný typ podlahy, jsou považovány za obvyklé a jsou v souladu s tolerancí určenou výrobcem.
Podle informací podaných objednatelem znaleckého posudku, byly podkladní vrstvy podlahy v obou místnostech před pokládkou nášlapné vrstvy rekonstruovány. V obývacím pokoji byla na stávající podkladní beton položena hydroizolační vrstva ze svařovaných živičných pásů typu IPA a na ní krycí a vyrovnávací vrstva z betonové mazaniny o tloušťce 3 cm. V kuchyni byla provedena podkladní betonová vyrovnávací mazanina, na ní byla položena hydroizolační vrstva ze svařovaných živičných pásů typu IPA a na ní tepelná izolace z polystyrenu o tloušťce 5 cm, potom polyetylenová separační fólie a nakonec betonová vyrovnávací vrstva o tloušťce 8 cm. Vyrovnávací stěrky nebyly provedeny ani v jedné z obou místností.

Vzhledem k tomu, že nebyl předložen stavební deník ani jednoduchý záznam o stavbě, ve kterém by byly zaznamenány konkrétní údaje o kontrolní činnosti nezávislého stavebního dozoru, není možné žádným věrohodným dokladem doložit přesný časový postup prací, ani přesný popis technologie provádění prací, ani provádění a výsledky případných měření v průběhu realizace, ani údaje o dodávce, druhu, skladování a dopravě materiálu, ani případné výhrady ze strany investora nebo dozoru stavby a reakce zhotovitele. Podle informací podaných při místním šetření objednatelem znaleckého posudku, nebyl mu nikdy žádný stavební deník ani jednoduchý záznam o stavbě zhotovitelem díla předložen, z čehož vyplývá, že nebyl řádně, v souladu s právními předpisy, veden. V tomto směru byl tedy dodavatelem porušen § 100, odst. 3 a 4, zák. č. 50/1976 Sb., čímž dodavatel vědomě a pravděpodobně tedy i úmyslně a záměrně zkomplikoval průběh případné kontroly nad kvalitou jeho dodávky.

Ze zjištěných nedostatků, (absence parotěsné zábrany, použití tenčí mirelonové podložky, pokládka na nerovný podklad, pokládka na nedostatečně vyschlý podklad, nedodržení dilatačních spár, nevytažení podkladních polyetylenových vrstev svisle podél stěn min. 2 cm, nedbalé doražení některých zámků, nevedení zákonem předepsané dokumentace o průběhu realizace díla) vyplývá, že zhotovitel při realizaci a dodávce díla postupoval velmi nedbale a v rozporu s ustanovením technických a právních norem, což mělo za následek vadnou dodávku a vzniklé a výše popsané komplikace a vady.

Po odstranění lišty lze zjistit nejenom správnost dilatace, ale také přítomnost polyetylenové parotěsné zábrany a mirelonové podkladní vrstvy a způsob jejich ukončení... Zvednutá čela sousedních lamel jsou zcela zřejmá i vizuálně... Měření rovinnosti povrchu dvoumetrovou vážní latí. Zjišťují se nerovnosti i vodorovnost...

Spárovými měrkami lze přesně změřit spáry mezi lamelami... Podlaha opřená o zeď, s nedostatečnou dilatací, se vzdouvá... Po odkrytí prahu lze zjistit kvalitu a povrchovou úpravu podkladu a přtomnost, druh a kvalitu položení podkladních vrstev...

Návrh na řešení:
Je nutné demontovat podlahu v celé své ploše. Vytřídit demontované lamely, takové lamely, které jsou celé a nebudou nijak poškozené (ani hrany nabobtnalé vlhkostí, ani zámky) bude možné znovu použít znovu, ostatní je potřeba doplnit novými. Na podklad se musí provést nivelační vrstva – vyrovnávací stěrka, aby byl podklad rovný podle předpisu, tedy maximální přípustná nerovnost je 2 mm na náhodně položené 2 m lati. Podklad je třeba nechat řádně vyschnout, vlhkost podkladu musí být menší než 2,0 % CM. Potom položit po celé ploše parotěsnou zábranu z polyetylenu 0,2 mm s přesahy minimálně 20 cm, nebo slepovanou se samolepícími pásky a vytáhnout jí min. 2 cm nahoru po stěnách, aby utvořila "vanu" pro podlahovou nášlapnou vrstvu. Potom položit akustickou a vyrovnávací vrstvu z pěnového polyetylenu (Mirelon) o tloušťce 2 mm, která bude položena těsně k sobě a spoje zajištěny lepící páskou, opět s vytažením minimálně 2 cm na stěny. Lamely je nutné skladovat minimálně 48 hodin před pokládkou v prostředí kde budou pokládány. Pokládku provádět při teplotě cca 20 stupňů a vlhkosti vzduchu v rozmezí 50-60 %. Při pokládání lamel dodržet dilatační spáru od stěn 15 mm a pečlivě dotahovat spáry předepsaným dorážecím pravítkem, aby dokonale zapadly všechny zámky. Při provádění rekonstrukce podlahy doporučuji zajistit kvalitní a nezávislý stavební dozor, aby dodavatelská organizace byla pod odbornou kontrolou. Vyžadovat od dodavatele zákonem předepsaný jednoduchý záznam o stavbě, ve kterém bude zapsán v průběhu času provádění pracovní postup, použitý materiál a naměřené hodnoty vlhkosti, teploty, apod.

Plovoucí podlaha 1 Plovoucí podlaha 2  Plovoucí podlaha 3

Plovoucí podlaha 4  Plovoucí podlaha 5  Plovoucí podlaha 6

info


Ing. Josef Pavlát - autorizovaný inženýr a soudní znalec
znalecké obory - stavebnictví - ekonomika - projektování - s mezinárodní certifikací platnou v zemích EU člen Komory soudních znalců ČR a České komory autorizovaných inženýrů a techniků.