Projektová dokumentace stavby

Projektová dokumentace staveb:
Význam projektové dokumentace stavby.
Prvořadou funkcí projektové dokumentace je vytvoření podkladu pro realizaci stavby. Projektová dokumentace stavby však neslouží pouze k tomu, aby stavební dodavatel mohl realizovat zadané dílo, ale má mnoho dalších významů. K nejdůležitějším patří zajištění podmínek pro to, aby stavba měla promyšlené koncepční řešení s optimální souhrou všech jejích detailů, včetně jejího postavení v území a okolní zástavbě, a aby dobře sloužila účelu, pro který má být využívána. Projekt má také zajistit, aby navržená konstrukční řešení byla podložena výpočty a nemohlo dojít k havárii nebo poruše stavby a dále zaručuje možnost kontroly dodržení technických a právních norem platných pro výstavbu. K dalším funkcím projektové dokumentace patří zejména zdokumentování díla pro účel správních řízení vyplývajících ze zákona (územní, stavební a kolaudační řízení a vyjádření orgánů státní správy) a následné kontroly dodržování všech podmínek výstavby a parametrů stavby. Projekt také umožňuje investorovi představit si své dílo ještě před jeho realizací a uvědomit si a řešit řadu závažných funkcí a detailů stavby. Projekt slouží i k přesnému popisu hotového díla při jeho budoucích opravách a údržbě stavby a při úvahách o jejím dalším využití. Neméně důležitou roli hraje projektová dokumentace jako dokument při soudních sporech týkajících se stavby. Projektová dokumentace musí být vždy zpracována tak, aby vyhovujícím způsobem splňovala všechny tyto požadavky.

Právní normy v oblasti dokumentace staveb.
V letech 1967-1990 existovaly obecně závazné právní normy, které přesně určovaly druh, význam a rozsah provedení projektové dokumentace. Základní právní normou v této oblasti byla v roce 1967 vyhláška č. 107/1967 Sb., která byla postupně upravována dalšími předpisy. Tyto dřívější vyhlášky o dokumentaci staveb podrobně určovaly jednotlivé stupně projektování a přesný obsah každého stupně dokumentace. Bylo také přesně stanoveno, jaký účel a funkci má každý stupeň dokumentace plnit, včetně způsobu jeho zpracování a projednávání. Po roce 1969 se legislativa v této oblasti měnila a doplňovala několikrát. Ke změnám došlo postupným vydáním vyhlášek tehdejšího FMTIR (Federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj) a to nejprve vydáním vyhlášky č. 163/1973 Sb., která nahradila původní vyhlášku č. 107/1967, a potom vyhlášky č. 105/1981 Sb. Velkou změnou bylo potom vydání vyhlášky SKVTIR (Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj) č. 5/1987. Tato právní norma ještě rozlišovala předprojektovou přípravnou dokumentaci (investiční záměr, projektový úkol a studie souboru staveb) a projektovou dokumentaci (úvodní projekt a prováděcí projekt, nebo projekt jednostupňový). Projektovalo se tedy v určitých, na sebe vzájemně navazujících, stupních od nejjednoduššího po nejpropracovanější a každý stupeň měl vyhláškou přesně stanovený význam, rozsah a způsob schvalování. V období po roce 1989 nejprve vyšla vyhláška č. 43/1990 Sb. O projektové přípravě staveb, která podstatně zjednodušila předešlé projektování ve stupních tím, že zavedla pouze dva stupně, a to zadání stavby a projekt. Kromě toho se tato vyhláška už vůbec nezabývala řešením způsobu projednávání a schvalování zadání staveb ani projektů. Vyhláška č. 43/1990 Sb. byla potom dokonce bez náhrady zcela zrušena, a to dne 1.7.1992 ustanovením zákona č. 262/1992 Sb., kterým byl změněn zákon č. 50/76 Sb. Stavební zákon. V období od 1.7.1992 do 17.7.1992 bylo v této oblasti právní vakuum, protože neexistovala žádná právní norma, která by jakkoliv upravovala způsob zpracování projektové dokumentace. Od 17.7.1992 potom vešla v platnost vyhláška č. 378/1992 Sb., která doplnila a upravila vyhlášku č. 85/1976 Sb. O podrobnější úpravě územního řízení a stavebním řádu. Tato vyhláška ve svém § 22 stanovila minimální předepsaný obsah projektové dokumentace pro stavební řízení. Vyhláška č. 85/1976 Sb. byla od 1.7.1998 nahrazena vyhláškou č. 132/1998 Sb., která v § 18 stanovuje rozsah projektové dokumentace pro stavební řízení. Žádný jiný stupeň projektové dokumentace již dnes právně neexistuje, z čehož lze usuzovat, že z hlediska práva by měla dokumentace v tomto uvedeném rozsahu (pro stavební řízení) sloužit pro všechny funkce projektu včetně realizace stavby. Vzhledem k velmi jednoduchému a relativně nenáročnému požadavku stanoveném v § 22 vyhl.č. 85/1976 Sb. a následně v § 18 vyhl.č. 132/1998 Sb., záleží tedy dnes v podstatě pouze na projektantovi, jak podrobně a dokonale projekt vypracuje. Někteří projektanti dále postupují podle dříve platných předpisů, jak si za léta své projektové činnosti navykli, jiní si svojí práci více či méně zjednodušují. Zpracované projekty proto dnes mají velmi rozdílnou úroveň. Podmínky pro zpracování projektové dokumentace stanovené v § 18 vyhl. č. 132/1998 Sb. jsou tak jednoduché, že většina projektů, dodržujících pouze tento předepsaný minimální rozsah (pro stavební řízení), nesplňuje v úvodu tohoto článku uvedené funkce projektu a stavba je podle takového projektu v praxi nerealizovatelná, nebo realizovatelná pouze se značnými problémy. Podle zmíněného § 18 nemusí dokumentace vůbec obsahovat například výkresy základů, krovů, skladby stropů, výkresy tvaru a výztuže betonových konstrukcí, statické výpočty, apod., ale postačuje, když jsou tyto konstrukce zobrazeny v základních výkresech například v půdorysech a řezech, které jsou navíc vyhotoveny pouze v měřítku 1:100. Dokonce i výkresy zdravotechniky a instalací stačí vyznačit pouze schematicky, což je pro realizaci stavby i další funkce projektu naprosto nedostatečné. V zájmu zlepšení tohoto neúnosného stavu, který přetrvával v letech 1990 – 1995, vydala Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě spolu s Českým svazem stavebních inženýrů v roce 1995 publikaci „Dokumentace staveb“, která opět podrobněji rozvádí tuto problematiku, a to v návaznosti na Výkonový a honorářový řád. Tato publikace stanovuje minimální doporučený obsah projektové dokumentace. Opět se zde zavádí stupně projektové dokumentace podle její funkce, a to dokumentace k územnímu řízení, dokumentace pro stavební řízení a dokumentace pro určení konečného provedení stavby. Nevýhodou této publikace však je stále ještě malá podrobnost, ale především její nezávaznost. Jde pouze o doporučený standard pro členy ČKAIT. Vzhledem k tomu, že není žádnou právní normou stanoven ani obecný požadavek, že projektová dokumentace musí být vypracována tak, aby na jejím základě bylo možné stavbu realizovat, koupí často investor, který stavební profesi nerozumí, projekt pro výstavbu naprosto nepoužitelný. Projektant je přitom téměř nepostižitelný, protože dodržel všechny obecně závazné platné právní normy. Jediným řešením této situace je, že si investor najme odborníka, jako svého zástupce pro výkon investorské inženýrské činnosti, který svým jednáním a uzavřením smlouvy s projektantem donutí projektanta odvést kvalitní práci v požadovaném rozsahu. Kvalita projektu je tedy v dnešní praxi závislá pouze na náročnosti investora nebo jeho odborného zástupce, serióznosti projektanta a dohodě uzavřené mezi nimi o zpracování díla. I tato skutečnost je jedním z důvodů, proč by každý investor měl mít pro zabezpečení investorsko-inženýrské činnosti zkušeného odborníka jako svého zástupce, a to již ve fázi projektové přípravy stavby, dobře uzavřenou smlouvu o zpracování projektové dokumentace a aby také formou kontrolních dnů projektu donutil projektanta ke kvalitní práci.

Projektová dokumentace stavby pro stavební řízení podle vyhlášky 132/1998 Sb.

§ 18

(1) Projektová dokumentace stavby (projekt), která se předkládá ke stavebnímu řízení, obsahuje zejména:
a) souhrnnou zprávu s údaji doplňujícími základní údaje o stavbě uvedené v žádosti o stavební povolení a s informacemi o výsledku provedených průzkumů a měření a splnění podmínek rozhodnutí o umístění stavby, bylo-li vydáno; dále musí být ze zprávy dostatečně zřejmé
1. navrhované urbanistické, architektonické a stavebně technické řešení stavby, jejích konstrukčních částí a použití stavebních materiálů z hlediska dodržení obecných technických požadavků na výstavbu včetně užívání stavby osobami s omezenou schopností pohybu a orientace,
2. požárně bezpečnostní řešení,
3. nároky na vodní hospodářství, energie, dopravu (včetně parkování), zneškodňování odpadů a řešení napojení stavby na stávající sítě technického vybavení,
4. údaje o nadzemních a podzemních stavbách (včetně sítí technického vybavení) na stavebním pozemku a sousedních pozemcích a o stávajících ochranných pásmech,
5. u staveb s provozním, výrobním nebo technickým zařízením údaje o tomto zařízení, o koncepci skladování, řešení vnitřní dopravy a ploch pro obsluhu, údržbu a opravy, popřípadě nároky na zkušební provoz po dokončení stavby,
6. údaje o dodržení podmínek stanovených pro navrhování objektů na poddolovaném území,
7. údaje o dodržení požadavků stanovených zvláštními předpisy,
8. uspořádání staveniště a bezpečnostní opatření, jde-li o provádění stavebních prací za mimořádných podmínek,
9. údaje o splnění podmínek stanovených dotčenými orgány státní správy podle zvláštních předpisů,
10. způsob zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení pro výstavbu i budoucí provoz,
b) celkovou situaci stavby (zastavovací plán) v měřítku zpravidla 1:200 až 1:500 s vyznačením hranic pozemků a jejich parcelních čísel podle katastru nemovitostí, včetně sousedních pozemků, stávajících staveb na nich, podzemních sítí technického vybavení, a návrh přípojek na inženýrské sítě, vytyčovací výkresy nebo potřebné geometrické parametry, popřípadě další výkresy podle charakteru a složitosti stavby včetně ochranných pásem; u liniových staveb zákres jejich trasy v mapovém podkladu v měřítku 1:10 000 nebo 1:50 000,
c) stavební výkresy pozemních a inženýrských staveb, ze kterých je zřejmý dosavadní a navrhovaný stav, především půdorysy, řezy, pohledy (v měřítku zpravidla 1:100) obsahující jednotlivé druhy konstrukcí a částí stavby (např. základy, nosné konstrukce, schodiště, střešní konstrukce), komíny, polohové a výškové uspořádání stavby a všech jejích prostorů s vyznačením funkčního určení, schematické vyznačení vnitřních rozvodů a instalací (zdravotně technické včetně požárního vodovodu, silnoproudé, slaboproudé, plynové, teplovodní atd.), technická zařízení (kotelny, výtahy apod.), úpravy a řešení předepsané ke zvláštnímu zajištění staveb z hlediska civilní ochrany, požární bezpečnosti a z hlediska užívání staveb osobami se sníženou schopností pohybu a orientace; u staveb s provozním, výrobním nebo technickým zařízením stavební výkresy obsahující prostorové umístění strojů a zařízení včetně řešení vnitřních komunikací,
d) návrh úprav okolí stavby a návrh ochrany zeleně v průběhu provádění stavby.
(2) Žádá-li stavebník o stavební povolení postupně k jednotlivým stavbám souboru, obsahuje projektová dokumentace první stavby celkovou situaci (zastavovací plán) souboru staveb včetně zařízení staveniště.
(3) Celková situace stavby a hlavní stavební výkresy (zejména půdorysy, řezy, uliční průčelí) se předkládají v provedení zajišťujícím stálost tisku.
(4) U jednoduchých staveb a dočasných staveb zařízení staveniště může být po projednání se stavebním úřadem v jednotlivých případech rozsah a obsah projektové dokumentace přiměřeně omezen.

Druhy projektové dokumentace stavby.
Dříve:


Předprojektová (přípravná) dokumentace
  • investiční záměr
  • projektový úkol
  • studie souboru staveb

Projektová dokumentace

  • úvodní projekt
  • prováděcí projekt
  • jednostupňový projekt

Přičemž u jednodušších staveb se prováděla projektová dokumentace pouze jednostupňově (jednostupňový projekt) a u náročnějších staveb se projektovalo dvoustupňově, nejprve úvodní projekt a potom následoval projekt prováděcí.

Současná praxe:
Investiční záměr
Dokumentace k územnímu řízení
Dokumentace ke stavebnímu řízení
Dokumentace k provedení stavby
Dokumentace skutečného provedení stavby

Uspořádání a obsah projektové dokumentace.

Projektová dokumentace se skládá z několika částí. Jednotlivé části projektové dokumentace jsou systematicky seřazeny v deskách. Na vrchní straně desek je jednak označení čísla výtisku (paré) dokumentace a dále je zde popisový rámeček, který obsahuje základní identifikační údaje o dokumentaci. Popisový rámeček má obsahovat zejména název stavby, stupeň (druh) dokumentace, jméno projektanta, jméno investora, datum zpracování dokumentace, číslo zakázky.
Na vnitřní straně desek je uveden seznam všech částí dokumentace, aby byla možná kontrola, zda je dokumentace kompletní. Všechny části dokumentace jsou autorizovány otiskem autorizačního razítka a podpisem zhotovitele, čímž je stvrzeno, že každou část zpracoval opravdu autor, který má zákonem požadované projektové oprávnění. Dokumentace, která prošla schvalovacím řízením je navíc potvrzena razítkem, zápisem s jednacím číslem schvalovacího rozhodnutí a podpisem schvalovacího orgánu, a to opět na každé její části.

Členění projektové dokumentace na jednotlivé části.

1. Úvodní textová část má dvě podčásti, a to průvodní zprávu a technickou zprávu.
2. Výkresová část (grafická) má čtyři podčásti, a to výkresy situace, výkresy stavební části, výkresy profesí, výkresy konstrukčních detailů. Výkresy stavební části obsahují zejména půdorysy všech podlaží, charakteristické řezy, pohledy, výkopy a výkresy některých složitějších konstrukčních částí (skladby stropů, základy, výkres krovu, výkres střech, výkres tvaru betonových konstrukcí, výkres výztuže, apod.) Výkresy profesí obsahují zejména výkres elektroinstalace, topení, vody, kanalizace, plynových rozvodů, vzduchotechniky, apod.
3. Zvláštní části dokumentace jsou zejména statické výpočty, tabulky výrobků a prvků a výkazy výměr, rozpočet stavby, harmonogram výstavby, plán organizace výstavby, požární zpráva, projekt zařízení staveniště, dokumentace speciálních technologií (např. výtahy, klimatizace), apod.
4. Dokladová část obsahuje osvědčení zpracovatele projektové dokumentace, dokumenty určující podmínky, kterým musí dokumentace vyhovovat (např. územní rozhodnutí, objednávka, smlouva a také doklady (vyjádření, zápisy z jednání, dopisy, apod.) z projednání dokumentace s orgány státní správy.
Dokumentace se zpravidla vyhotovuje minimálně v šesti originálních výtiscích (paré).

Zpracování projektové dokumentace.


Postup při vyhotovení projektu stavby má určité zásady. Po prostudování všech podkladů a místa stavby začneme řešit dispozici prvního nadzemního podlaží. Projektovat začínáme ty prostory, které jsou provozně nejnáročnější, zpravidla tedy vstupní podlaží. Začínáme projektovat od hlavních nosných konstrukcí, které vymezují prostor stavby a jsou významné z hlediska konstrukčního systému (svislé nosné konstrukce stavby s ohledem na zastropení, umístění schodiště, apod.). Potom postupujeme ke konstrukcím řešícím vnitřní dispozici stavby (příčky, okna dveře, apod.), a to s ohledem na provoz a umístění zařizovacích předmětů. Potom, již s vědomím dispozičního rozdělení stavby, řešíme tvary a skladby stropů, tvary základů, výpočet schodiště a vyhotovíme charakteristické řezy stavbou. Potom vykreslíme pohledy na stavbu a zastřešení. V další fázi se již můžeme zabývat nenosnými konstrukcemi např. podlah, podhledů, úpravami povrchů, apod. Nakonec řešíme, v již hotové stavební části, zdravotnětechnické a technologické vybavení stavby.
Dříve se projektovalo ručně. Jednotlivé výkresy se kreslily rýsovacím perem na rýsovacím prkně. V polovině devadesátých let minulého století se rozšířilo používání výpočetní techniky a pro projektování se začalo využívat několik programů, které velmi urychlují a usnadňují projektovou činnost. Mezi nejznámější programy pro projektování patří Allplan společnosti Nemetschek, AutoCad nebo ArchiCad.

Obsah projektové dokumentace podle metodického pokynu ČKAIT.

Dokumentace k územnímu řízení
Dokumentací k územnímu řízení se rozumí dokumentace připojovaná spolu s příslušnými vyjádřeními k návrhu na vydání územního rozhodnutí resp. rozhodnutí o umístění stavby (označovaného obvykle zkratkou ÚR). Tuto dokumentaci zpracovávají osoby autorizované podle zákona č. 50/1976 Sb. a zákona č. 360/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.)
Výsledkem územního řízení je rozhodnutí o umístění stavby, s náležitostmi, které určuje stavební zákon a jeho prováděcí předpisy. Obsah návrhu (žádosti), respektive k návrhu připojené dokumentace je stanoven obecně tak, aby vyhovoval pro co nejširší spektrum staveb. Stavební úřad je podle stav. zákona a vyhl č. 132/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů, oprávněn požadovat další doplňující údaje, vyžadují-li to konkrétní podmínky či charakter stavby.
Návrh na umístění stavby se doloží dokumentací, která je úměrná místu, druhu, rozsahu, a předpokládaným účinkům stavby. U zcela jednoduchých staveb, navazujících na stávající urbanistické a architektonické uspořádání a podmínky životního prostředí, lze od této dokumentace upustit, jestliže podmínky umístění stavby jsou zřejmé z předchozích údajů. Vždy je však třeba doložit situování stavby a její tvarové a objemové řešení (půdorys, pohledy).
Nestanoví-li s ohledem na místní podmínky příslušný stavební úřad vydávající územní rozhodnutí další doplňující požadavky, obsahuje dokumentace pro územní řízení tyto části:

1. Průvodní část
1.1. jméno (název) a adresa stavebníka, IČO, DIČ statutární zástupce (prokurista) spojení (tel., fax) výpis z obchodního rejstříku
1.2. jméno (název) adresa (sídlo) a oprávnění zpracovatele dokumentace, IČO, DIČ, statutární zástupce, spojení (tel., fax), oprávnění k činnosti
1.3. předmět územního rozhodnutí se stručnou charakteristikou území, způsobu jeho dosavadního využití a navrhovaných opatření v území
1.4. druhy a parcelní čísla dotčených pozemků podle katastru nemovitostí s uvedením vlastnických práv a jiných práv (věcná břemena, nájmy, atp.) – neuvádí se u staveb liniových nebo staveb zvlášť rozsáhlých, s velkým počtem vedlejších účastníků výstavby
1.5. seznam a adresy všech známých účastníků řízení (zejména sousedů) neuvádí se u staveb liniových nebo staveb zvlášť rozsáhlých, s velkým počtem vedlejších účastníků výstavby
1.6. vlastnické poměry nebo jiné právo k pozemku
1.7. údaje o souladu návrhu s územně plánovací dokumentací (pokud je zpracována) a způsobu splnění požadavků dotčených orgánů územního plánování nebo stavebního úřadu, opatřených před zahájením územního řízení
1.8. údaje o splnění požadavků dotčených orgánů státní správy, opatřených podle zvláštních předpisů před zahájením stavebního řízení
1.9. způsob provedení stavby (dodavatelsky, svépomocí)
1.10. předpokládaná doba výstavby, předpokládaný termín dokončení stavby a u dočasné stavby doba jejího trvání
1.11. orientační náklady na provedení stavby (podklad pouze pro určení správních poplatků za stavební řízení)

2. Technická část
2.1. popis staveniště:
- poloha,uspořádání, územně-technická charakteristika, výškopisné a polohopisné zaměření
- ochranná pásma, chráněná území a památky,
- požadavky na kácení porostu a likvidaci zeleně, na zábor zemědělského a lesního půdního fondu a využití ornice
- požadavky na uvolnění pozemků a objektů a na odstranění staveb (vč. příp. trhacích prací), přeložky a skládky
- bilance zemních prací, zemníky a deponie
2.2. zhodnocení výsledků provedených průzkumů:
- stavebně technický průzkum stávajících konstrukcí, u rekonstrukcí umělecko-historický průzkum
- dle potřeby průzkum geologický, hydrogeologický, výskyt radonu, bludné proudy, event. dendrologický průzkum
- u rekonstrukcí, vestaveb a nástaveb statický a mykologický průzkum stávajících nosných konstrukcí
2.3. zásady celkového urbanistického, architektonického a výtvarného řešení stavby, dodržení požadavků památkové péče
2.4. zásady celkového stavebně-technického řešení stavby
2.5. zásady celkového konstrukčního řešení stavebních objektů a jejich částí, použití stavebních materiálů z hlediska dodržení obecných a technických požadavků na výstavbu, údaje o tepelné ochraně a energetických vlastnostech stavby

3. Výkresová část
3.1. situační výkres současného stavu území na podkladu katastrální mapy se zakreslením předmětu územního rozhodnutí a opatření v území, jeho prostorové polohy s vyznačením vazeb na okolí a ochranných pásem, týká-li se návrh zvlášť rozsáhlého území nebo jedná-li se o umístění stavby liniové nebo zvlášť rozsáhlé území nebo jedná-li se o umístění stavby liniové nebo zvlášť rozsáhlé s velkým počtem účastníků řízení, přikládá se též mapový podklad v měřítku 1:10 000 až 1:50 000, s vyznačením širších vztahů a účinků na okolí, situační výkres a mapový podklad se přikládá ve dvojím vyhotovení, není-li stavebním úřadem obecní úřad v místě, ve třech vyhotoveních
3.2. situace vlastní stavby dostatečně přehledná, se zakreslením obvodu pozemku navrhované zástavby včetně kótově určených odstupů od hranic pozemků a od sousedních staveb, v případě potřeby i s výškovým vyznačením, zakreslením památkově chráněných objektů, ev. staveb určených k odstranění a s vyznačením stávajících inženýrských dopravních a rozvodných sítí v území podle údajů poskytnutých příslušnými vlastníky nebo správci, měřítko zpravidla 1:500, s ohledem na složitost a rozsah zákresů musí mít situace odpovídající vypovídací úroveň a musí v ní být zakresleno napojení na inženýrské sítě, snímek katastrální mapy se zakreslením trvalých a dočasných záborů
3.3. výkresy dokumentující celkové urbanistické a architektonické začlenění stavby do území, popřípadě výtvarné řešení stavby a základní objemové, popř. dispoziční řešení, výšku zástavby a architektonický výraz jednotlivých fasád (dle úvahy zpracovatele)
- jednoduché, přehledné půdorysy rozhodujících podlaží v měřítku podle úvahy zpracovatele
- základní svislý řez dokumentující výšku stavby a předpokládanou hloubku jejího založení v měřítku shodném s půdorysy
- základní pohledy na fasády navrhované stavby v měřítku dle úvahy zpracovatele (zakreslení pohledů do stávající zástavby, perspektiva, zakreslení do fotografie)
- další výkresy vyznačující požadavky na konečné úpravy území dle úvahy zpracovatele

4. Dokladová část
V rámci dokladů se spolu s uvedením názvu a očíslováním jednotlivých dokladů předkládají:
4.1. stanoviska, souhlasy, nebo posouzení jednotlivých správců (vlastníků) inženýrských sítí, nacházejících se v dotčeném území, a to jak správců (vlastníků) inženýrských sítí, na které bude stavba připojována, tak správců (vlastníků), inženýrských sítí, které nebudou přímo využity, ale v území se vyskytují.
4.2. stanoviska, souhlasy, posouzení případně rozhodnutí dotčených orgánů státní správy, předepsaná zvláštními předpisy, zejména orgánů, hájících ochranu životního prostředí, zvláštní a jiné zájmy, které jsou stavby dotčeny v závislosti na místních podmínkách – rozsah může upřesnit stavební řád.
4.3. stanoviska zpracovatele dokumentace a navrhovatele k dokladům dle bodů 4.1. a 4.2.
4.4. doklady o vlastnictví nebo jiných právech k nemovitostem, jež jsou předmětem řízení zpravidla ve formě výpisu z katastru nemovitostí od příslušného katastrálního úřadu nebo souhlas vlastníka pozemku, nemá-li navrhovatel k pozemku vlastnické nebo jiné právo
4.5. doklad o zaplacení správního poplatku (výpis z účtu, ústřižek, složenky)

Dokumentace pro stavební řízení

Tuto dokumentaci také zpracovávají osoby autorizované dle zákona č. 50/1976 Sb. a č. 360/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Žádost o stavební povolení se podává pro a) samostatnou stavbu, b) soubor staveb včetně staveb zařízení staveniště c) jednotlivé stavby souboru, pokud budou po dokončení schopné samostatného užívání, podmiňující přeložky inženýrských sítí a stavby zařízení staveniště.
Nestanoví-li s ohledem na místní podmínky nebo s ohledem na výjimečnost stavby aby příslušný stavební úřad vydávající stavební povolení jinak, obsahuje dokumentace tyto části:

1. Průvodní část
1.1. jméno (název) a adresa (sídlo) stavebníka
1.2. jméno (název), adresa (sídlo) a oprávnění zpracovatele dokumentace
1.3. druh, účel a místo stavby, základní údaje o jejím členění a technickém nebo výrobním zařízení včetně projektované kapacity a podmínek budoucího provozu
1.4. parcelní čísla a druhy (kultury) stavebního pozemku, popřípadě ostatních pozemků, které se mají použít jako staveniště (např. část veřejného prostranství), a dále parcelní čísla sousedních pozemků s uvedením vlastnických nebo jiných práv podle katastru nemovitostí
1.5. seznam a adresy, účastníků stavebního řízení, kteří jsou stavebníkovi, známi u staveb liniových a staveb zvlášť rozsáhlých s velkým počtem účastníků stavebního řízení se seznam a adresy účastníků neuvádějí
1.6. vlastnické poměry nebo jiné právo k pozemku, popřípadě stavbě
1.7. údaje o splnění podmínek rozhodnutí o umístění stavby
1.8. údaje o splnění požadavků dotčených orgánů státní správy, opatřených podle zvláštních předpisů před zahájením stavebního řízení
1.9. způsob provedení stavby (dodavatelsky, svépomocí)
1.10. předpokládaná doba výstavby, předpokládaný termín dokončení stavby a u dočasné stavby doba jejího trvání
1.11. orientační náklady na provedení stavby (podklad pouze pro určení správních poplatků za stavební řízení)


2. Technická část
2.1. popis staveniště:
- poloha, uspořádání, územně-technická charakteristika, výškopisné a polohopisné zaměření
- ochranná pásma, chráněná území a památky
- požadavky na kácení porostu a likvidaci zeleně, na zábor zemědělského a lesního půdního fondu a využití ornice
- požadavky na uvolnění pozemků a objektů a na odstranění staveb (vč. příp. trhacích prací), přeložky a skládky
- bilance zemních prací, zemníky a deponie
2.2. zhodnocení výsledků provedených průzkumů:
- stavebně-technický průzkum stávajících konstrukcí, u rekonstrukcí umělecko-historický průzkum
- podle potřeby průzkum geologický, hydrogeologický, výskyt radonu, bludné proudy, event. dendrologický průzkum
- u rekonstrukcí, vestaveb a nástaveb statický a mykologický průzkum stávajících nosných konstrukcí
2.3. zásady celkového urbanistického, architektonického a výtvarného řešení stavby, dodržení požadavků památkové péče
2.4. zásady celkového stavebně-technického řešení stavby
2.5. zásady celkového konstrukčního řešení stavebních objektů a jejich částí, použití stavebních materiálů z hlediska dodržení obecných technických požadavků na výstavbu, údaje o tepelné ochraně a energetických vlastnostech stavby
2.6. údaje o výrobním zařízení a technologii výroby:
- výrobní program, výrobní kapacity
- popis technologického postupu výroby
- skladování surovin, výrobků a materiálů a jejich bilance, kapacita skladů
- manipulace s materiálem
- organizace provozu, potřeba pracovníků
2.7. energetické a vodní hospodářství:
- elektrická energie, celková koncepce řešení, proudové soustavy, napětí, celková bilance a kategorizace spotřeby, max. příkon, náhradní zdroje
- teplo: celková koncepce řešení, celková bilance spotřeby, max. hodinová spotřeba, zdroje, palivová základna
- ostatní energie: celková koncepce řešení, celková bilance spotřeby, max. hodinová spotřeba zdroje
- voda: celková koncepce řešení stavby (zpravidla samostatná zpráva požárního specialisty)
2.8. požárně-bezpečnostní řešení stavby (zpravidla samostatná zpráva požárního specialisty)
2.9. ochrana objektů před škodlivými vlivy prostředí zjištěnými průzkumy (radon, agresivní podzemní vody, seismicita, poddolovaná území atp.)
2.10. vliv stavby na životní prostředí, řešení jeho ochrany:
- zdroje, druhy, vlastnosti a množství škodlivin
- způsob zneškodňování odpadních látek a odstranění nebo omezení rizikových vlivů
- řešení stavby z hlediska působení hluku, akustická řešení
- údaje o denním a umělém osvětlení
2.11. popis zdrojů a možného ohrožení zdraví a bezpečnosti pracovníků, rizikové vlivy
2.12. řešení přístupu a užívání stavby osobami s omezenou schopností pohybu a orientace

Technické řešení stavby.

3. Stavební část
3.1. technická zpráva, obsahující popis základní koncepce architektonického, výtvarného a stavebně-technického řešení stavby a v nezbytném rozsahu údaje doplňující výkresy
3.2. přehledná situace oblasti vyznačená v mapovém podkladu se zakreslením staveniště a vyznačením vztahu k okolí a s vyznačením ochranných pásem a inundací (v měr. zpravidla 1:5000 až 1:50 000)
3.3. celková situace stavby (zastavovací plán) v měř. zpravidla 1:200 až 1:500 dle názoru zpracovatele, u rozsáhlých a liniových staveb se volí měř. obvykle 1:5000 nebo 1:2000, tato situace obsahuje zejména:
- polohové a výškopisné vyznačení s uvedením souřadnicového a výškového systému stavby spolu s vyznačením hranic pozemků, dosavadních inženýrských sítí podle údajů poskytnutých jejich příslušnými správci (vlastníky)
- navržené zastavění vč. napojení na dosavadní sítě, obvod stavby a dočasný obvod staveniště
- plochy odnímané ze zemědělského nebo lesního půdního fondu s rozlišením trvalého a dočasného záboru
- rušené inženýrské sítě, přeložky a stavby určené k odstranění
- základní rozměry a polohu jednotlivých objektů stavby
- vyznačení komunikací a jejich napojení na dopravní síť, vyznačení parkových ploch, zeleně, parkovacích ploch, vyznačení ploch pro požární účely
- vyznačení ochranných pásem hygienické a bezpečnostní ochrany jakož i hlukových pásem (doprava, silniční, železniční, letecká)
- vyznačení výškových kót upraveného terénu a prvních podlaží objektů a vyznačení světových stran
- názvy přilehlých komunikací, náměstí, popřípadě katastrální čísla parcel na kterých je nebo bude umístěna stavba,ale i parcel sousedních parcel, na nichž budou umístěny přípojky inženýrských sítí
- samostatný koordinační výkres stavby dle úvahy zpracovatele, zpracovává se v případech nutnosti zvýraznit vztahy inženýrských sítí, technologických a jiných rozvodů k výsledné zástavbě území (možno vypracovat jako soutisk s celkovou situací stavby)
- umístění staveb zařízení staveniště
3.4. výkresy základů vyznačující systém založení a tvary základových konstrukcí s vyznačením revizních šachet a míst vstupů přípojek včetně výškového vyznačení těchto vstupů, výšky původního a upraveného terénu v rozích objektů, způsob provedení opatření proti vodě nebo zemní vlhkosti, rozsah a druh izolace, příp. drenážní systém – měř. 1:100 jinak dle úvahy zpracovatele
3.5. půdorysy jednotlivých podlaží a střechy v měř. zpravidla 1:100 (dle úvahy zpracovatele) – obsahují základní rozměry rozhodujících vnitřních prostorů (místností) a hlavních (nosných) konstrukcí, označení místností, zakreslení zařizovacích předmětů, výškové kóty podlaží, polohu okapů a svodů, legendu s uvedením ploch a účelu místnostní, druhu podlah, rozsahu obkladů a úpravy povrchů, rozměry otvorových prvků
3.6. řezy v měř. shodném s měřítkem půdorysů – počet řezů určí zpracovatel tak, aby bylo zřetelně specifikováno výškové členění objektu, řezy obsahují schematické, vyznačení osazení objektu v terénu, nosných konstrukcí a základů, výškové kóty jednotlivých podlaží, říms. hřebenů střech, vstupů a výšky upraveného terénu vztažené k výšce úrovně prvního nadzemního podlaží – k výšce prvního nadzemního podlaží se vztáhne nadmořská výška, průběh původního terénu, příp. hladina podzemní vody
3.7. pohledy hlavních stran objektů se schematickým vyjádřením architektonického řešení a vztahu k sousedním objektům, druh povrchové úpravy a její barva, tvary všech prvků a architektonických článků které požaduje zpracovatel provést v rámci architektonického výrazu objektu
3.8. výkresy přípojek na veřejné rozvodné sítě a kanalizaci
3.9. výkresy návrhu konstrukčního řešení, pokud nestačí textová část souhrnné zprávy, jestliže se opakuje stejný objekt nebo typová část objektu v rámci stavby beze změn, dokumentuje se jen jedenkrát s uvedením všech čísel objektu, pro které platí
3.10. výkresy doplňkové, pokud to charakter stavby vyžaduje
3.11. výkresy zařízení staveniště, není-li předmětem samostatného stavebního řízení

Technologická část.
4.1. technická zpráva obsahuje:
- výrobní program
- potřeby materiálů, surovin a hotových výrobků
- popis technologie stavby
- základní skladbu technologického zařízení, účel, popis a základní parametry technologického zařízení
- skladové hospodářství a manipulaci s materiálem uvnitř výroby (provozu), požadavky na dopravu vnitřní a vnější
- základní skladba, zařízení skladů a prostředků manipulace a dopravy, základní parametry hlavního zařízení
- potřebu pracovních sil
- potřebu energií, paliv, vody a jiných médií
4.2. výkresy zpravidla v měř. 1:100 (dle úvahy zpracovatele) zahrnující
- technologické schéma
- dispozice hlavních strojů a zařízení (půdorys a potřebné řezy)

5. Zásobování vodou, kanalizace a požární vodovod.
5.1. technická zpráva obsahující popis technického řešení, bilanci potřeby vody a řešení jejich případné úpravy, množství splaškových, dešťových a průmyslových odpadních vod a návrhy na jejich úpravu, podmínky připojení na venkovní sítě, u požárního vodovodu systém rozvodu, vybavení a podmínky provozu
5.2. výkresy zpravidla v měř. 1:100 (dle úvahy zpracovatele) obsahující dispozice zařízení a trasy rozvodů vč. napojení na vnější sítě

6. Vytápění.
6.1. technická zpráva obsahující:
- popis řešení systému vytápění a ohřevu teplé užitkové vody a jejich regulace
- bilance potřeb tepla a paliva, výpočet tepelných ztrát (vstupní a výsledné hodnoty)
- způsob zajištění ochrany životního prostředí a bezpečnosti práce
6.2. výkresy zpravidla v měř. 1:100 (dle úvahy zpracovatele) obsahující:
- u kotelen nebo předávacích – výměníkových stanic prostorové řešení (schema, půdorys, řez)
- půdorys jednotlivých podlaží

7. Technické plyny.

7.1. technická zpráva, obsahující popis technického řešení, bilanci potřeby a podmínky připojení a venkovní sítě
7.2. výkresy, zpravidla v měř. 1:100 (dle úvahy zpracovatele) obsahující dispozice zařízení a trasy rozvodů včetně napojení na venkovní sítě

8. Vzduchotechnická zařízení.
8.1. technická zpráva s uvedením:
- popisu provozu, základních údajů a charakteristiky vzduchotech. zařízení, systému větrání a jeho regulace
- výchozí parametry pro výpočet a dimenzování strojního zařízení a potrubí
- bilance potřeb energie
- řešení ochrany životního prostředí a péče o mikroklima (ochrana proti hluku a proti šíření požáru)
8.2. výkresy zpravidla v měř. 1:100 (podle úvahy zpracovatele) obsahující dispozice vzduchotechnických zařízení

9. Silnoproudé rozvody a osvětlení.
9.1. technická zpráva s uvedením:
- provozních údajů a označením prostředí prostorů, popisem druhu napájecího rozvodu, proudové soustavy, napětí a kmitočtu, energetické bilance, instalovaného a max. soudobého příkonu, způsobu připojení na veřejnou síť a způsobu měření elektrické energie
- popisu způsobu ochrany před nebezpečným dotykovým napětím a druh uzemnění
- popisu osvětlení a řešení nouzového osvětlení ( u světelně exponovaných prostor – divadelní a výstavní sály apod. – je třeba vycházet ze světelně technického návrhu, který je nutno zpracovat mimo rámec základních výkonů).
- výsledků výpočtů zkratových proudů až na přípojnicích rozvaděčů
- popisu způsobu ovládání spotřebičů
9.2. výkresy zpravidla v měř. 1:100 (podle úvahy zpracovatele) zahrnující:
- dispozice se zakreslenými trasami napájecích rozvodů, s umístěním rozvaděčů a údajem o požadované intenzitě osvětlení
- přehledné schéma propojení rozvaděčů a základní schémata (jednopólová) rozvaděčů se základními údaji

10. Slaboproudé rozvody včetně ústředen.
10.1. technická zpráva obsahující popis koncepce řešení s vazbou na vnější sítě (telefon, televizní signál) a stručný popis ústředen a slaboproudých rozvodů vč. způsobu uzemnění
10.2. výkresy zpravidla v měř. 1:100 (podle úvahy zpracovatele), zahrnující, dispozice s rozmístěním hlavních zařízení a zakreslením hlavních tras slaboproudých rozvodů

11. Hromosvody.
11.1. technická zpráva s popisem místních uzemňovacích podmínek
11.2. schéma a dispoziční výkresy – zpracovávají se výjimečně jen u složitých uzemňovacích soustav (podle úvahy zpracovatele)

12. Měření a regulace.
12.1. technická zpráva s popisem jednotlivých dílčích systémů a jejich funkcí
12.2. výkresy dispozic základních zařízení systému

13. Odpadové hospodářství.
13.1. technická zpráva obsahující popis koncepce řešení likvidace jednotlivých druhů odpadů
13.2. výkresy zpravidla v měř. 1:100 (podle úvahy zpracovatele) zahrnující dispozice s rozmístěním hlavních zařízení a tras příslušných rozvodů

14. Statická část.
14.1. statická část zahrnující nosnou část stavební konstrukce, jejíž bezpečnost je prokazována statickým popř. dynamickým výpočtem – výpočty se prokazuje stabilita jednotlivých objektů a stanovují zásady statického a dynamického působení na nosnou konstrukci a na založení objektu (statické výpočty nejsou pro stavební řízení požadovány, stavební úřad však může v jednotlivých odůvodněných případech požadovat jejich předložení)

15. Realizace stavby.
15.1. podmínky a nároky na provádění stavby (provoz, užívání, likvidace zařízení staveniště) a opatření jimiž se chrání životní prostředí v průběhu výstavby, podmínky pro provádění výstavby u staveb se zvláštními nároky na provádění, pokud nestačí údaje uvedené v souhrnné zprávě
15.2. požadavky na komplexní vyzkoušení nebo zkušební provoz a podmínky pro uvedení stavby do provozu a pro užívání stavby

16. Doklady.
16.1. doklady, jimiž stavebník prokazuje, že je vlastníkem pozemku popř. stavby, nebo že, k nim má jiné právo opravňující jej zřídit na pozemku stavbu nebo provést změnu stavby anebo udržovací práce na ní
16.2. doklady o jednání s orgány státní správy a s účastníky stavebního řízení, pokud byla předem o stavbě vedena a stanoviska, souhlasy, posouzení, popř. rozhodnutí dotčených orgánů státní správy, předepsané zvláštními předpisy
16.3. územní rozhodnutí, jestliže je vydal jiný orgán, než stavební úřad
16.4. prohlášení autorizované osoby, že bude zabezpečovat odborné vedení stavby ( § 44 odst. 2 zákona), bude-li provádět sama pro sebe právnická osoba nebo fyzická osoba podnikající podle zvláštních předpisů, která nemá stavební nebo montážní práce v předmětu své činnosti nebo podnikání, u jednoduchých a drobných staveb, stavebních úprav při nichž nejsou dotčeny nosné konstrukce a u udržovacích prací, které stavebníci hodlají provádět sami pro sebe svépomocí, se dokládá prohlášení kvalifikované osoby, že bude vykonávat odborný dozor nad prováděním stavby, pokud stavebník sám není způsobilý dozor provádět ( § 44 odst. 3 zákona)

Předložení dokumentace ke stavebnímu řízení
Dokumentace pro stavební řízení se předkládá ve dvou vyhotoveních, není-li stavebním úřadem obecní úřad v místě, ve třech vyhotoveních, pokud stavebník není vlastníkem stavby, připojuje se jedno další vyhotovení. U liniové stavby a stavby zvlášť rozsáhlé s velkým počtem účastníků řízení se předkládá takový počet vyhotovení v potřebném členění, který je nezbytný pro jednání zejména s dotčenými orgány státní správy a orgány obcí. Žádá-li stavebník o stavební povolení postupně k jednotlivým stavbám souboru, obsahuje dokumentace první stavby celkovou situaci (zastavovací plán) celého souboru staveb včetně zařízení staveniště. Celková situace stavby a hlavní stavební výkresy (zejména půdorysy, řezy, pohledy) se předkládají v trvanlivém provedení. U jednoduchých staveb a dočasných staveb zařízení staveniště může být po projednání se stavebním úřadem v jednotlivých případech stanovený rozsah a obsah dokumentace přiměřeně omezen.

Dokumentace pro určení konečného provedení stavby
Touto dokumentaci se rozumí dokumentace sloužící stavebníkovi (investorovi) k definování požadavků na konečné provedení stavebního díla, které nebyly nebo nemohly být stanoveny v dokumentaci, zpracované v předchozích fázích a které stavebník pokládá za závažné pro výslednou kvalitu stavebního díla. Dokumentace je určena k realizaci díla.
Touto dokumentací se rozšiřuje a prohlubuje vypovídací schopnost dokumentace předložené ke stavebnímu řízení a v některých částech se zpřesňují jmenovitě dodávky, respektive práce. Tato dokumentace např. uvádí výsledky doplňujících průzkumů a výpočtů, specifikace a zařízení, stanoví případné samostatné podmínky pro montáže nebo technologické postupy, dále samostatné požadavky na obsluhu a chod zařízení a vybavení, odvolávky na použité technické normy, popisy výtvarného a barevného řešení interiérů. Výkresy podrobností (detailů) zobrazují neobvyklé nebo tvarově složité konstrukce (prvky), na které je kladen zvláštní důraz nebo požadavky, ke kterým je třeba při realizaci přihlédnout. Legendy doplňují výkresy jen v nevyhnutelném rozsahu o údaje, které nebylo možné vyjádřit graficky.
Rozsah a způsob zpracování této dokumentace se stanoví dohodou mezi objednatelem a zhotovitelem a závisí výhradně na záměru, respektive potřebě objednatele. Tím může být jak stavebník (investor), tak dodavatel (zhotovitel), pokud si obstarává tuto dokumentaci jako podklad pro zajištění dodávky.
Je-li objednatelem stavebník (investor), jsou jeho záměry zajištěny přímým vlivem na projektanta.
Zajišťuje-li zpracování dokumentace dodavatel (zhotovitel) stavby v rámci své dodávky, jsou zájmy investora (dodržení původní architektonické a technické koncepce) chráněny dohledem autora dokumentace pro stavební řízení v rámci autorského dozoru.
Dokumentaci pro určení konečného provedení stavby zpracovává buď zpracovatel předchozí dokumentace nebo jiný smluvní partner.
Touto dokumentací nesmí být měněny nebo upravovány technické parametry a požadavky, obsažené v dokumentaci pro stavební řízení. Pokud v odůvodněných případech povaha věcí vyžaduje změnu technických parametrů a požadavků, lze tak učinit výhradně se souhlasem zpracovatele stavebníka (investora).
Nad rámec této dokumentace si dodavatel (zhotovitel) v případě potřeby zajišťuje realizační (dodavatelskou) dokumentaci.

Podklady pro vyhledání dodavatele stavby
Dokumentace (podklady) slouží jako materiál pro vyhledání dodavatele stavby, jako podklad pro výběrové řízení na dodávku stavby, na jehož základě je možné objektivně vypracovat nabídku.
Je na úvaze stavebníka (investora), v jaké podrobnosti se rozhodne zpracování podkladů pro vyhledání dodavatele stavby zadat (objednat) a jak podrobnou nabídku od dodavatele stavby bude vyžadovat. Na tomto rozhodnutí závisí volba metody a dosažitelná míra přesnosti podkladů. Tyto podklady nemusí být zpracovány autorizovanou osobou a následná doporučení vycházejí ze zkušeností odborníků z konkrétní praxe, se ve svém rozsahu mohou lišit dle druhu stavby i podmínek investora.
Jde-li o veřejnou zakázku, řídí se její zadávání zákonem č. 199/1994 Sb. ze dne 28.9. 1994 o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů. V tomto případě je zadávací dokumentace souhrnem údajů a informací nezbytných pro zpracování nabídky, přičemž součástí zadávací dokumentace jsou zejména technické podmínky veřejné zakázky, určující požadavky na jakost a technické vlastnosti předmětu veřejné zakázky.

Nejčastější závady, které se vyskytují v projektové dokumentaci staveb.
1.Chybějící výkresy některých stavebních konstrukcí nebo instalačních rozvodů, takže předmětné části stavby nelze vůbec podle projektu realizovat.
2.Chybějící výpočty (statické, tepelné ztráty, apod.), prokazující správnost dimenzování jednotlivých stavebních konstrukcí a umožňující rychlou kontrolu návrhu.
3.Nedostatečně zpracovaná technická zpráva, ze které není patrný stav a způsob provádění jednotlivých konstrukcí a použití materiálů a chybějící údaje doplňující výkresy.
4.Často chybí nebo je nedostatečně vyznačeno umístění inženýrských sítí a stanovení přesných vytyčovacích podmínek.
5.Běžně bývají nedořešeny technické detaily stavby a málo podrobně zakresleny ve výkresech, hlavně u výkresů prováděných v měřítku 1:100. Někdy jsou dokonce stejné části stavby na dvou výkresech řešeny různým způsobem.
6.Často chybí i některé podstatné kóty, nebo nesouhlasí jejich vzájemné součty.
7.Vyskytují se také chyby v technickém řešení některých detailů stavby, často v rozporu s technickými normami a s obecnými zásadami provádění staveb.
8.Jedním z nedostatků je absence popisových rámečků na výkresech, nebo jejich nedostatečné vyplnění základními údaji, což komplikuje orientaci v projektu a znemožňuje kontrolu úplnosti dokumentace a příslušnosti jednotlivých výkresů k projektu nebo jeho jednotlivým částem.
9.Stává se, že projektant navrhovaná řešení v některých komplikovaných detailech nepředjedná s příslušnými orgány státní správy a při projednávání projektu před stavebním řízením se zjistí, že projekt nelze v dané podobě vůbec schválit.
10.Stává se i to, že u projektu chybí doložení dokladu o oprávnění k projektové činnosti autora projektu, nebo jiných dokladů, které jsou v dokladové části povinné.
Takovéto nedostatky v projektové dokumentaci potom způsobují zbytečné komplikace v průběhu přípravy nebo realizace stavby, výstavba se zdržuje a vznikají vícenáklady a tím i škody pro investora. Často potom tyto případy vedou až k soudním sporům mezi investorem a projektantem.

Autorská práva zpracovatele projektové dokumentace.
Autorská práva upravuje zákon č. 121/2000 Sb. o právu autorském (autorský zákon).

§ 9

(5) Vlastník nebo jiný uživatel stavby, která je vyjádřením architektonického díla, je oprávněn provést bez svolení autora přiměřené změny takového díla v míře nezbytně nutné a při zachování hodnoty díla. Pokud jsou tyto změny potřebné k uskutečnění technického nebo provozního určení stavby, jehož nelze dosáhnout jinak, je ten, kdo hodlá provést změnu, povinen, lze-li to na něm spravedlivě požadovat, předem uvědomit o svém úmyslu autora a poskytnout mu dokumentaci stavby včetně vyobrazení, vystihující stav před zahájením stavebních změn.

§ 11

(3) Autor má právo na nedotknutelnost svého díla, zejména právo udělit svolení k jakékoli změně nebo jinému zásahu do svého díla, nestanoví-li tento zákon jinak. Je-li dílo užíváno jinou osobou, nesmí se tak dít způsobem snižujícím hodnotu díla. Autor má právo na dohled nad plněním této povinnosti jinou osobou (autorský dohled), nevyplývá-li z povahy díla nebo jeho užití jinak, anebo nelze-li po uživateli spravedlivě požadovat, aby autorovi výkon práva na autorský dohled umožnil.

Kontrolní otázky:

01) Význam projektové dokumentace stavby.
02) Právní normy upravující rozsah projektové dokumentace stravby.
03) Rozsah projektové dokumentace podle vyhlášky 132/1998 Sb.
04) Druhy projektové dokumentace dříve a dnes.
05) Uspořádání a obsah projektové dokumentace.
06) Postup při zpracování projektové dokumentace.
07) Obsah projektové dokumentace pro územní řízení podle pokynů ČKAIT.
08) Obsah projektové dokumentace pro stavební řízení podle pokynů ČKAIT.
09) Předložení projektové dokumentace ke stavebnímu řízení.
10) Obsah projektové dokumentace konečného provedení stavby podle pokynů ČKAIT.
11) Podklady pro vyhledání dodavatele stavby.
12) Nejčastější nedostatky projektové dokumentace.
13) Autorská práva k projektové dokumentaci.
14) Kontrolní dny projektu.
15) Význam a rozsah technické zprávy projektu.

info


Ing. Josef Pavlát - autorizovaný inženýr a soudní znalec
znalecké obory - stavebnictví - ekonomika - projektování - s mezinárodní certifikací platnou v zemích EU člen Komory soudních znalců ČR a České komory autorizovaných inženýrů a techniků.