Působení okolní zeminy na stavbu a naopak stavby na okolní zeminu je závažným problémem, který nelze v praxi opomíjet. Je třeba si uvědomit jakých hodnot může zemní tlak nabývat. Pro jednoduchost stačí vypočíst si objem výkopového klínu, který po záhozu výkopu v okolí Vaší podsklepené stavby obepíná celou Vaší stavbu, a uvažovat, že se za určitých nepříznivých okolností může naplnit vodou, resp. zemina prosáklá vodou podstatně zvýší svojí hmotnost. Takovým nepříznivým okolnostem je nutné samozřejmě předejít, např. funkční drenáží, avšak v praxi se může stát ledacos, a to i zahlcení, zamrznutí nebo ucpání nevhodně provedeného výtoku drenáže, které způsobí její, třeba jen dočasnou, nefunkčnost. Rozrušená zemina ve výkopovém klínu má podstatně menší součinitel smykového tření nežli původní rostlá zemina a její objem je relativně velký. Dále si uvědomte, že jeden decimetr krychlový vody má hmotnost jeden kilogram, tedy kubík vody má hmotnost tunu (1000 kg, neboli tato hmotnost působí silou 10 kN). Odolá Vaše obvodová zeď, která není stavěna na přenášení bočního tlaku, ale tlaku svislého, takovému horizontálnímu zatížení několika tun ? Vše lze samozřejmě přesně vypočíst a vhodnou konstrukční úpravou je třeba hrozící havárii předejít. To je běžná práce každého projektanta nebo dodavatele.
Rozlišujeme tři stavy zemního tlaku, a to zemní tlak aktivní, zemní tlak pasivní a zemní tlak klidový. Úkolem projektanta, stavebního dodavatele, investora, případně vlastníka či uživatele stavby je, zajistit po celou dobu výstavby, v každé její fázi, i po celou dobu užívání stavby stabilitu, tedy zemní tlak klidový, kdy síly od tlaku zeminy a od tlaku konstrukce stavby jsou relativně v rovnováze, anebo pevnost stavebních konstrukcí těmto silám bezpečně odolává.

Z ploché střechy je proveden prostup pomocí chráničky z ocelové trubky, ve které jsou vedeny koaxiální kabely od televizních antén umístěných na střeše. Tento prostup je, i přes veškerou snahu o utěsnění proti zatékání, stálým zdrojem vlhkosti. Je nutné si uvědomit, že zdrojem vlhkosti není v tomto případě zatékání, ale kondenzace vodních par v okolí ocelové trubky, která je tepelným mostem. Jde o chybně provedený konstrukční detail, kde ocelová trubka prochází celou stropní konstrukcí a svojí dobrou tepelnou vodivostí ochlazuje stropní konstrukci ve své bezprostřední blízkosti. Na povrchu trubky a stropní konstrukci v její blízkosti potom dochází k dosažení teploty rosného bodu a kondenzaci vodních par. Kondenzovaná voda se potom roztahuje v celém rohu (viz. fotodokumentace), a způsobuje vznik plísní. Ocelová trubka navíc ve vlhkém prostředí trpí rychlou korozí. Je nutná radikální oprava tohoto konstrukčního detailu, utěsňování okolí trubky proti zatékání a obnova malířských nátěrů nemají smysl. Ocelovou trubku je nutné vyměnit za trubku z plastu, který má menší tepelnou vodivost (novodur, hostalen, nebo jakýkoliv jiný vhodný polymer). Utěsnění je třeba provést tepelněizolačním materiálem také uvnitř trubky (např. vypěněním polyuretanovou pěnou).

Vlastník stavby si objednal posouzení stavebnětech

nického stavu podlahové konstrukce pro soudní řízení, a to z důvodu, že podlahová konstrukce vykazuje nedostatky, které dodavatel nechce uznat jako reklamaci a tvrdí, že jím odvedené dílo je zcela v pořádku.
Úkolem znalece bylo zjistit, zda existují vady dodaného díla a pokud ano tak je popsat a prokázat proč vznily a kdo za ně nese odpovědnost a navrhnout jak je odstranit. Jde o konstrukci plovoucí podlahy v rodinném domě.

Vlastník stavby si objednal posouzení stavebnětechnického stavu železobetonové stropní nosné konstrukce, s popisem problému, že v konstrukci stropu jsou trhliny a on má obavu, že se strop může zřítit. Dotazuje se, na příčinu trhlin, zda je stropní konstrukce bezpečná a jaká má provést opatření.
Při provedeném šetření jsem zjistil následující skutečnosti. Jde o bytový dům vystavěný v roce 1922. Konstrukční systém stavby je stěnový obousměrný z cihelného zdiva s trámovými železobetonovými monolitickými stropy. Stavba má jedno podzemní a čtyři nadzemní podlaží a využité podkroví sedlové střechy. Problematickou a zkoumanou konstrukcí je stropní nosná konstrukce nad podzemním podlažím. Železobetonová stropní deska je uložena na obvodové nosné zdivo a je rozdělena vyztužujícími trámy napříč rozpětí 5 m. V podhledu stropu jsou trámy viditelné. Šířka polí železobetonové desky mezi nosnými trámy je 130 cm. Podhled stropní konstrukce je upraven pouze malbou. Podlaha nad stropem je betonová. Na podhledu stropu byly zjištěny trhliny probíhající napříč rohem desky v místech, kde je deska uložena na obvodovém zdivu. Jiné trhliny nebyly zjištěny. Trhliny jsou uzavřené, spárovou měrku 0,05 mm nelze do trhliny zasunout. Trhliny jsou staré a nejsou aktivní. Nahodilé zatížení stropní konstrukce od provozu je statické, dlouhodobé a dosahuje v nejvíce zatížených místech hodnot až 400 kg/m2. V minulých letech nedošlo ke změnám v zatížení konstrukce. Strop je zatížen současným způsobem trvale již několik desetiletí a nevykazuje žádné jiné známky poruch od zatížení, kromě zkoumaných trhlin.

Vlastník stavby si objednal posouzení stropní nosné konstrukce, s popisem problému, že mu začaly z ničeho nic, po mnoha letech bezproblémového používání stavby najednou odpadávat spodní části stropní betonové konstrukce a má obavu, že se strop může zřítit.

Při provedeném šetření jsem zjistil následující skutečnosti. Jde o obytnou budovu vystavěnou v roce 1922. Stavba má jedno podzemní a čtyři nadzemní podlaží. Problematickou a zkoumanou konstrukcí je stropní nosná konstrukce nad podzemním podlažím. Stropní konstrukce je monolitická železobetonová. Jde o masivní železobetonový trámový strop, v podhledu s viditelnými trámy o šířce 19 cm a výšce 22 cm. Šířka pole železobetonové desky mezi nosnými trámy je 130 cm. Podhled stropní konstrukce je upraven pouze malbou. Podlaha nad stropem je betonová. Pod stropem jsou skladové místnosti. V místnostech je vlhko s teplotou vzduchu 230C a relativní vlhkostí vzduchu kolísající v rozmezí 85-90 %. Prostor je z provozních důvodů málo větrán. Stropní konstrukce byla údajně několikrát vytopena vodou. Na podhledu stropu byly zjištěny žluté výkvěty, místy odprýsklé části betonu desky mezi nosnými trámy v ploše cca 20x10 cm, a to až na výztuž, která je na několika místech obnažena a částečně zkorodována.

Pokud Vám teče voda ze stropní konstrukce v posledním nadzemním podaží, nemusí být vždy chyba ve střešní krytině. Uživatel stavby si stěžuje, že má poškozenou střešní krytinu a nemůže přes sebevětší snahu najít místo, kterým střechou zatéká. Neustále se snaží střešní krytinu zdokonalovat, utěsňovat a opravovat, ale srážková voda stále protéká. Je třeba si uvědomit, že voda, která vytéká ze střešní konstrukce nemusí být vždy srážkovou povětrnostní vodou, která protekla skrze střešní krytinu. Zamyslete se nad tím, zda nejde o vodu, která vznikla kondenzací uvnitř střešního pláště.