Typů komínu Schiedel je několik, dále se budu zabývat zkoumaným typem SIH-UNI. Komínové těleso je provedeno z trojvrstvého typického systému SCHIEDEL. Komínový průduch je ohraničen šamotovou ohnivzdornou vložkou (první vrstva), okolo vložky je tepelná izolace z minerální vlny (druhá vrstva) a vše je uzavřeno v přesné pórobetonové tvárnici (třetí vrstva), která zajišťuje stabilitu komínového tělesa. Pod střešní konstrukcí je osazena krakorcová deska a nad touto krakorcovou deskou je navíc okolo tvárnice provedena cihelná obezdívka z režného zdiva, která tvoří v nadstřešní části čtvrtou vrstvu. Šamotová vložka je oddilatována tepelnou izolací od tvárnic a její svislý dilatační pohyb, vzniklý tepelnou roztažností materiálu, je zajištěn dilatační manžetou v komínové hlavě. Komín má tzv. zadní větrání, což je odvětrávací systém v rozích tvárnic po celé výšce komínu.
Na komínovém tělese byly zjištěny následující závady.
- Druhá vrstva (tepelná izolace) a třetí vrstva (pórobetonové tvárnice), byly provedeny pouze do výškové úrovně krakorcové desky. Nad krakorcovou deskou tedy již chybí tvárnicové zdivo SCHIEDEL i izolace a nejde tedy již o komínové těleso tohoto systému, ale o běžný volně stojící komín s obezděnou komínovou vložkou. Upozorňuji, že investor si samozřejmě zaplatil Schiedel.
- U dilatační manžety ukončující vnitřní šamotový sloupec kouřovodu, není dodržena předepsaná dilatace, tedy prostor pro pohyb šamotové vložky (ukončení vložky 6 cm pod krycí deskou) a umístění krycí desky komínové hlavy je navíc asymetrické vzhledem ke komínovému průduchu. Dalo by se říci, že je to stejně nepodstatné vzhledem k ostatním vadám, které stejně zamezují dilataci vložky (např. přizdění obezdívky až k vložce a chybějící tvárnice a izolace), ale z provedení je zřejmé, že ten kdo komín realizoval vůbec neznal ani základní zásady jeho funkce.Podotýkám, že právě v nadstřešní části, kde dochází k největšímu ochlazování komínového tělesa (při zimním topení), chybí tepelná izolace a je přerušeno (ukončeno) zadní větrání. Tepelná izolace je přitom nutná pro odstranění tvorby kondenzátů a pro rychlé prohřátí vložky a tím zajištění správného tahu komína. Absencí těchto vrstev je proto nutné očekávat zhoršený tah a zvýšenou tvorbu kondenzátů. Zároveň je způsobena totální nefunkčnost dilatačního pohybu vnitřního šamotového sloupce (vložky) kouřovodu a dále je znemožněn odvod vzduchu systémem zadního větrání. Tyto vady potlačují funkčnost celého komínového systému a mohou navíc zapříčinit v budoucnu trhliny způsobené neoddilatováním tepelné roztažnosti komínové vložky, která bude namáhána vnitřním napětím od tepelné roztažnosti. Je pouze otázkou času, kdy tato vnitřní napětí dosáhnou meze pevnosti materiálu šamotové vložky po úbytku pevnosti únavou materiálu.
- V půdním prostoru prochází přímo komínovým tělesem, nosný trám krovu. Jde o střední vaznici krovu, na které jsou osazeny krokve stažené dvojitými kleštinami. Dřevěná vaznice je v části procházející komínovým tělesem nahrazena ocelovým válcovaným nosníkem tvaru I, ke kterému je dřevěná část vaznice před a za komínovým tělesem přišroubována. Komínovým tělesem však nesmí v žádném případě procházet vaznice krovu, z technického hlediska je to naprosto nepřípustné, a to hned z několika důvodů. Jednak je touto vadou porušeno ustanovení § 15, odst.1, písm. a,b,c vyhl.č. 137/1998 Sb. Navíc takový stav odporuje ustanovení článku 8, ČSN 734210 Provádění komínů, které stanovuje zákaz připevňování ke komínu jakéhokoliv zařízení, které nepatří k příslušenství komínu. Ale především tato jiná konstrukční část stavby, sloužící ke zcela jiným účelům je jinak zatížená a bude vykazovat zcela jiné pohyby nežli komínové těleso. Vaznice je dynamicky namáhaný prvek krovu, který přenáší účinky dynamického zatížení od povětrnostních vlivů. Např. účinky větru působícího na střešní plochu jsou z krokví přenášeny přímo na vaznici. Proto je zřejmé a je nutné předpokládat, že u tohoto prvku bude docházet ke chvění, průhybům, apod. Z těchto důvodů se také nosné prvky krovů (např. vazné trámy) osazují do kapes zdiva volně, pouze na podložku, aby jim byl umožněn pohyb a nedocházelo k poškození zdiva. Vaznice procházející komínovým zdivem (pokud je plně zazděna jako je tomu v tomto případě) bezprostředně ohrožuje komínové těleso tím, že ho při svých pohybech může roztrhnout. Bude totiž do komínového tělesa vnášet zatížení z pohybů nosníku, na které není komínové zdivo dimenzováno. Může tak dojít k roztrhnutí nejenom obezdívky (nosný komínový plášť SCHIEDEL zde totiž chybí a izolace také), ale v důsledku pevného přizdění obezdívky k šamotovým vložkám může být roztržena i komínová vložka. Je nutné si uvědomit, že v případě opláštění kouřovodu hrají významnou roli i mikroskopické trhliny, které způsobí únik zplodin. Přímo pod půdním prostorem byly umístěny pod sádrokartonovým podhledem ložnice. Tedy šlo v tomto případě o životu nebezpečný stav. Kromě toho procházející nosník narušuje kompaktnost komínového tělesa a způsobuje zhoršenou kvalitu komínového zdiva. Tuto situaci je možné řešit pouze vhodně promyšlenou trámovou (komínovou) výměnou a tím odstraněním vaznice z komínového zdiva.
- V těsné blízkosti vnějšího líce takto nekvalitně provedeného komínového zdiva procházejí dřevěné kleštiny krovu. Tento stav odporuje ustanovení článku 10, ČSN 73 4210 (s odvoláním na ČSN 73 3150), který stanovuje minimální vzdálenost dřevěných konstrukcí od povrchu komínového pláště 5 cm. Tato tolerance zde není dodržena ačkoliv tyto základní zásady musí znát každý obyčejný zedník již v prvním ročníku učení. Kdyby bylo komínové zdivo vyzděno rovně zasahovala by dokonce dřevěná kleština do tohoto zdiva !!!
- Zdivo komínového pláště v půdním prostoru je provedeno velmi nedbalým způsobem a v rozporu se zásadami pro vyzdívání komínových plášťů. Vyzdívka komínového pláště je z důvodu procházejícího ocelového nosníku provedena "nečistým" neodborným způsobem. Líc zdiva je nerovný, bezdůvodně chaoticky uskakovaný s křivým osazením jednotlivých cihel ve zdivu, s nerovnoměrnými ložnými i styčnými spárami o různé tloušťce, s nekvalitním spárováním režného zdiva a velmi křivým lícem zdiva z cihel s ulámanými a křivě sekanými hranami.
- Dále byly zjištěny mnohé drobné závady svědčící o neodborné montáži komínového tělesa jako např.
- u připojení na komínová dvířka zasahuje izolace až do otvorů zadního odvětrávání
- na izolaci byly nalezeny kusy zatvrdlé malty
- u připojení kouřovodu nebyla očištěna přesahující malta, jak požaduje montážní návod
- Při technologickém provádění komínového tělesa nebyly dodrženy ani základní technologické zásady a podmínky nutné pro správnou funkci a montáž komínu. Komín je proveden v rozporu s pokyny výrobce a nemůže plnit svojí funkci podle údajů výrobce. Absence tvárnic SCHIEDEL a tepelné izolace nad krakorcovou deskou naprosto odporuje správnému technologickému postupu a zapříčiňuje fakt, že toto komínové těleso se nemůže chovat (jako celek) jako komín SCHIEDEL a nemůže tedy mít ani vlastnosti tohoto komínu. Nejde tedy v podstatě vůbec o komín SCHIEDEL, který si investor zaplatil a od dodavatele koupil, ale o obyčejný komín.
- Na komín nebyla vyhotovena revizní zpráva, bez tohoto dokladu neměla být stavba rodinného domu vůbec zkolaudována. Nebyla provedena ani tlaková zkouška a nebylo zjišťováno, zda komín má skutečně správný tah předepsaný pro připojení používaného topidla. Upozorňuji na skutečnost, že touto vadou je porušeno ustanovení § 31, odst.b, vyhl.č. 132/1998 Sb. Úředníkovi ze stavebního úřadu, který vydal kolaudační rozhodnutí, nejenom žádná z těchto skutečností vůbec nevadila, ale dokonce se nebyl na stavbě ani podívat a kolaudační rozhodnutí vydal "od stolu svojí kanceláře".
