vyhláška číslo 10/2005 Sb. - Ing. Josef Pavlát

Vyhláška o ukončování vzdělání na středních školách závěrečnou zkouškou.

Ročník 2005
SBÍRKA PŘEDPISŮ
ČESKÉ REPUBLIKY

PROFIL PŘEDPISU:
Titul předpisu:
Vyhláška o ukončování vzdělávání ve středních školách závěrečnou zkouškou a o ukončování vzdělávání v konzervatoři absolutoriem

Citace: 47/2005 Sb.    Částka: 11/2005 Sb.
Na straně (od-do): 315-318    Rozeslána dne: 25. ledna 2005
Druh předpisu: Vyhláška    Autoři předpisu: Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy
Datum přijetí: 18. ledna 2005    Datum účinnosti od: 25. ledna 2005
Platnost předpisu: ANO    Pozn. k úč.:

Hesla rejstříku:
Vydáno na základě:
561/2004 Sb. § 76 a § 91 odst. 1
Předpis mění:
Předpis ruší:

Text předpisu:

47

VYHLÁŠKA

ze dne 18. ledna 2005

o ukončování vzdělávání ve středních školách závěrečnou zkouškou a o ukončování
vzdělávání v konzervatoři absolutoriem

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen "ministerstvo") stanoví podle § 76 a § 91 odst. 1 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon):

ČÁST PRVNÍ

UKONČOVÁNÍ VZDĚLÁVÁNÍ VE STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH
ZÁVĚREČNOU ZKOUŠKOU

§ 1

Závěrečná zkouška v oborech vzdělání, v nichž se dosahuje stupně středního vzdělání

(1) Teoretická zkouška z odborných předmětů je ústní zkouškou. Pro teoretickou zkoušku z odborných předmětů stanoví ředitel školy 20 až 30 témat, z nichž si žák jedno téma vylosuje.
(2) Pokud tak stanoví školní vzdělávací program, lze teoretickou zkoušku z odborných předmětů členit na dvě samostatně klasifikované zkoušky, popřípadě může být součástí této zkoušky písemné nebo grafické řešení zadaného úkolu.
(3) Pokud se teoretická zkouška z odborných předmětů člení na dvě samostatně klasifikované zkoušky, trvá příprava ke každé zkoušce nejméně 15 minut a každá zkouška nejdéle 15 minut. Pokud se teoretická zkouška z odborných předmětů nečlení na dvě samostatně klasifikované zkoušky, trvá příprava ke zkoušce nejméně 15 minut a zkouška nejdéle 15 minut. Je-li součástí tématu písemné nebo grafické řešení úkolu, může předseda zkušební komise prodloužit dobu přípravy až o dalších 15 minut.
(4) Praktickou zkoušku z odborných předmětů koná žák před teoretickou zkouškou z odborných předmětů. Pro praktickou zkoušku z odborných předmětů stanoví ředitel školy 3 až 5 témat, z nichž se pro skupinu žáků stanovenou ředitelem školy jedno téma vylosuje. Zkouška trvá nejdéle 240 minut.
(5) Závěrečná zkouška se koná v červnu v termínech stanovených ředitelem školy.

§ 2

Závěrečná zkouška v oborech vzdělání, v nichž se dosahuje

stupně středního vzdělání s výučním listem

(1) Jednotlivé samostatně klasifikované zkoušky závěrečné zkoušky se konají v pořadí: písemná zkouška, praktická zkouška z odborného výcviku a ústní zkouška.
(2) Pro písemnou zkoušku stanoví ředitel školy nejméně 3 témata, z nichž si žák jedno téma zvolí. Písemná zkouška trvá nejdéle 240 minut.
(3) Počet témat praktické zkoušky stanoví ředitel školy. Pokud je stanoveno více než jedno téma, žák si jedno téma vylosuje. Praktickou zkoušku koná žák nejdéle 3 dny; u oborů vzdělání skupiny 82 Umění, užité umění trvá praktická zkouška 2 až 4 týdny. V jednom dni trvá praktická zkouška nejvýše 7 hodin.
(4) Pro ústní zkoušku stanoví ředitel školy 25 až 30 témat, z nichž si žák jedno téma vylosuje. Příprava k ústní zkoušce trvá nejméně 15 minut a zkouška trvá nejdéle 15 minut. Je-li součástí tématu grafické nebo písemné řešení, může předseda zkušební komise prodloužit dobu přípravy až o dalších 15 minut.
(5) Závěrečná zkouška se koná v červnu v termínech stanovených ředitelem školy. V oborech vzdělání, kde praktická zkouška trvá 2 až 4 týdny, může ředitel školy stanovit termín závěrečné zkoušky od 20. května. Termín praktické zkoušky před 20. květnem může ředitel školy stanovit po dohodě s ministerstvem. Ředitel školy může stanovit jiný termín závěrečné zkoušky v případě ukončování vzdělávání v rámci rekvalifikace podle zvláštního právního předpisu1).

§ 3

Zkušební komise

(1) Zkušební komise2) má stálé členy a další členy. Stálými členy jsou předseda, místopředseda a třídní učitel zkoušených žáků.
(2) Dalšími členy komise jsou
a)
pro závěrečnou zkoušku podle § 1 učitel odborných předmětů3) a přísedící,
b)
pro závěrečnou zkoušku podle § 2 učitel odborného výcviku3), učitel odborných předmětů3) a odborník z praxe.
(3) Přísedícím se rozumí pedagogický pracovník vyučující týž nebo příbuzný předmět.
(4) Odborníkem z praxe se rozumí ten, kdo vykonává činnost související s daným nebo příbuzným oborem vzdělání, v němž se závěrečná zkouška koná.
(5) Místopředsedu a další členy zkušební komise jmenuje ředitel školy do 15. března příslušného školního roku.
(6) Místopředsedou zkušební komise je jmenován pedagogický pracovník střední školy, ve které se zkoušky konají, který vykonával přímou pedagogickou činnost nejméně 5 let.
(7) Učitele odborného výcviku, který není zaměstnancem právnické osoby, která vykonává činnost školy, ve které se zkoušky konají, jmenuje ředitel školy po projednání s jeho zaměstnavatelem.
(8) V případě, že člen zkušební komise nemůže z vážných důvodů dlouhodobě vykonávat svou funkci, orgán, který ho jmenoval, jej odvolá a jmenuje nového člena komise. Při krátkodobé nepřítomnosti předsedy zkušební komise při závěrečné zkoušce jej zastupuje místopředseda.

§ 4Klasifikace a hodnocení závěrečné zkoušky

(1) Klasifikace jednotlivých zkoušek závěrečné zkoušky se provádí podle následující stupnice prospěchu:
a) 1 - výborný,
b) 2 - chvalitebný,
c) 3 - dobrý,
d) 4 - dostatečný,
e) 5 - nedostatečný.

(2) V případě, že organizace a délka písemné nebo praktické zkoušky vylučuje stálou přítomnost zkušební komise při zkoušce, navrhuje klasifikaci této zkoušky zkušební komisi ten člen komise, který byl zkoušce přítomen.
(3) Do celkového hodnocení závěrečné zkoušky se započítává klasifikace všech zkoušek závěrečné zkoušky.
(4) Celkové hodnocení žáka u závěrečné zkoušky provádí zkušební komise podle této stupnice:
a) prospěl(a) s vyznamenáním, jestliže celkový průměr klasifikace žáka u závěrečné zkoušky není vyšší než 1,5,
b) prospěl(a), jestliže žák nemá z žádné zkoušky závěrečné zkoušky stupeň prospěchu 5 - nedostatečný,
c) neprospěl(a), jestliže žák má z některé zkoušky závěrečné zkoušky stupeň prospěchu 5 - nedostatečný.
(5) Hodnocení písemné zkoušky a praktické zkoušky se žákům oznámí nejpozději 1 týden před zahájením ústní zkoušky. Celkové hodnocení závěrečné zkoušky včetně hodnocení jednotlivých zkoušek oznámí žákovi předseda zkušební komise v den, ve kterém žák tuto zkoušku ukončil.

§ 5

Opravné zkoušky a náhradní zkoušky

(1) Termíny opravných zkoušek4) stanoví ředitel školy, termíny náhradních zkoušek4) stanoví zkušební komise, a to v září, v prosinci a v termínu podle § 1 odst. 5 a § 2 odst. 5. Termíny zveřejní ředitel školy nejméně 2 měsíce před konáním zkoušek na veřejně přístupném místě ve škole a způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(2) Uchazeč oznámí řediteli školy písemně, ve kterém termínu podle odstavce 1 chce opravnou zkoušku nebo náhradní zkoušku konat. Oznámení musí být doručeno řediteli školy nejpozději 1 měsíc před konáním zkoušky.

(3) Žáci, kteří nekonali závěrečnou zkoušku v termínu podle § 1 odst. 5 a § 2 odst. 5 z důvodu neukončení posledního ročníku vzdělávání a kteří ukončí poslední ročník vzdělávání nejpozději do 31. srpna příslušného školního roku, konají závěrečnou zkoušku v měsíci září následujícího školního roku v termínu stanoveném zkušební komisí.

§ 6

Další podmínky konání závěrečné zkoušky
(1) Předměty nebo jiné ucelené části učiva, z nichž ředitel školy stanoví témata pro závěrečnou zkoušku, jsou stanoveny v rámcovém a školním vzdělávacím programu.
(2) Zkoušky se konají ve škole, kde se žáci vzdělávali. Praktická zkouška se může konat i na pracovištích jiných osob, kde se koná praktické vyučování na základě dohody uzavřené mezi právnickou osobou, která vykonává činnost školy, a touto osobou.
(3) Při jednotlivých zkouškách mohou žáci užívat pomůcky, které jsou stanoveny v zadání tématu práce.
(4) Při ústní zkoušce nelze v jednom dni losovat dvakrát stejné téma.
(5) Pro účel praktické zkoušky se za jednu hodinu považuje doba 60 minut.
(6) Ředitel školy může žákovi, který již dříve získal střední vzdělání nebo střední vzdělání s výučním listem, uznat jednotlivou zkoušku úspěšně vykonané závěrečné zkoušky, pokud svým obsahem odpovídá zkoušce, kterou by měl žák konat.
(7) Žákům, kteří úspěšně vykonali závěrečnou zkoušku, vydá škola nejpozději do 7 dnů od závěrečné porady zkušební komise vysvědčení o závěrečné zkoušce nebo vysvědčení o závěrečné zkoušce a výuční list.

ČÁST DRUHÁ
UKONČOVÁNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V KONZERVATOŘI ABSOLUTORIEM

§ 7
Absolutorium v konzervatoři

(1) Obhajoba absolventské práce, teoretická zkouška z odborných předmětů, zkouška z cizího jazyka nebo zkouška z umělecko-pedagogické přípravy5) se koná v červnu v termínech stanovených ředitelem školy.
(2) Téma absolventského výkonu a téma absolventské práce stanoví žákovi ředitel školy nejpozději 6 měsíců před zahájením konání absolutoria v konzervatoři. Absolventskou práci předá žák ve 3 vyhotoveních nejpozději 1 měsíc před stanoveným termínem obhajoby vedoucímu absolventské práce.
(3) Absolventský výkon může být individuální nebo skupinový. Absolventský výkon může mít podobu veřejného vystoupení. Absolventský výkon se může konat nejdříve od 10. února příslušného školního roku. V den absolventského výkonu se žák neúčastní vyučování.
(4) Pro teoretickou zkoušku z odborných předmětů, zkoušku z umělecko-pedagogické přípravy a zkoušku z cizího jazyka se stanoví 25 až 30 témat, z nichž si žák jedno téma vylosuje.
(5) Příprava ke každé zkoušce (obhajobě absolventské práce, teoretické zkoušce z odborných předmětů, zkoušce z cizího jazyka nebo zkoušce z umělecko-pedagogické přípravy) trvá nejméně 20 minut. Obhajoba absolventské práce, teoretická zkouška z odborných předmětů nebo zkouška z umělecko-pedagogické přípravy trvá nejdéle 30 minut, zkouška z cizího jazyka trvá nejdéle 15 minut.
(6) Vzdělává-li se žák v rámci jednoho oboru vzdělání současně ve dvou hlavních oborech, může konat zkoušku z absolventského výkonu, popřípadě z umělecko-pedagogické přípravy, z obou těchto hlavních oborů.

§ 8
Zkušební komise pro absolutorium v konzervatoři

(1) Zkušební komise6) má stálé členy a další členy. Stálými členy jsou předseda a místopředseda. Dalšími členy jsou učitel příslušného předmětu, vedoucí absolventské práce, vedoucí absolventského výkonu, oponent a přísedící.
(2) Předsedu zkušební komise jmenuje krajský úřad nejpozději do 5. února příslušného školního roku, členy zkušební komise jmenuje ředitel školy nejpozději do 5. února příslušného školního roku. Jmenování se vztahuje i na náhradní zkoušky a opravné zkoušky.
(3) V případě, že člen zkušební komise nemůže z vážných důvodů dlouhodobě vykonávat svou funkci, orgán, který ho jmenoval, jej odvolá a jmenuje nového člena komise. V případě krátkodobé nepřítomnosti předsedy zkušební komise při absolutoriu v konzervatoři jej zastupuje místopředseda.

§ 9
Klasifikace a hodnocení absolutoria v konzervatoři

(1) Klasifikace jednotlivých částí absolutoria v konzervatoři se provádí podle následující stupnice prospěchu:
a) 1 - výborně,
b) 2 - velmi dobře,
c) 3 - dobře,
d) 4 - nevyhověl.

(2) Klasifikaci žáka z jednotlivých zkoušek navrhují jednotliví zkoušející, u absolventského výkonu vedoucí absolventského výkonu, u absolventské práce vedoucí absolventské práce. Vedoucí absolventské práce navrhuje klasifikaci na základě písemně zpracovaného oponentního posudku a průběhu obhajoby absolventské práce.
(3) Do celkového hodnocení absolutoria v konzervatoři se započítává klasifikace ze všech částí absolutoria v konzervatoři. Celkové hodnocení absolutoria v konzervatoři provádí zkušební komise podle této stupnice:
a) prospěl(a) s vyznamenáním, jestliže celkový průměr klasifikace žáka u absolutoria v konzervatoři není vyšší než 1,5, absolventský výkon je klasifikován stupněm 1 - výborně a žák nemá v klasifikaci podle odstavce 1 stupeň prospěchu horší než 2 - velmi dobře,
b) prospěl(a), jestliže celkový průměr klasifikace žáka u absolutoria v konzervatoři je vyšší než 1,5 a žák nemá v žádné části absolutoria klasifikaci podle odstavce 1 stupeň prospěchu 4 - nevyhověl,
c) neprospěl(a), jestliže žák má v některé části absolutoria klasifikaci podle odstavce 1 stupeň prospěchu 4 - nevyhověl.
(4) Hodnocení jednotlivých zkoušek se oznámí žákovi v den, ve kterém tyto zkoušky konal. Celkové hodnocení absolutoria oznámí žákovi předseda zkušební komise v den, ve kterém žák absolutorium v konzervatoři ukončil.

§ 10

Další podmínky konání absolutoria v konzervatoři

(1) Předměty nebo jiné ucelené části učiva, z nichž ředitel školy stanoví témata pro absolutorium, jsou stanoveny ve školním vzdělávacím programu.
(2) Ústní zkoušky a obhajoba absolventské práce se konají ve škole, kde se žáci vzdělávali.
(3) Při ústní zkoušce nelze v jednom dni losovat dvakrát stejné téma.
(4) Žáci mohou konat zkoušku z toho cizího jazyka, který se ve škole vyučuje.
(5) Ředitel školy může žákovi, který již dříve získal vyšší odborné vzdělání v konzervatoři, uznat jednotlivou zkoušku absolutoria, pokud svým obsahem odpovídá zkoušce, kterou by měl žák konat.
(6) Žákům, kteří úspěšně vykonali absolutorium v konzervatoři, vydá škola nejpozději do 7 dnů od jeho vykonání vysvědčení o absolutoriu v konzervatoři a diplom absolventa konzervatoře s příslušným označením absolventa konzervatoře.

ČÁST TŘETÍ
ZÁVĚREČNÉ USTANOVENÍ
§ 11
Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení.

Ministryně:
JUDr. Buzková v. r.
____________________________________________________________

1) Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti.
2) § 74 odst. 6 až 10 školského zákona.
3) § 9 a 10 zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů.
4) § 75 odst. 2 školského zákona.
5) § 90 odst. 2 školského zákona.
6) § 90 odst. 5 školského zákona.

info