vyhláška číslo 580/1990 Sb. - Ing. Josef Pavlát

Vyhláška, kterou se provádí zákon o cenách

VYHLÁŠKA
580/1990 Sb.
federálního ministerstva financí, ministerstva financí
České republiky a ministerstva financí Slovenské republiky
ze dne 22. prosince 1990,
kterou se provádí zákon č. 526/1990 Sb., o cenách
ve znění vyhlášek č. 580/1992 Sb. a č. 231/1997 Sb.
Federální ministerstvo financí, ministerstvo financí České republiky a ministerstvo financí Slovenské republiky stanoví podle § 20 odst. 1 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách (dále jen "zákon"):
§ 1
(k § 2 odst. 3 zákona)

(1) Za nepřiměřený hospodářský prospěch získaný cenou zahrnující neoprávněné náklady nebo nepřiměřený zisk se považuje zvýšení ceny prodeje oproti obvyklé ceně téhož nebo srovnatelného zboží.
(2) Ustanovení odstavce 1 se vztahuje i na rozdíl mezi cenou při nákupu a cenou při prodeji, jde-li o nakoupené tuzemské nebo dovážené zboží, které se beze změny dále prodává. Tento rozdíl se posuzuje jako cena obchodního nebo zprostředkovatelského výkonu, i když není výslovně a samostatně sjednána.
(3) Za nepřiměřený hospodářský prospěch získaný cenou výrazně nedosahující oprávněných nákladů se považuje podstatné snížení ceny nákupu oproti obvyklým nákladům na pořízení téhož nebo srovnatelného zboží.

§ 2
(k § 5 zákona)

(1) Pro zboží stejného užití, které se od druhu zboží s maximální nebo pevnou úředně stanovenou cenou liší pouze některými určenými podmínkami, lze sjednat vyšší cenu nejvíce, nebo je nutno sjednat nižší cenu nejméně o rozdíl v ekonomicky oprávněných nákladech odpovídající těmto odlišným určeným podmínkám a o tomuto rozdílu přiměřený zisk.
(2) Pro účely regulace cen pomocí úředně stanovených cen nebo věcného usměrňování cen se:
a) za ekonomicky oprávněné náklady považují náklady pořízení odpovídajícího množství přímého materiálu, mzdové a ostatní osobní náklady odpovídající platnému systému regulace mezd, technologicky nezbytné ostatní přímé a nepřímé náklady a náklady oběhu; při posuzování ekonomicky oprávněných nákladů se vychází z dlouhodobě obvyklé úrovně těchto nákladů v obdobných ekonomických činnostech s přihlédnutím k zvláštnostem daného zboží,
b) za přiměřený zisk považuje zisk založený na dlouhodobě obvyklém tuzemském podílu zisku v příslušném odvětví, vztaženém k ekonomicky oprávněným nákladům, s přihlédnutím ke kvalitě zboží a obvyklému riziku výroby nebo oběhu.
(3) Ustanovení odstavce 1 platí zejména, jde-li o odlišné určené podmínky jako jednotka množství, jakost (třída, volba), obal, skladování a dopravní parita.

§ 3
(k § 8 zákona)

(1) Za prodávajícího v dominantním postavení, který je vystaven jen nepodstatné soutěži podle § 8 odst. 2 zákona, se považuje takový prodávající, který na trhu konkrétního druhu zboží zajišťuje v období kalendářního roku nejméně 30% prodeje téhož nebo srovnatelného zboží.
(2) Prodávající, který má monopolní nebo dominantní postavení ohlásí zamýšlené zvýšení cen podle § 8 odst. 3 zákona písemně cenovému orgánu jednotným způsobem podle přílohy této vyhlášky.
(3) Pokud prodávající nepřistoupí ke zvýšení ceny ohlášenému podle § 8 odst. 3 zákona nebo zvýší cenu jen částečně tak, že nepřekročí rozsah zvýšení ceny stanovený pro účely ohlašovací povinnosti, k ohlášení se dále nepřihlíží.

§ 4
(k § 11 odst. 1 písm. d) zákona)

(1) Konečným spotřebitelem se pro účely cenových předpisů rozumí fyzická nebo právnická osoba, která nakupuje zboží za jiným účelem než pro podnikání. 1)
(2) Evidence cen, kterou je prodávající povinen uchovávat, musí obsahovat údaje, z nichž je zřejmý název, popř. druh zboží, určené podmínky, k nimž se cena vztahuje, výše ceny, za kterou je zboží prodáváno, a období, v němž se za tuto cenu prodávalo.
(3) Evidence cen spotřebního zboží prodávaného konečnému spotřebiteli se nevyžaduje u změn cen zboží podléhajícího rychlé zkáze, pokud k nim dochází v průběhu dne. V tomto případě se eviduje pouze výchozí cena čerstvého zboží.
(4) Kalkulací ceny uchovávanou pro potřeby cenové evidence u cen podléhajících věcnému nebo časovému usměrňování se rozumí takový propočet ceny, který prokazuje dodržení stanoveného způsobu regulace.
------------------------------------------------------------------
1) § 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník.

§ 5
(k § 13 zákona)

(1) Prodávající není povinen předkládat nabídkový ceník podle § 13 odst. 1 zákona, jde-li o zboží, které se prodává podle zvláštních požadavků kupujícího. V takovém případě lze nabídkový ceník nahradit údajem o ceně doplněným o určené podmínky postačující k jednoznačnému vymezení zboží. Jestliže se zboží sestavuje z běžných dílů nebo činností, je prodávající povinen na požádání předložit nabídkový ceník těchto dílů a činností.
(2) Nemůže-li prodávající při prodeji konečnému spotřebiteli oznámit podle § 13 odst. 2 zákona údaj o ceně konkrétní částkou, oznámí mu odhad ceny. 1a)
(3) Označením spotřebního zboží cenou při prodeji konečnému spotřebiteli se rozumí vybavení zboží údajem o ceně připevněným viditelně na zboží nebo umístěným způsobem vylučujícím záměnu na regále, ve vitríně, na vývěsce nebo ve veřejně přístupném ceníku tak, aby měl kupující možnost seznámit se s cenou před jednáním o koupi zboží.
------------------------------------------------------------------
1a) § 636 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

§ 6
(k § 14 zákona)

(1) Cenová kontrola je zahájena dnem, kdy pracovník nebo pracovníci pověření cenovým orgánem nebo místním orgánem nebo orgánem jimi pověřeným (dále jen "cenový kontrolní orgán") k provedení cenové kontroly (dále jen "kontrolní pracovník") předloží osobě oprávněné jednat jménem kontrolovaného subjektu (dále jen "oprávněná osoba") oprávnění provést cenovou kontrolu.
(2) Porušení cenových předpisů prokazuje kontrolní pracovník v protokolu, který vyhotoví po provedení kontroly. Oprávněná osoba potvrdí svým podpisem, že byla s obsahem protokolu seznámena a kdy jej převzala.
(3) Oprávněná osoba je povinna podat k protokolu písemné vyjádření, v němž vyznačí, zda s obsahem protokolu souhlasí, a nesouhlasí-li, uvede věcné důvody nesouhlasu. V případě nesouhlasu oprávněné osoby vypracuje kontrolní pracovník do 15 dnů ode dne doručení písemného vyjádření dodatek k protokolu, v němž uvede své stanovisko. Odmítne-li oprávněná osoba převzít protokol nebo dodatek k protokolu (dále jen " protokol"), zašle jí jej kontrolní pracovník do vlastních rukou s výzvou k písemnému vyjádření.
(4) Nepodá-li oprávněná osoba k doručenému protokolu písemné vyjádření do 15 dnů od jeho doručení, považuje se to za souhlas s obsahem protokolu.
(5) Souhlasí-li oprávněná osoba s obsahem protokolu nebo v případě podle odstavce 4, ukládá se pokuta na základě protokolu.

§ 7
(k § 16 zákona)

(1) Cenový kontrolní orgán v rámci řízení podle zvláštního předpisu 2) posoudí protokol a námitky oprávněné osoby předané kontrolním pracovníkem, vyžádá si potřebná doplňující stanoviska a vydá rozhodnutí. Bylo-li potvrzeno porušení cenových předpisů podle § 15 zákona, uloží v rozhodnutí pokutu.
(2) Právoplatné rozhodnutí o uložení pokuty oznamuje cenový kontrolní orgán tomu orgánu, který je správcem rozpočtu, do něhož náleží odvod pokuty podle zvláštního předpisu. Kromě toho uveřejní takové rozhodnutí v Cenovém věstníku.
------------------------------------------------------------------
2) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).

§ 8
(k § 17 zákona)

(1) Majetkový prospěch neoprávněně získaný porušením cenových předpisů (dále jen "neoprávněně získaný majetkový prospěch") prodávajícího se pro určení výše pokuty v případech uvedených v § 15 odst. 1 písm.a) až e) zákona vyčíslí jako rozdíl mezi souhrnem cen skutečně zaplacených kupujícím a souhrnem cen, které měly být maximálně účtovány podle rozhodnutí na základě § 5 odst. 2 a 3 zákona nebo § 6 odst. 1 zákona, nebo které by odpovídaly podmínkám regulace cen.
(2) Neoprávněně získaný majetkový prospěch kupujícího se pro určení výše pokuty v případě uvedeném v § 15 odst. 2 písm. a) zákona vyčíslí jako rozdíl mezi souhrnem cen, které měly být minimálně účtovány podle rozhodnutí na základě § 5 odst. 3 a 4 zákona, nebo které by odpovídaly podmínkám regulace cen, a souhrnem cen skutečně zaplacených prodávajícímu.
(3) Základem pro určení výše pokuty kupujícímu v případě uvedeném v § 15 odst. 2 písm. b) zákona je rozdíl mezi souhrnem cen skutečně zaplacených kupujícím a souhrnem cen, které měly být maximálně účtovány podle rozhodnutí na základě § 5 odst. 2 a 3 zákona nebo § 6 odst. 1 zákona nebo § 8 odst. 4 zákona nebo § 9 odst. 1 zákona, nebo které by odpovídaly podmínkám regulace cen. Uvedený rozdíl se nepokládá za neoprávněně získaný majetkový prospěch a pokuta může činit nejvýše 1 000 000,- Kč.
(4) Neoprávněně získaný majetkový prospěch prodávajícího, který zneužije svého hospodářského postavení podle § 15 odst. 3 zákona, se pro určení výše pokuty vyčíslí jako rozdíl mezi souhrnem cen skutečně zaplacených kupujícím a souhrnem cen, které měly být maximálně účtovány podle § 2 odst. 3 a § 16 odst. 2 zákona a § 1 odst. 1 této vyhlášky.
(5) Neoprávněně získaný majetkový prospěch kupujícího, který zneužije svého hospodářského postavení podle § 15 odst. 3 zákona, se pro určení výše pokuty vyčíslí jako rozdíl mezi souhrnem cen, které měly být minimálně účtovány podle § 2 odst. 3 a § 16 odst. 2 zákona a § 1 odst. 3 této vyhlášky, a souhrnem cen skutečně zaplacených prodávajícímu.
(6) Prodávající získá neoprávněně majetkový prospěch dnem jeho připsání na účet, dnem doručení poštou, popřípadě dnem převzetí hotovosti oprávněnou osobou. Kupující získá neoprávněně majetkový prospěch dnem, kdy provedl úhradu ceny.
(7) Za den, kdy se cenový kontrolní orgán dověděl o porušení cenových předpisů, se považuje den, kdy kontrolovaný subjekt obdržel protokol.
(8) Kontrolní pracovník vyčíslí neoprávněně získaný majetkový prospěch. Pro jeho vyčíslení není přípustná kompenzace kladných a záporných rozdílů mezi kontrolovanými výrobky.
(9) Neoprávněně získaný majetkový prospěch, který prodávající nebo kupující sám zjistí a prokáže, že byl bezodkladně před zahájením kontroly vrácen tomu, na jehož úkor byl získán, se nezapočítává do úhrnu pro výpočet pokuty.

§ 9
Přechodná a závěrečná ustanovení

(1) Za cenu platnou do 31. prosince 1990, která je zároveň cenou na základě posledního ohlášení pro účely časového usměrňování cen od 1. ledna 1991, se považuje cena zahrnující změny cen vstupů včetně změn formou přirážek nebo srážek, které směly být v roce 1990 uplatněny podle zvláštních rozhodnutí cenových orgánů. 3)
(2) Zrušují se:
a) výnos Federálního cenového úřadu, Českého cenového úřadu a Slovenského cenového úřadu č. V-5/87 o cenovém znevýhodnění spotřebních výrobků a výrobků určených pro bytové hospodářství nezajištěných náhradními díly, Cenový věstník částka 52/1987, registrovaný v částce 10/1988 Sb.,
b) výměr Českého cenového úřadu a Slovenského cenového úřadu ze dne 9. 8. 1982 č. 1072/622/1982 o uplatňování cen při prodeji ovoce a zeleniny mezi občany, Cenový věstník částka 36/1982, registrovaný v částce 9/1987 Sb.,
c) cenová opatření a rozhodnutí týkající se tvorby cen, vydaná nebo schválená Federálním cenovým úřadem, Českým cenovým úřadem a Slovenským cenovým úřadem, federálním ministerstvem financí, ministerstvem financí České republiky a ministerstvem financí Slovenské republiky, příslušnými národními výbory a pověřenými orgány a organizacemi před účinností této vyhlášky, kromě cenových opatření a rozhodnutí, která se použijí výhradně pro účely regulace cen podle zvláštního rozhodnutí vydaného podle § 10 zákona. 4)
------------------------------------------------------------------
3) Např. výměr FMF, MF ČR a MF SR č. 015/90 o řešení důsledků změny kursu čs. koruny ke dni 15. října 1990 a změny režimu cenové regulace dovozu a oceňování regulovaných položek k 1. listopadu 1990, Cenový věstník částka 50/1990, výměr FMF č. 8171/XVI/90, kterým se v důsledku změn cen motorové nafty a automobilových benzínů upravuje oceňování výkonů nákladní dopravy a nepravidelné autobusové dopravy, Cenový věstník částka 48/1990, výměr FMF, MF ČR a MF SR č. 019/90 o řešení důsledků změny kursu čs. koruny ke dni 28. prosince 1990.
4) Výměr FMF, MF ČR a MF SR č. 01/91, kterým se vydává seznam zboží s regulovanými cenami.

§ 10
Vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1991.

Ministr financí České a Slovenské Federativní Republiky:
Ing. Klaus CSc. v. r.
Ministr financí České republiky: Ing. Špaček v. r.
Ministr financí Slovenské republiky:
Ing. Kováč CSc. v. r.

info