zákon číslo 561/2004 Sb.

Seznam článků

ČÁST ČTVRTÁ
STŘEDNÍ VZDĚLÁVÁNÍ
HLAVA I
CÍLE A STUPNĚ STŘEDNÍHO VZDĚLÁNÍ, PŘIJÍMÁNÍ KE VZDĚLÁVÁNÍ,
JEHO ORGANIZACE A PRŮBĚH

§ 57

Cíle středního vzdělávání

Střední vzdělávání rozvíjí vědomosti, dovednosti, schopnosti, postoje a hodnoty získané v základním vzdělávání důležité pro osobní rozvoj jedince. Poskytuje žákům obsahově širší všeobecné vzdělání nebo odborné vzdělání spojené se všeobecným vzděláním a upevňuje jejich hodnotovou orientaci. Střední vzdělávání dále vytváří předpoklady pro plnoprávný osobní a občanský život, samostatné získávání informací a celoživotní učení, pokračování v navazujícím vzdělávání a přípravu pro výkon povolání nebo pracovní činnosti.

§ 58
Stupně středního vzdělání

(1) Úspěšným ukončením příslušného vzdělávacího programu středního vzdělávání se dosahuje těchto stupňů vzdělání:
a) střední vzdělání,
b) střední vzdělání s výučním listem,
c) střední vzdělání s maturitní zkouškou.
(2) Střední vzdělání získá žák úspěšným ukončením vzdělávacího programu v délce 1 roku nebo 2 let denní formy vzdělávání.
(3) Střední vzdělání s výučním listem získá žák úspěšným ukončením vzdělávacího programu v délce 2 nebo 3 let denní formy vzdělávání nebo vzdělávacího programu zkráceného studia pro získání středního vzdělání s výučním listem (§ 84).

(4) Střední vzdělání s maturitní zkouškou získá žák úspěšným ukončením vzdělávacích programů šestiletého nebo osmiletého gymnázia, vzdělávacího programu v délce 4 let denní formy vzdělávání, vzdělávacího programu nástavbového studia (§ 83) v délce 2 let denní formy vzdělávání nebo vzdělávacího programu zkráceného studia pro získání středního vzdělání s maturitní zkouškou (§ 85).

(5) Vláda stanoví nařízením obory vzdělání, v nichž lze dosáhnout středního vzdělání, středního vzdělání s výučním listem a středního vzdělání s maturitní zkouškou, jejich návaznost na učební a studijní obory podle předchozích právních předpisů a počet žáků ve skupině na jednoho učitele odborného výcviku.

Přijímání ke vzdělávání ve střední škole
§ 59
Podmínky přijetí ke vzdělávání ve střední škole

(1) Ke vzdělávání ve střední škole lze přijmout uchazeče, kteří splnili povinnou školní docházku nebo úspěšně ukončili základní vzdělávání před splněním povinné školní docházky, pokud tento zákon nestanoví jinak, a kteří při přijímacím řízení splnili podmínky pro přijetí prokázáním vhodných schopností, vědomostí, zájmů a zdravotní způsobilosti.
(2) O přijetí uchazeče ke vzdělávání ve střední škole rozhoduje ředitel této školy.

§ 60
Přijímání do prvního ročníku vzdělávání ve střední škole

(1) Ředitel školy je povinen vyhlásit pro přijímání do prvního ročníku vzdělávání ve střední škole nejméně jedno kolo přijímacího řízení.
(2) Uchazeč nebo zákonný zástupce nezletilého uchazeče podává přihlášku ke vzdělávání ve střední škole řediteli školy, v níž uchazeč plní povinnou školní docházku, v ostatních případech řediteli střední školy, a to na předepsaném tiskopisu a v termínu stanoveném prováděcím právním předpisem. Součástí přihlášky nezletilého uchazeče je jeho souhlasné vyjádření. Přihlášku lze pro první kolo přijímacího řízení podat pouze na jednu střední školu.

(3) Ředitel školy vyhlásí přijímací řízení v termínu stanoveném prováděcím právním předpisem. V rámci přijímacího řízení může ředitel školy rozhodnout o konání přijímací zkoušky, jejíž obsah a formu stanoví v souladu s rámcovým vzdělávacím programem základního vzdělávání. Pokud ředitel školy rozhodne, že se přijímací zkouška nekoná, informuje o tom uchazeče nebo zákonného zástupce nezletilého uchazeče bez zbytečného odkladu.

(4) Ředitel školy stanoví jednotná kritéria přijímacího řízení pro všechny uchazeče přijímané v jednotlivých kolech přijímacího řízení do příslušného oboru a formy vzdělávání pro daný školní rok a zveřejní je do konce března. V přijímacím řízení ředitel školy hodnotí uchazeče podle

a) znalostí uchazeče vyjádřených hodnocením na vysvědčení z předchozího vzdělávání a dále výstupního hodnocení uchazeče ze základního vzdělávání, pokud bylo uchazeči vydáno,
b) výsledků přijímací zkoušky nebo talentové zkoušky, je-li stanovena, a
c) dalších skutečností, které osvědčují vhodné schopnosti, vědomosti a zájmy uchazeče.
(5) Předpokladem přijetí uchazeče ke vzdělávání ve střední škole je rovněž splnění podmínek zdravotní způsobilosti uchazeče pro daný obor vzdělání.
(6) Pokud splní podmínky přijímacího řízení více uchazečů, než kolik lze přijmout, rozhoduje jejich pořadí podle výsledku hodnocení přijímacího řízení.
(7) Ředitel školy odešle rozhodnutí o přijetí nebo nepřijetí uchazeči nebo zákonnému zástupci nezletilého uchazeče do 7 dnů po konání přijímací zkoušky nebo ode dne rozhodnutí, pokud se přijímací zkouška nekoná, nejdříve však 20. dubna.
(8) Ředitel školy může po ukončení prvního kola přijímacího řízení vyhlásit další kola přijímacího řízení k naplnění předpokládaného stavu žáků tak, aby přijímací řízení bylo ukončeno do konce srpna. Přihláška se v tomto případě podává přímo řediteli této školy.
(9) Pokud ředitel školy vyhlásí další kola přijímacího řízení, oznámí neprodleně krajskému úřadu počet volných míst v jednotlivých oborech a formách vzdělávání. Krajský úřad neprodleně zveřejní přehled středních škol s údaji o počtu volných míst v jednotlivých oborech a formách vzdělávání, a to i způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(10) Pokud byl uchazeč přijat ke vzdělávání ve střední škole v některém kole přijímacího řízení, nemůže být přijat ke vzdělávání v jiné střední škole v dalších kolech přijímacího řízení.
(11) Odvolání proti rozhodnutí ředitele školy zřizované státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí o nepřijetí uchazeče ke střednímu vzdělávání lze podat do 8 dnů od doručení rozhodnutí.

§ 61
Přijímání do prvního ročníku nižšího a vyššího stupně
šestiletého a osmiletého gymnázia

(1) Vzdělávání v šestiletém a osmiletém gymnáziu se člení na nižší stupeň a vyšší stupeň. Nižší stupeň je tvořen prvními dvěma ročníky šestiletého gymnázia nebo prvními čtyřmi ročníky osmiletého gymnázia. Vyšší stupeň je tvořen posledními čtyřmi ročníky šestiletého a osmiletého gymnázia.

(2) Do prvního ročníku nižšího stupně šestiletého gymnázia lze přijmout uchazeče, kteří v daném školním roce úspěšně ukončí sedmý ročník základní školy, do prvního ročníku nižšího stupně osmiletého gymnázia uchazeče, kteří v daném školním roce úspěšně ukončí pátý ročník základní školy.

(3) Do prvního ročníku vyššího stupně gymnázia lze přijmout uchazeče, kteří úspěšně ukončili nižší stupeň šestiletého nebo osmiletého gymnázia, a další uchazeče, kteří splnili povinnou školní docházku nebo získali základní vzdělání před splněním povinné školní docházky.

(4) Uchazeč, který se hlásí do prvního ročníku nižšího nebo vyššího stupně gymnázia, může podat přihlášku pouze na jedno šestileté nebo osmileté gymnázium. Uchazeč, který se hlásí ke vzdělávání na vyšším stupni gymnázia, může současně podat přihlášku ke vzdělávání ve střední škole podle § 60.

(5) Při přijímacím řízení do nižšího a vyššího stupně šestiletého a osmiletého gymnázia se postupuje obdobně podle § 60.

§ 62
Přijímání do oborů vzdělání s talentovou zkouškou

(1) V rámci přijímacího řízení do oboru vzdělání, v němž je jako součást přijímacího řízení stanovena rámcovým vzdělávacím programem talentová zkouška, vyhlásí ředitel školy přijímací řízení v termínu stanoveném prováděcím právním předpisem.

(2) Po vyhodnocení výsledků talentové zkoušky zašle ředitel školy uchazeči nebo zákonnému zástupci nezletilého uchazeče sdělení o výsledku talentové zkoušky, a to nejpozději do 20. ledna. Pokud uchazeč vykoná talentovou zkoušku úspěšně, pokračuje v přijímacím řízení. Ředitel školy odešle rozhodnutí o přijetí nebo nepřijetí uchazeče do 7 dnů po vydání rozhodnutí, nejpozději však 15. února.

(3) Podáním přihlášky podle odstavce 1 není dotčeno právo uchazeče podat přihlášku ke vzdělávání ve střední škole podle § 60.

(4) Při přijímacím řízení podle tohoto ustanovení se postupuje obdobně podle § 60 s výjimkou odstavce 7.

§ 63
Přijímání do vyššího ročníku vzdělávání ve střední škole

Ředitel školy může uchazeče přijmout do vyššího než prvního ročníku vzdělávání ve střední škole. V rámci přijímacího řízení může ředitel školy po posouzení dokladů uchazeče o předchozím vzdělávání stanovit jako podmínku přijetí vykonání zkoušky, a určit její obsah, termín, formu a kritéria hodnocení, a to v souladu s rámcovým vzdělávacím programem příslušného oboru vzdělání. V případě, že ředitel školy rozhodne o přijetí uchazeče, určí ročník, do něhož bude uchazeč zařazen.

§ 64

Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem náležitosti, postup a termíny podání přihlášky ke vzdělávání ve střední škole, včetně dokladů, které jsou její součástí, další podrobnosti o organizaci, náležitostech a průběhu přijímacího řízení, včetně termínů konání přijímacích a talentových zkoušek, a o přijímání do vyššího než prvního ročníku.

Organizace středního vzdělávání
§ 65

(1) Vzdělávání ve střední škole se člení na teoretické a praktické vyučování a výchovu mimo vyučování, praktické vyučování se člení na odborný výcvik, cvičení, učební praxi a odbornou nebo uměleckou praxi a sportovní přípravu, a to podle jednotlivých oborů vzdělání. Odborná nebo umělecká praxe a sportovní příprava může být uskutečňována i v období školních prázdnin po dobu stanovenou rámcovým vzdělávacím programem.

(2) Praktické vyučování se uskutečňuje ve školách a školských zařízeních nebo na pracovištích fyzických nebo právnických osob, které mají oprávnění k činnosti související s daným oborem vzdělání a uzavřely se školou smlouvu o obsahu a rozsahu praktického vyučování a podmínkách pro jeho konání.

(3) Na žáky se při praktickém vyučování vztahují ustanovení zákoníku práce, která upravují pracovní dobu, bezpečnost a ochranu zdraví při práci, péči o zaměstnance a pracovní podmínky žen a mladistvých, a další předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci.

Průběh středního vzdělávání
§ 66

(1) Uchazeč se stává žákem střední školy prvním dnem školního roku, popřípadě dnem uvedeným v rozhodnutí o přijetí.

(2) V průběhu středního vzdělávání se žákovi umožňuje přestup do jiné střední školy, změna oboru vzdělání, přerušení vzdělávání, opakování ročníku a uznání předchozího vzdělání podle § 70, a to na základě písemné žádosti. Součástí žádosti zákonného zástupce nezletilého žáka je souhlas žáka.

(3) Ředitel školy může žákovi povolit změnu oboru vzdělání. V rámci rozhodování o změně oboru vzdělání může ředitel školy stanovit rozdílovou zkoušku a určit její obsah, rozsah, termín a kritéria jejího hodnocení.

(4) O přestupu žáka střední školy do jiné střední školy rozhoduje ředitel školy, do které se žák hlásí. V rámci rozhodování o přestupu žáka, zejména pokud má při přestupu dojít ke změně oboru vzdělání, může ředitel školy stanovit rozdílovou zkoušku a určit její obsah, rozsah, termín a kritéria jejího hodnocení. Žák přestává být žákem školy, z níž přestoupil, dnem předcházejícím dni přijetí na jinou školu. O přijetí žáka informuje ředitel školy bez zbytečného odkladu ředitele školy, z níž žák přestoupil. Ředitel školy, z níž žák přestupuje, zašle do pěti pracovních dnů poté, co se dozvěděl o přijetí žáka na jinou školu, řediteli této školy kopii dokumentace žáka ze školní matriky.

(5) Ředitel školy může žákovi, který splnil povinnou školní docházku, přerušit vzdělávání, a to na dobu nejvýše dvou let. Po dobu přerušení vzdělávání žák není žákem této školy. Po uplynutí doby přerušení vzdělávání pokračuje žák v tom ročníku, ve kterém bylo vzdělávání přerušeno, popřípadě se souhlasem ředitele školy ve vyšším ročníku, prokáže-li odpovídající znalosti. Ředitel školy na žádost ukončí přerušení vzdělávání i před uplynutím doby přerušení, nebrání-li tomu závažné důvody.

(6) Ředitel školy je povinen přerušit vzdělávání žákyni z důvodu těhotenství a mateřství, jestliže praktické vyučování probíhá na pracovištích nebo na pracích zakázaných těhotným ženám a matkám do konce devátého měsíce po porodu, nebo jestliže vyučování podle lékařského posudku ohrožuje těhotenství žákyně.

(7) Ředitel školy může žákovi, který splnil povinnou školní docházku a který na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen, povolit opakování ročníku po posouzení jeho dosavadních studijních výsledků a důvodů uvedených v žádosti; žák, který plní povinnou školní docházku, v těchto případech opakuje ročník vždy.

§ 67

(1) Zletilý žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka je povinen doložit důvody nepřítomnosti žáka ve vyučování nejpozději do 3 kalendářních dnů od počátku jeho nepřítomnosti.

(2) Ředitel školy může ze závažných důvodů, zejména zdravotních, uvolnit žáka na žádost zcela nebo zčásti z vyučování některého předmětu; žáka se zdravotním postižením může také uvolnit z provádění určitých činností, popřípadě rozhodnout, že tento žák nebude v některých předmětech hodnocen. Žák nemůže být uvolněn z předmětu rozhodujícího pro odborné zaměření absolventa. V předmětu tělesná výchova ředitel školy uvolní žáka z vyučování na písemné doporučení registrujícího praktického lékaře nebo odborného lékaře. Žák není z předmětu, z něhož byl zcela uvolněn, hodnocen.

(3) Podmínky pro omlouvání neúčasti žáka ve vyučování a pro uvolňování žáka z vyučování stanoví školní řád.

§ 68

(1) Žák, který splnil povinnou školní docházku, může zanechat vzdělávání na základě písemného sdělení doručeného řediteli školy. Součástí sdělení nezletilého žáka je souhlas jeho zákonného zástupce. Žák přestává být žákem střední školy dnem následujícím po dni doručení tohoto sdělení řediteli školy, popřípadě dnem uvedeným ve sdělení o zanechání vzdělávání, pokud jde o den pozdější.

(2) Jestliže se žák, který splnil povinnou školní docházku, neúčastní po dobu nejméně 5 vyučovacích dnů vyučování a jeho neúčast není omluvena, vyzve ředitel školy písemně zletilého žáka nebo zákonného zástupce nezletilého žáka, aby neprodleně doložil důvody žákovy nepřítomnosti; zároveň upozorní, že jinak bude žák posuzován, jako by vzdělávání zanechal. Žák, který do 10 dnů od doručení výzvy do školy nenastoupí nebo nedoloží důvod nepřítomnosti, se posuzuje, jako by vzdělávání zanechal posledním dnem této lhůty; tímto dnem přestává být žákem školy.

(3) Žák, který po splnění povinné školní docházky nepostoupil do vyššího ročníku, přestává být žákem školy posledním dnem příslušného školního roku nebo po tomto dni dnem následujícím po dni, kdy nevykonal opravnou zkoušku nebo neprospěl při hodnocení v náhradním termínu, anebo dnem následujícím po dni nabytí právní moci rozhodnutí o nepovolení opakování ročníku.

§ 69
Hodnocení výsledků vzdělávání žáků

(1) Každé pololetí se vydává žákovi vysvědčení. Za první pololetí lze žákovi vydat místo vysvědčení výpis z vysvědčení.

(2) Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení je vyjádřeno klasifikací nebo slovně nebo kombinací obou způsobů. O způsobu hodnocení rozhoduje ředitel školy se souhlasem školské rady.

(3) Škola převede slovní hodnocení do klasifikace nebo klasifikaci do slovního hodnocení v případě přestupu žáka na školu, která hodnotí odlišným způsobem, a to na žádost této školy, zletilého žáka nebo zákonného zástupce nezletilého žáka.

(4) Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí příslušného ročníku prospěl ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem, s výjimkou předmětů, z nichž se žák nehodnotí. Hodnocení žáka v odborných předmětech, které stanoví rámcový vzdělávací program v uměleckých oborech, se uskutečňuje po vykonání komisionální zkoušky.

(5) Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí. Není-li možné žáka hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí.

(6) Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. Do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník. Není-li žák hodnocen ani v tomto termínu, neprospěl.

(7) Žák, který na konci druhého pololetí neprospěl nejvýše ze 2 povinných předmětů, nebo žák, který neprospěl na konci prvního pololetí nejvýše ze 2 povinných předmětů vyučovaných pouze v prvním pololetí, koná z těchto předmětů opravnou zkoušku nejpozději do konce příslušného školního roku v termínu stanoveném ředitelem školy. Opravné zkoušky jsou komisionální.

(8) Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl. Ze závažných důvodů může ředitel školy žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do konce září následujícího školního roku.

(9) Má-li zletilý žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o komisionální přezkoušení žáka; je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, krajský úřad. Komisionální přezkoušení se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zletilým žákem nebo zákonným zástupcem nezletilého žáka.

(10) V odůvodněných případech může krajský úřad rozhodnout o konání opravné zkoušky a komisionálního přezkoušení podle odstavce 9 na jiné střední škole. Zkoušky se na žádost krajského úřadu účastní školní inspektor.

(11) Ustanovení tohoto paragrafu se přiměřeně vztahuje i na hodnocení vzdělávání členěného do jiných ucelených částí učiva.

§ 70
Uznávání dosaženého vzdělání

Ředitel školy uzná ucelené dosažené vzdělání žáka podle § 66, pokud je doloženo dokladem o tomto vzdělání nebo jiným prokazatelným způsobem. Částečné vzdělání žáka může ředitel školy uznat, pokud je doloženo dokladem o tomto vzdělání nebo jiným prokazatelným způsobem a od doby jeho dosažení neuplynulo více než 10 let nebo pokud žák znalosti z tohoto vzdělání prokáže při zkoušce stanovené ředitelem školy. Uzná-li ředitel školy dosažené vzdělání žáka, uvolní žáka z vyučování a hodnocení v rozsahu uznaného vzdělání.

§ 71

Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem podrobnosti o organizaci a průběhu středního vzdělávání, teoretickém a praktickém vyučování a výchově mimo vyučování, dále náležitosti smlouvy o obsahu, rozsahu a podmínkách praktického vyučování, podrobnosti o hodnocení výsledků vzdělávání žáků a jeho náležitostech a podmínky uznávání předchozího vzdělání.

HLAVA II
UKONČOVÁNÍ STŘEDNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ
Způsoby ukončování středního vzdělávání
§ 72

(1) Vzdělávání ve vzdělávacích programech v oborech vzdělání vedoucích k dosažení středního vzdělání se ukončuje závěrečnou zkouškou. Dokladem o dosažení středního vzdělání je vysvědčení o závěrečné zkoušce.

(2) Vzdělávání ve vzdělávacích programech v oborech vzdělání vedoucích k dosažení středního vzdělání s výučním listem se ukončuje závěrečnou zkouškou. Dokladem o dosažení středního vzdělání s výučním listem je vysvědčení o závěrečné zkoušce a výuční list.

(3) Vzdělávání ve vzdělávacích programech v oborech vzdělání vedoucích k dosažení středního vzdělání s maturitní zkouškou se ukončuje maturitní zkouškou. Dokladem o dosažení středního vzdělání s maturitní zkouškou je vysvědčení o maturitní zkoušce.

(4) Vysvědčení o závěrečné zkoušce a vysvědčení o maturitní zkoušce jsou opatřena doložkou o získání příslušného stupně vzdělání.

§ 73

Účelem závěrečné zkoušky a maturitní zkoušky je ověřit, jak žáci dosáhli cílů vzdělávání stanovených rámcovým a školním vzdělávacím programem v příslušném oboru vzdělání, zejména ověřit úroveň klíčových vědomostí, dovedností a postojů žáka, které jsou důležité pro jeho další vzdělávání nebo výkon povolání nebo odborných činností.

Závěrečná zkouška
§ 74

(1) Závěrečná zkouška se skládá
a) v oborech vzdělání, v nichž se dosahuje středního vzdělání s výučním listem, z písemné zkoušky a ústní zkoušky a praktické zkoušky z odborného výcviku,
b) v oborech vzdělání, v nichž se dosahuje středního vzdělání, z praktické zkoušky z odborných předmětů a teoretické zkoušky z odborných předmětů.
(2) Žák může konat závěrečnou zkoušku, pokud úspěšně ukončil poslední ročník středního vzdělávání.
(3) Ředitel školy stanoví v souladu s rámcovým a školním vzdělávacím programem témata, obsah, formu a pojetí zkoušek a termíny jejich konání.
(4) Před zahájením ústní zkoušky, popřípadě praktické zkoušky se žáci neúčastní vyučování po dobu 4 vyučovacích dnů v termínu stanoveném ředitelem školy.
(5) Závěrečná zkouška je veřejná s výjimkou písemných zkoušek a jednání zkušební komise o hodnocení žáka; praktické zkoušky jsou neveřejné v případech, kdy je to nutné z důvodu ochrany zdraví, bezpečnosti práce a u zdravotnických oborů z důvodu ochrany soukromí pacienta.
(6) Závěrečná zkouška se koná před zkušební komisí. V případě, že organizace či délka písemné nebo praktické zkoušky vylučuje stálou přítomnost zkušební komise při zkoušce, určí její předseda člena zkušební komise, který odpovídá za řádný průběh zkoušky.
(7) Předsedu zkušební komise jmenuje do konce února příslušného školního roku krajský úřad. Jmenování je platné i pro opravné zkoušky a náhradní zkoušky. Ostatní členy zkušební komise jmenuje ředitel školy. V oborech vzdělání, v nichž se dosahuje středního vzdělání s výučním listem, jmenuje ředitel školy členem zkušební komise také odborníka z praxe.
(8) Předseda zkušební komise
a) má odbornou kvalifikaci v příslušném nebo příbuzném oboru a vykonával přímou pedagogickou činnost nejméně 5 let,
b) nesmí být v pracovněprávním ani jiném obdobném vztahu ke škole, na níž bude funkci vykonávat,
c) nebyl vyučujícím žáků, kteří konají závěrečnou zkoušku, v průběhu jejich středního vzdělávání.
(9) Předseda zkušební komise
a) řídí práci zkušební komise a odpovídá za její činnost,
b) odpovídá za řádný průběh zkoušek a klasifikaci,
c) je oprávněn vyloučit žáka ze zkoušky v případě, že žák použil nedovolené pomůcky nebo průběh zkoušky jinak vážně narušil; o vyloučení žáka ze zkoušky rozhodne předseda zkušební komise bezprostředně,
d) oznamuje žákovi hodnocení jednotlivých zkoušek závěrečné zkoušky.
(10) Zkušební komise rozhoduje o klasifikaci žáka z jednotlivých zkoušek na návrh členů zkušební komise hlasováním. Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy zkušební komise.

§ 75

(1) Žák vykoná závěrečnou zkoušku úspěšně, pokud úspěšně vykoná všechny zkoušky, které jsou její součástí.

(2) V případě, že žák zkoušku, která je součástí závěrečné zkoušky, vykonal neúspěšně, může konat opravnou zkoušku, a to nejvýše dvakrát z každé zkoušky. Pokud se žák ke zkoušce nedostaví a svou nepřítomnost řádně omluví nejpozději do 3 pracovních dnů od konání zkoušky předsedovi zkušební komise nebo nekoná závěrečnou zkoušku z důvodu neukončení posledního ročníku vzdělávání, má právo konat náhradní zkoušku v termínu stanoveném zkušební komisí. Nedodržení stanovené lhůty může v závažných případech předseda zkušební komise prominout. Konáním náhradní zkoušky není dotčeno právo žáka konat opravnou zkoušku.

(3) Žák přestává být žákem školy dnem následujícím po dni, v němž úspěšně vykonal závěrečnou zkoušku. Nevykonal-li žák závěrečnou zkoušku v řádném termínu, přestává být žákem školy 30. června roku, v němž měl vzdělávání řádně ukončit. Jestliže se žák ke zkoušce bez řádné omluvy nedostavil, jeho omluva nebyla uznána nebo byl ze zkoušky vyloučen, posuzuje se, jako by zkoušku vykonal neúspěšně.

(4) Závěrečnou zkoušku lze vykonat nejpozději do 5 let od úspěšného ukončení posledního ročníku vzdělávání.

§ 76
Maturitní zkouška
§ 77

Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem podrobnosti o pojetí, obsahu a průběhu závěrečných zkoušek, termínech jejich konání, stanovení předmětů, z nichž se závěrečná zkouška koná, složení zkušební komise, způsobu hodnocení žáků a o opravných zkouškách a zkouškách v náhradním termínu.
Maturitní zkouška se skládá ze společné a profilové části. Žák získá střední vzdělání s maturitní zkouškou, jestliže úspěšně vykoná obě části maturitní zkoušky.

§ 78
Společná část maturitní zkoušky

(1) Společná část maturitní zkoušky se skládá ze 3 zkoušek, a to zkoušky z českého jazyka, zkoušky z cizího jazyka a z volitelné zkoušky.
(2) Cizí jazyk žák volí z nabídky stanovené prováděcím právním předpisem. Žák může konat zkoušku pouze z toho cizího jazyka, který je vyučován ve škole, jejímž je žákem.
(3) Volitelnou zkoušku koná žák z matematiky, občanského základu, přírodovědně technického základu nebo informačně technologického základu podle své volby. Škola zajišťuje přípravu žáka nejméně na dvě zkoušky podle věty první; tyto zkoušky stanoví školní vzdělávací program.

(4) Zkouška z českého jazyka a zkouška z cizího jazyka se skládají z písemné části a ústní části. Volitelná zkouška se koná písemně.

(5) Písemné části zkoušek společné části maturitní zkoušky jsou neveřejné. Účast je povolena pedagogickému pracovníkovi pověřenému funkcí zadavatele písemné části zkoušek (dále jen "zadavatel"), školnímu maturitnímu komisaři (dále jen "komisař"), řediteli školy a školním inspektorům České školní inspekce. Ostatní části zkoušek jsou veřejné.

(6) Žák koná společnou část maturitní zkoušky ve škole, jejímž je žákem. Náhradní a opravnou zkoušku žák koná ve škole stanovené Centrem pro zjišťování výsledků vzdělávání.

(7) Žák vykoná úspěšně společnou část maturitní zkoušky, pokud úspěšně vykoná všechny zkoušky, které jsou její součástí.

§ 79
Profilová část maturitní zkoušky

(1) Profilová část maturitní zkoušky se skládá ze 3 povinných zkoušek. Ve školách a třídách s vyučovacím jazykem národnostní menšiny je jednou z povinných zkoušek zkouška z jazyka národnostní menšiny.
(2) Ředitel školy určí nabídku povinných zkoušek podle rámcového vzdělávacího programu, dále stanoví formu, témata a termíny konání těchto zkoušek.
(3) Žák může dále konat nejvýše 4 nepovinné zkoušky. Žák může volit nepovinné zkoušky z nabídky stanovené ředitelem školy a z nabídky stanovené ministerstvem. Ředitel školy, popřípadě ministerstvo v případě nepovinných zkoušek zadávaných ministerstvem, dále stanoví formu, témata a termíny konání nepovinných zkoušek.
(4) Zkoušky se konají formou
a) vypracování maturitní práce a její obhajoby před zkušební maturitní komisí,
b) ústní zkoušky před zkušební maturitní komisí,
c) písemné zkoušky,
d) praktické zkoušky, nebo
e) kombinací dvou nebo více forem podle písmen a) až d).
(5) Obhajobu maturitní práce a ústní zkoušky podle odstavce 4 písm. a) a b) koná žák po úspěšném ukončení posledního ročníku vzdělávání. Žák může konat profilovou část maturitní zkoušky i v případě, že nevykonal společnou část maturitní zkoušky úspěšně.
(6) Před zahájením profilové části maturitní zkoušky se žáci neúčastní vyučování po dobu 5 vyučovacích dnů v termínu stanoveném ředitelem školy.
(7) Profilová část maturitní zkoušky je veřejná s výjimkou písemných zkoušek a jednání zkušební maturitní komise o hodnocení žáka; praktické zkoušky jsou neveřejné v případech, kdy je to nutné z důvodu ochrany zdraví, bezpečnosti práce a u zdravotnických oborů z důvodu ochrany soukromí pacienta.
(8) Žák koná profilovou část maturitní zkoušky ve škole, jejímž je žákem. Nepovinné zkoušky zadávané ministerstvem koná žák ve škole stanovené Centrem pro zjišťování výsledků vzdělávání.
(9) Žák vykoná úspěšně profilovou část maturitní zkoušky, pokud úspěšně vykoná všechny povinné zkoušky, které jsou její součástí.

§ 80
Orgány zajišťující maturitní zkoušku

(1) Ministerstvo odpovídá za přípravu a metodické řízení průběhu maturitní zkoušky, za vedení evidence přihlášek a evidence výsledků maturitních zkoušek. Ministerstvo určuje obsah zkoušek zadávaných ministerstvem, k tomu vydává a zveřejňuje katalogy, a stanoví způsob a kritéria hodnocení maturitní zkoušky. Ministerstvo vydává osvědčení o způsobilosti k výkonu funkce komisaře a hodnotitele. Ministerstvo je správcem25) registru žáků přihlášených k maturitní zkoušce a jejich rodných čísel za účelem jejich identifikace.
(2) Ministerstvo zřizuje Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání jako organizační složku státu. Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání je účetní jednotkou. Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání zajišťuje společnou část maturitní zkoušky a zkoušky zadávané ministerstvem v rámci profilové části maturitní zkoušky, připravuje katalogy a zajišťuje odbornou přípravu pedagogických pracovníků k výkonu funkcí komisařů a hodnotitelů; dále zajišťuje výrobu a rozeslání zadání zkoušek krajským úřadům a vede evidenci přihlášek a výsledků maturitních zkoušek. Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání je zpracovatelem26) registru žáků přihlášených k maturitní zkoušce a jejich rodných čísel za účelem jejich identifikace a dále správcem registru pedagogických pracovníků oprávněných k výkonu funkce komisařů a hodnotitelů.
(3) Krajský úřad vytváří podmínky pro přípravu a hodnocení společné části maturitní zkoušky ve svém správním obvodu a podílí se na organizaci jejího průběhu, zejména zajišťuje rozeslání zadání zkoušek školám a jmenuje předsedy zkušebních maturitních komisí, komisaře a hodnotitele. Krajský úřad dále stanoví školy, školská zařízení nebo jiná vhodná místa, ve kterých se hodnocení zkoušek zadávaných ministerstvem bude konat, a oznámí je Centru pro zjišťování výsledků ve vzdělávání.
(4) Ředitel školy odpovídá za zajištění podmínek pro řádný průběh maturitní zkoušky ve škole a jmenuje zadavatele.
(5) Ústní část společné části a profilová část maturitní zkoušky se koná před zkušební maturitní komisí s výjimkou písemných zkoušek a písemných částí zkoušek zadávaných ministerstvem. Zkušební maturitní komise se zřizuje pro každou třídu a obor vzdělání nebo pro více tříd, pokud se žáci vzdělávají ve stejném oboru vzdělání. Členem zkušební maturitní komise může být jmenován rovněž odborník z praxe, z vysoké nebo vyšší odborné školy. Na zkušební maturitní komisi se vztahují ustanovení § 74 odst. 6 až 10 obdobně.
(6) Předseda zkušební maturitní komise odpovídá za řádný průběh části maturitní zkoušky konané před zkušební maturitní komisí ve škole.
(7) Komisař odpovídá za řádný průběh písemných zkoušek a písemných částí zkoušek zadávaných ministerstvem ve škole.
(8) Zadavatel odpovídá za řádný průběh písemných zkoušek a písemných částí zkoušek zadávaných ministerstvem ve třídě. Zadavatel je oprávněn vyloučit žáka z písemné zkoušky a písemné části zkoušky zadávané ministerstvem, a to v případě, že žák použil nedovolené pomůcky nebo průběh zkoušky jinak vážně narušil; o vyloučení žáka ze zkoušky rozhodne zadavatel bezprostředně.
(9) Hodnotitel hodnotí písemné zkoušky a písemné části zkoušek zadávané ministerstvem.
(10) Komisařem, hodnotitelem a zadavatelem může být jmenován pouze ten, kdo splňuje předpoklady stanovené prováděcím právním předpisem; v případě komisaře a hodnotitele ten, kdo dále získal osvědčení o způsobilosti k výkonu této funkce vydané Centrem pro zjišťování výsledků vzdělávání.

§ 81
Další podmínky konání maturitní zkoušky

(1) Žák koná maturitní zkoušku, náhradní nebo opravnou zkoušku na základě přihlášky podané řediteli školy. Ředitel školy zajistí předání údajů z přihlášek Centru pro zjišťování výsledků vzdělávání, včetně rodného čísla žáka.
(2) V případě, že žák zkoušku společné nebo profilové části maturitní zkoušky vykonal neúspěšně, může konat opravnou zkoušku, a to nejvýše dvakrát z každé zkoušky. Pokud se žák ke zkoušce nedostaví, svou nepřítomnost řádně omluví nejpozději do 3 pracovních dnů od konání zkoušky zadávané ministerstvem řediteli školy, v ostatních případech předsedovi zkušební maturitní komise, má právo konat náhradní zkoušku. Nedodržení stanovené lhůty může v závažných případech ředitel školy nebo předseda zkušební maturitní komise prominout. Konáním náhradní zkoušky není dotčeno právo žáka konat opravnou zkoušku.

(3) Jestliže se žák ke zkoušce bez řádné omluvy nedostavil, jeho omluva nebyla uznána nebo pokud byl ze zkoušky vyloučen, posuzuje se, jako by zkoušku vykonal neúspěšně.

(4) Ředitel školy vystaví žákovi, který vykonal úspěšně obě části maturitní zkoušky, vysvědčení o maturitní zkoušce.

(5) Maturitní zkoušku lze vykonat nejpozději do 5 let od úspěšného ukončení posledního ročníku vzdělávání ve střední škole.

(6) Žák, který již získal střední vzdělání s maturitní zkouškou vykonáním maturitní zkoušky podle tohoto zákona, nekoná společnou část maturitní zkoušky. Ředitel školy může žákovi uznat zkoušku profilové části maturitní zkoušky, kterou již žák vykonal v předchozím vzdělávání, pokud je obsahově srovnatelná se zkouškou profilové části v dané škole.

(7) Žáci škol a tříd s vyučovacím jazykem národnostní menšiny mají právo skládat společnou i profilovou část maturitní zkoušky v českém jazyce nebo v jazyce národnostní menšiny s výjimkou zkoušky z českého jazyka, kterou skládají v českém jazyce.

(8) Odlišným způsobem může být se souhlasem ministerstva ukončováno vzdělávání podle vzdělávacích programů ve vybraných třídách osmiletých nebo šestiletých gymnázií s výukou některých předmětů v cizím jazyce nebo ve školách zřízených na základě mezinárodní smlouvy, popřípadě se souhlasem ministerstva v dalších oborech vzdělání. Tato maturitní zkouška se považuje za maturitní zkoušku podle tohoto zákona, pokud žák vykoná také zkoušku z českého jazyka společné části maturitní zkoušky.

(9) Žák přestává být žákem školy dnem následujícím po dni, kdy úspěšně vykonal maturitní zkoušku. Nevykonal-li žák jednu nebo obě části maturitní zkoušky v řádném termínu, přestává být žákem školy 30. června roku, v němž měl vzdělávání řádně ukončit.

(10) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem
a) termíny, formu, pravidla průběhu a způsob hodnocení zkoušek společné části maturitní zkoušky, nabídku cizích jazyků společné části maturitní zkoušky a nabídku nepovinných zkoušek profilové části maturitní zkoušky, období konání, pravidla průběhu a způsob hodnocení zkoušek profilové části maturitní zkoušky, pravidla pro konání opravné a náhradní zkoušky a podmínky ke stanovení obsahu maturitní zkoušky,

b) pravidla pro přípravu, organizaci a řízení společné a profilové části maturitní zkoušky, zajištění podmínek jejího průběhu a vyhodnocení výsledků a vymezení činnosti orgánů zajišťujících maturitní zkoušky, předpoklady pro výkon funkce zadavatele, hodnotitele a komisaře, podrobnosti o způsobu a formě jejich jmenování a o činnosti zkušební maturitní komise a výběru a jmenování jejích členů,

c) pravidla o formě, způsobu a termínech podání přihlášky, o obsahu, termínech, formě a způsobu předávaní údajů z přihlášek, a rozsahu, obsahu, způsobu a formě vedení evidence podle § 80 odst. 1 a 2, a o způsobu ochrany údajů v ní obsažených,

d) podrobnosti o podmínkách a způsobu konání maturitní zkoušky žáků se zdravotním postižením, zdravotním znevýhodněním a cizinců a konání maturitní zkoušky v jazyce národnostní menšiny.

Přezkoumání průběhu a výsledků závěrečné a maturitní zkoušky
§ 82

(1) Každý, kdo konal závěrečnou zkoušku nebo část maturitní zkoušky před zkušební maturitní komisí, může písemně požádat krajský úřad do 8 dnů ode dne, kdy mu byl oznámen výsledek zkoušky, o přezkoumání průběhu a výsledku této zkoušky.

(2) Krajský úřad rozhodne o žádosti ve lhůtě 30 dnů ode dne jejího doručení, a to tak, že výsledek zkoušky změní, nebo zruší a nařídí opakování zkoušky, pokud zjistí, že při této zkoušce byly porušeny právní předpisy nebo se vyskytly jiné závažné nedostatky, které mohly mít vliv na řádný průběh nebo výsledek zkoušky; v opačném případě výsledek zkoušky potvrdí. Česká školní inspekce je povinna poskytnout krajskému úřadu součinnost při posuzování žádosti. Opakování zkoušky se koná nejpozději do 15 dnů ode dne vydání rozhodnutí, a to před zkušební komisí, kterou jmenuje krajský úřad.

(3) Každý, kdo konal písemnou část maturitní zkoušky zadávanou ministerstvem, může písemně požádat ministerstvo do 8 dnů ode dne, kdy mu byl oznámen výsledek zkoušek, o přezkoumání výsledku této zkoušky. Ministerstvo žadatele písemně vyrozumí o výsledku přezkoumání nejpozději do 15 dnů ode dne doručení žádosti.

(4) Každý má právo nahlédnout do všech materiálů týkajících se jeho osoby, které mají význam pro rozhodnutí o výsledku zkoušky.

HLAVA III
NÁSTAVBOVÉ STUDIUM A ZKRÁCENÉ STUDIUM PRO ZÍSKÁNÍ STŘEDNÍHO
VZDĚLÁNÍ S VÝUČNÍM LISTEM A STŘEDNÍHO VZDĚLÁNÍ
S MATURITNÍ ZKOUŠKOU
§ 83
Nástavbové studium

(1) Střední školy, které poskytují střední vzdělání s maturitní zkouškou v daném oboru vzdělání, mohou v tomto oboru organizovat nástavbové studium pro uchazeče, kteří získali střední vzdělání s výučním listem v příbuzném oboru vzdělání v délce 3 let denní formy vzdělávání. Vzdělávání se uskutečňuje podle upraveného rámcového vzdělávacího programu pro příslušný obor vzdělání. Návaznost oborů vzdělání pro uchazeče přijímané do nástavbového studia stanoví vláda nařízením.

(2) Vzdělávání v nástavbovém studiu trvá 2 roky v denní formě vzdělávání.

(3) V rámci přijímacího řízení do nástavbového studia může ředitel školy rozhodnout o konání přijímací zkoušky, jejíž obsah a formu stanoví v souladu se společným základem rámcových vzdělávacích programů oborů vzdělání, na něž navazuje obor vzdělání nástavbového studia.

(4) Nástavbové studium se ukončuje maturitní zkouškou, dokladem je vysvědčení o maturitní zkoušce. Žák, který úspěšně ukončí nástavbové studium, získá střední vzdělání s maturitní zkouškou.

(5) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem podrobnější podmínky organizace vzdělávání v nástavbovém studiu.

§ 84
Zkrácené studium pro získání středního vzdělání
s výučním listem

(1) Střední školy, které poskytují střední vzdělání s výučním listem v daném oboru vzdělání, mohou v tomto oboru vzdělání uskutečňovat také zkrácené studium pro získání středního vzdělání s výučním listem pro uchazeče, kteří získali střední vzdělání s maturitní zkouškou. Zkrácené studium trvá 1 až 1,5 roku v denní formě vzdělávání; délku stanoví rámcový vzdělávací program příslušného oboru vzdělání.

(2) V rámci přijímacího řízení může ředitel školy rozhodnout o konání přijímací zkoušky, jejíž obsah a formu stanoví v souladu s rámcovým vzdělávacím programem oboru vzdělání, k jehož studiu se uchazeč hlásí.

(3) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem náležitosti a podmínky organizace zkráceného vzdělávání pro získání středního vzdělání s výučním listem.

§ 85
Zkrácené studium pro získání středního vzdělání s maturitní zkouškou

(1) Střední školy, které poskytují střední vzdělání s maturitní zkouškou v daném oboru vzdělání, mohou v tomto oboru vzdělání uskutečňovat také zkrácené studium pro získání středního vzdělání s maturitní zkouškou. Zkrácené studium trvá 1 až 2 roky v denní formě vzdělávání; délku stanoví rámcový vzdělávací program příslušného oboru vzdělání.
(2) Ke zkrácenému studiu pro získání středního vzdělání s maturitní zkouškou se mohou hlásit uchazeči, kteří získali střední vzdělání s maturitní zkouškou v jiném oboru vzdělání. V rámci přijímacího řízení může ředitel školy rozhodnout o konání přijímací zkoušky, jejíž obsah a formu stanoví v souladu s rámcovým vzdělávacím programem oboru vzdělání, k jehož studiu se uchazeč hlásí.

(3) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem náležitosti a podmínky organizace zkráceného vzdělávání pro získání středního vzdělání s maturitní zkouškou.

ČÁST PÁTÁ
VZDĚLÁVÁNÍ V KONZERVATOŘI
§ 86
Cíle vzdělávání v konzervatoři

Vzdělávání v konzervatoři rozvíjí znalosti, dovednosti a další schopnosti žáka získané v základním a v základním uměleckém vzdělávání, poskytuje všeobecné vzdělání a připravuje žáky pro výkon náročných uměleckých nebo uměleckých a umělecko pedagogických činností v oborech hudba, tanec, zpěv a hudebně dramatické umění. Vzdělávání v konzervatoři vytváří dále předpoklady pro plnoprávný osobní a občanský život, pokračování ve vzdělávání a pro výkon pracovní činnosti.

§ 87
Stupně vzdělání v konzervatoři

(1) Úspěšným ukončením vzdělávacího programu v konzervatoři se dosahuje těchto stupňů vzdělání
a) střední vzdělání s maturitní zkouškou,
b) vyšší odborné vzdělání v konzervatoři.
(2) Střední vzdělání s maturitní zkouškou získá žák úspěšným ukončením odpovídající části vzdělávacího programu v konzervatoři nejdříve po 4 letech v denní formě vzdělávání v šestiletém vzdělávacím programu nebo po 8 letech v denní formě vzdělávání v osmiletém vzdělávacím programu.
(3) Vyšší odborné vzdělání v konzervatoři získá žák úspěšným ukončením šestiletého nebo osmiletého vzdělávacího programu.

§ 88
Přijímání ke vzdělávání v konzervatoři

(1) Ke vzdělávání do prvního ročníku šestiletého vzdělávacího programu konzervatoře se přijímají uchazeči, kteří splnili povinnou školní docházku nebo úspěšně ukončili základní vzdělávání před splněním povinné školní docházky, do prvního ročníku osmiletého vzdělávacího programu konzervatoře se přijímají uchazeči, kteří úspěšně ukončili pátý ročník základní školy, a kteří při přijímacím řízení splnili podmínky pro přijetí prokázáním vhodných schopností, vědomostí, zájmů a zdravotní způsobilosti.

(2) Přijímací řízení ke vzdělávání v konzervatoři se koná formou talentové zkoušky. Při organizaci talentové zkoušky se postupuje podle § 62 s tím, že ředitel školy zašle po vyhodnocení výsledků talentové zkoušky uchazeči nebo zákonnému zástupci nezletilého uchazeče rozhodnutí o přijetí či nepřijetí ke vzdělávání v konzervatoři, a to nejpozději do 10. února.

§ 89
Ukončování vzdělávání v konzervatoři
§ 90
Absolutorium v konzervatoři

(1) Vzdělávání v konzervatoři se zpravidla ukončuje absolutoriem v konzervatoři. Dokladem je vysvědčení o absolutoriu v konzervatoři a diplom absolventa konzervatoře. Označení absolventa konzervatoře, které se uvádí za jménem, je "diplomovaný specialista", zkráceně "DiS.". Žáci mohou ukončit vzdělávání také maturitní zkouškou, nejdříve však po čtvrtém ročníku, v oboru tanec po osmém ročníku.
(2) Vysvědčení o maturitní zkoušce a vysvědčení o absolutoriu v konzervatoři jsou opatřena doložkou o získání příslušného stupně vzdělání.
(1) Účelem absolutoria v konzervatoři je ověřit, jak žáci dosáhli cílů vzdělávání stanovených rámcovým a školním vzdělávacím programem v příslušném oboru vzdělání, zejména ověřit úroveň klíčových dovedností, vědomostí a postojů absolventa, které jsou důležité pro jeho další vzdělávání nebo výkon povolání.

(2) Absolutorium v konzervatoři je komplexní odborná zkouška, která se skládá z teoretické zkoušky z odborných předmětů stanovených rámcovým vzdělávacím programem, zkoušky z cizího jazyka, absolventské práce a její obhajoby, absolventského výkonu z jednoho nebo dvou hlavních oborů, popřípadě zkoušky z umělecko-pedagogické přípravy, pokud tak stanoví rámcový vzdělávací program. Absolutorium v konzervatoři pro obor tanec se skládá z teoretické zkoušky z odborných předmětů stanovených rámcovým vzdělávacím programem, absolventské práce a její obhajoby, absolventského výkonu a zkoušky z umělecko-pedagogické přípravy. Obsah a termíny konání zkoušek stanoví ředitel školy.
(3) Žák může konat absolutorium v konzervatoři, pokud úspěšně ukončil poslední ročník vzdělávání v příslušném oboru vzdělání a
a) v šestiletém vzdělávacím programu úspěšně vykonal závěrečné komisionální zkoušky z českého jazyka a literatury a dějin oboru nebo maturitní zkoušku,
b) v osmiletém vzdělávacím programu úspěšně vykonal závěrečné komisionální zkoušky z českého jazyka a literatury a cizího jazyka nebo maturitní zkoušku.
(4) Žák, který ukončuje vzdělávání v konzervatoři absolutoriem bez předchozího konání maturitní zkoušky, koná v termínu stanoveném ředitelem školy závěrečnou komisionální zkoušku z předmětů podle odstavce 3 ve školním roce, v němž byla výuka těchto předmětů ukončena, nejpozději však do konce prvního pololetí následujícího školního roku. Neprospěl-li žák u závěrečné komisionální zkoušky, stanoví zkušební komise termín opravné zkoušky. Opravnou závěrečnou komisionální zkoušku může žák konat nejvýše dvakrát. Předsedu a členy zkušební komise pro závěrečnou komisionální zkoušku jmenuje ředitel školy.

(5) Absolutorium v konzervatoři se koná před zkušební komisí. Předsedu zkušební komise jmenuje krajský úřad; předseda zkušební komise musí být pedagogickým pracovníkem z jiné konzervatoře nebo vysoké školy, který má odpovídající odbornou a pedagogickou způsobilost a nejméně pětiletou umělecko-pedagogickou praxi. Místopředsedu a členy zkušební komise pro absolutorium v konzervatoři jmenuje ředitel školy, místopředsedou je jmenován pedagogický pracovník příslušné školy s nejméně pětiletou pedagogickou praxí; členem komise musí být vedoucí absolventské práce, vedoucí absolventského výkonu a oponent. Ustanovení § 74 odst. 9 a 10 se použije obdobně.

(6) Po dobu 5 vyučovacích dnů před zahájením absolutoria v konzervatoři se žáci nezúčastňují vyučování, tato doba je určena pro přípravu na absolutorium.

(7) Zkušební komise může žákovi povolit odklad závěrečné komisionální zkoušky nebo absolutoria v konzervatoři, popřípadě stanovit žákovi termín náhradní zkoušky, pokud se z vážných důvodů nemohl ke konání závěrečné komisionální zkoušky nebo absolutoria dostavit a do 3 pracovních dnů od konání zkoušky nebo absolutoria se písemně omluvil předsedovi zkušební komise. Nedodržení stanovené lhůty může v závažných případech předseda zkušební komise prominout.

(8) Jestliže se žák nedostavil k závěrečné komisionální zkoušce nebo absolutoriu bez řádné omluvy, jeho omluva nebyla uznána nebo byl ze zkoušky vyloučen, posuzuje se, jako by zkoušku vykonal neúspěšně.

(9) Neprospěl-li žák ze zkoušky absolutoria v konzervatoři, popřípadě neobhájil-li absolventskou práci, může konat opravnou zkoušku, popřípadě opravnou obhajobu absolventské práce v termínu, který mu určí zkušební komise. Opravnou zkoušku a opravnou obhajobu absolventské práce je možno konat dvakrát.

(10) Žák přestává být žákem školy dnem následujícím po dni, kdy úspěšně vykonal absolutorium v konzervatoři. Nevykonal-li žák v určeném termínu úspěšně absolutorium v konzervatoři a byla mu povolena opravná zkouška nebo odklad zkoušky, zachovávají se mu práva a povinnosti žáka do 30. června školního roku, v němž měl vzdělávání řádně ukončit.
(11) Žák může vykonat absolutorium v konzervatoři nejpozději do 5 let od ukončení posledního ročníku vzdělávání.
(12) Každý, kdo konal absolutorium v konzervatoři může požádat krajský úřad do 8 dnů ode dne, kdy mu byl oznámen výsledek zkoušky, o přezkoumání průběhu a výsledku této zkoušky. Při přezkoumání se postupuje obdobně podle § 82 odst. 1, 2 a 4.

§ 91

(1) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem podrobnější podmínky průběhu, organizace a ukončování vzdělávání v konzervatoři.
(2) Na vzdělávání v konzervatoři a konzervatoř se vztahují ustanovení tohoto zákona o středním vzdělávání a střední škole, pokud není stanoveno jinak.

ČÁST ŠESTÁ
VYŠŠÍ ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ
HLAVA I
CÍLE A STUPEŇ VYŠŠÍHO ODBORNÉHO VZDĚLÁNÍ, PŘIJÍMÁNÍ
KE VZDĚLÁVÁNÍ, JEHO ORGANIZACE, PRŮBĚH A UKONČOVÁNÍ
§ 92
Cíle vyššího odborného vzdělávání a stupeň vzdělání

(1) Vyšší odborné vzdělávání rozvíjí a prohlubuje znalosti a dovednosti studenta získané ve středním vzdělávání a poskytuje všeobecné a odborné vzdělání a praktickou přípravu pro výkon náročných činností.
(2) Úspěšným ukončením příslušného akreditovaného vzdělávacího programu se dosáhne stupně vyššího odborného vzdělání.
(3) Délka vyššího odborného vzdělávání v denní formě je 3 roky včetně odborné praxe, u zdravotnických oborů vzdělání až 3,5 roku.

Přijímání ke vzdělávání ve vyšší odborné škole
§ 93
Podmínky přijetí ke vzdělávání ve vyšší odborné škole


(1) Ke vzdělávání ve vyšší odborné škole lze přijmout uchazeče, kteří získali střední vzdělání s maturitní zkouškou a kteří při přijímacím řízení splnili podmínky pro přijetí prokázáním vhodných schopností, vědomostí, zájmů a zdravotní způsobilosti.
(2) O přijetí uchazeče ke vzdělávání ve vyšší odborné škole rozhoduje ředitel této školy.

§ 94
Přijímání do prvního ročníku vzdělávání ve vyšší odborné škole

(1) Uchazeč podává přihlášku ke vzdělávání ve vyšší odborné škole řediteli školy pro první kolo přijímacího řízení v termínu stanoveném prováděcím právním předpisem.
(2) V rámci přijímacího řízení může ředitel školy rozhodnout o konání přijímací zkoušky, jejíž obsah a formu stanoví v souladu s rámcovými vzdělávacími programy poskytujícími střední vzdělání s maturitní zkouškou.
(3) Ředitel školy stanoví jednotná kritéria pro všechny uchazeče přijímané v jednotlivých kolech přijímacího řízení do příslušného oboru a formy vzdělávání pro daný školní rok. V přijímacím řízení ředitel školy hodnotí uchazeče podle
a) hodnocení znalostí uchazeče získaných ve středním vzdělávání a vyjádřeném na vysvědčení ze střední školy,
b) výsledků přijímací zkoušky, je-li stanovena, a
c) dalších skutečností, které osvědčují vhodné schopnosti, vědomosti a zájmy uchazeče.
(4) Předpokladem přijetí uchazeče ke vzdělávání ve vyšší odborné škole je rovněž splnění podmínek zdravotní způsobilosti pro daný obor vzdělání.
(5) Ředitel školy zveřejní v dostatečném předstihu, nejméně však dvouměsíčním, lhůtu pro podání přihlášky ke vzdělávání, doklady, které jsou její součástí, kritéria hodnocení přijímacího řízení, termíny konání přijímací zkoušky a její formu a rámcový obsah, je-li stanovena, popřípadě další podmínky přijetí ke vzdělávání. Tyto skutečnosti musí být zveřejněny na přístupném místě ve škole.
(6) Pokud splní podmínky přijímacího řízení více uchazečů, než kolik lze přijmout, rozhoduje jejich pořadí podle výsledku hodnocení přijímacího řízení.
(7) Ředitel školy odešle rozhodnutí o přijetí nebo nepřijetí uchazeče k vyššímu odbornému vzdělávání do 7 dnů po konání přijímací zkoušky nebo ode dne vydání rozhodnutí, pokud se přijímací zkouška nekoná, nejdříve však 1. června.
(8) Ředitel školy může po ukončení prvního kola přijímacího řízení vyhlásit další kola přijímacího řízení k naplnění předpokládaného stavu studentů.

§ 95
Přijímání do vyššího ročníku vzdělávání ve vyšší odborné škole

(1) Ředitel školy může uchazeče přijmout do vyššího než prvního ročníku vzdělávání ve vyšší odborné škole. V rámci přijímacího řízení může ředitel školy po posouzení dokladů uchazeče o předchozím vzdělávání stanovit jako podmínku přijetí vykonání zkoušky a určit její obsah, termín, formu a kritéria hodnocení, a to v souladu s akreditovaným vzdělávacím programem příslušného oboru vzdělání. V případě, že ředitel školy rozhodne o přijetí uchazeče, určí ročník, do něhož bude uchazeč zařazen.
(2) V případě zdravotnických oborů může ředitel školy přijmout uchazeče do vyššího než prvního ročníku vzdělávání ve vyšší odborné škole pouze v případě, že obsah předchozího vzdělávání uchazeče odpovídá obsahu vzdělávání v těch ročnících, které student nebude absolvovat.

Organizace a průběh vyššího odborného vzdělávání
§ 96
§ 97

(1) Školní rok začíná 1. září a končí 31. srpna následujícího kalendářního roku. Školní rok se člení na dvě období. Zimní období trvá od 1. září do 31. ledna, letní období trvá od 1. února do 31. srpna.
(2) Vyšší odborné vzdělávání obsahuje teoretickou přípravu a praktickou přípravu. Praktická příprava se uskutečňuje formou praktického vyučování ve škole nebo formou odborné praxe na pracovištích fyzických nebo právnických osob, které mají oprávnění k činnosti související s daným oborem vzdělání a které mají se školou uzavřenou smlouvu o obsahu a rozsahu odborné praxe a podmínkách pro její konání.
(3) Na studenty při praktické přípravě se vztahují ustanovení zákoníku práce, která upravují pracovní dobu, bezpečnost a ochranu zdraví při práci, péči o zaměstnance a pracovní podmínky žen a mladistvých, a další předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci.
(1) Uchazeč se stává studentem vyšší odborné školy dnem zápisu ke vzdělávání. Uchazeči se zapisují ve lhůtě stanovené vyšší odbornou školou, nejpozději však do 30. září.

(2) Dokladem o vzdělávání ve vyšší odborné škole je výkaz o studiu. Do výkazu o studiu se zapisují předměty nebo jiné ucelené části učiva zvoleného oboru vzdělání a výsledky hodnocení studenta.

(3) V průběhu vyššího odborného vzdělávání se studentovi umožňuje přestup do jiné vyšší odborné školy, změna oboru vzdělání, přerušení vzdělávání, opakování ročníku a uznání předchozího vzdělání, a to na základě písemné žádosti studenta.

(4) Ředitel školy může studentovi povolit změnu oboru vzdělání. V rámci rozhodování o změně oboru vzdělání může ředitel školy stanovit rozdílovou zkoušku a určit její obsah, rozsah, termín a kritéria jejího hodnocení.

(5) O přestupu studenta vyšší odborné školy do jiné vyšší odborné školy rozhoduje ředitel školy, do které se student hlásí. V rámci rozhodování o přestupu studenta, zejména pokud má při přestupu dojít ke změně oboru vzdělání, může ředitel školy stanovit rozdílovou zkoušku a určit její obsah, rozsah, termín a kritéria jejího hodnocení.

(6) Ředitel školy může studentovi přerušit vzdělávání, a to na dobu nejvýše 2 let. Po dobu přerušení vzdělávání student není studentem této vyšší odborné školy. Po uplynutí doby přerušení vzdělávání pokračuje student v tom ročníku, ve kterém bylo vzdělávání přerušeno. Se souhlasem ředitele školy může student pokračovat ve vyšším ročníku, prokáže-li odpovídající znalosti a praktické dovednosti a způsob jejich získání. Ředitel školy na žádost studenta ukončí přerušení vzdělávání i před uplynutím doby přerušení vzdělávání, nebrání-li tomu závažné důvody.

(7) Ředitel školy je povinen přerušit vzdělávání studentce z důvodů těhotenství a mateřství, jestliže praktická příprava probíhá na pracovištích nebo ve formě prací zakázaných těhotným ženám a matkám do konce devátého měsíce po porodu, nebo jestliže vyučování podle lékařského posudku ohrožuje těhotenství studentky.

(8) Ředitel školy může studentovi, který nesplnil podmínky stanovené akreditovaným vzdělávacím programem pro příslušný ročník, povolit opakování ročníku po posouzení jeho dosavadních studijních výsledků a důvodů uvedených v žádosti.

§ 98
§ 99
Hodnocení výsledků vzdělávání studentů

(1) Student může zanechat vzdělávání na základě písemného sdělení doručeného řediteli školy. Student přestává být studentem vyšší odborné školy dnem následujícím po dni doručení tohoto sdělení řediteli školy, popřípadě dnem uvedeným ve sdělení o zanechání vzdělávání, pokud jde o den pozdější.

(2) Jestliže se student neúčastní po dobu nejméně 20 vyučovacích dnů vyučování a jeho neúčast není řádně omluvena, vyzve ho ředitel školy písemně, aby neprodleně doložil důvody své nepřítomnosti; zároveň upozorní, že jinak bude student posuzován, jako by vzdělávání zanechal. Jestliže do 3 týdnů od doručení výzvy student do vyšší odborné školy nenastoupí nebo nedoloží důvod nepřítomnosti, posuzuje se, jako by posledním dnem této lhůty vzdělávání zanechal; tímto dnem přestává být studentem vyšší odborné školy.
(1) Studenti jsou hodnoceni vždy za příslušné období. Předměty, popřípadě jiné ucelené části učiva, z nichž student koná zkoušku, a předměty, popřípadě jiné ucelené části učiva, z nichž je student hodnocen jiným způsobem, stanoví akreditovaný vzdělávací program. Zkoušky je možné opakovat dvakrát. V případě členění obsahu vzdělávání do jiných ucelených částí učiva než předmětů se vydává studentovi potvrzení o jejich absolvování.

(2) Do vyššího ročníku postoupí student, který úspěšně splnil podmínky stanovené akreditovaným vzdělávacím programem pro příslušný ročník.

(3) V případě, že nelze studenta hodnotit ze závažných důvodů, určí ředitel školy termín, do kterého má být hodnocení studenta ukončeno. Hodnocení musí být ukončeno nejpozději do konce následujícího období.

§ 100
Uznávání dosaženého vzdělání

Ředitel školy uzná ucelené dosažené vzdělání studenta, pokud je doloženo dokladem o tomto vzdělání nebo jiným prokazatelným způsobem. Částečné vzdělání studenta může ředitel školy uznat, pokud je doloženo dokladem o tomto vzdělání nebo jiným prokazatelným způsobem a od doby jeho dosažení neuplynulo více než 10 let nebo pokud student znalosti z tohoto vzdělání prokáže při zkoušce stanovené ředitelem školy. Uzná-li ředitel školy dosažené vzdělání studenta, uvolní žáka zčásti nebo zcela z vyučování a z hodnocení v rozsahu uznaného vzdělání.

Ukončování vyššího odborného vzdělávání
§ 101
§ 102
§ 103
HLAVA II
AKREDITACE VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU
§ 104

Vyšší odborné vzdělávání se ukončuje absolutoriem. Dokladem o dosažení vyššího odborného vzdělání je vysvědčení o absolutoriu a diplom absolventa vyšší odborné školy. Označení absolventa vyšší odborné školy, které se uvádí za jménem, je "diplomovaný specialista" (zkráceně "DiS.").
(1) Podmínkou pro absolutorium je úspěšné ukončení posledního ročníku vzdělávání. Absolutorium se skládá ze zkoušky z odborných předmětů, zkoušky z cizího jazyka a obhajoby absolventské práce. Absolventská práce může být zpracována a obhajována společně několika studenty; i v tomto případě jsou studenti hodnoceni jednotlivě. Absolventská práce a její obhajoba může obsahovat též část ověřující praktické dovednosti.
(2) Ředitel školy vyhlašuje nejméně 1 řádný termín absolutoria ve školním roce.
(3) Absolutorium se koná před zkušební komisí a je veřejné s výjimkou jednání zkušební komise o hodnocení studenta.
(4) Zkušební komise má stálé a další členy, předsedou je pedagogický pracovník z jiné vyšší odborné školy nebo vysoké školy. Stálými členy jsou předseda, místopředseda a vedoucí učitel studijní skupiny. Dalšími členy jsou učitel příslušného předmětu, přísedící, který vyučuje daný předmět, vedoucí absolventské práce a oponent. Členem zkušební komise může být jmenován také odborník z praxe. Předsedu komise jmenuje krajský úřad, ostatní členy komise ředitel školy. Ustanovení § 74 odst. 9 a 10 se použije obdobně.
(5) Neprospěl-li student z některé zkoušky nebo neobhájil-li absolventskou práci, může konat opravnou zkoušku z této zkoušky nebo obhájit absolventskou práci do 6 měsíců od řádného termínu absolutoria. Opravnou zkoušku nebo opravnou obhajobu absolventské práce je možné konat nejvýše dvakrát, a to v termínu stanoveném zkušební komisí.
(6) Pokud se student ke zkoušce nebo obhajobě nedostaví a svou nepřítomnost řádně omluví nejpozději do 3 pracovních dnů od konání zkoušky předsedovi zkušební komise nebo nekonal absolutorium z důvodu neukončení posledního ročníku vzdělávání, má právo konat náhradní zkoušku. Nedodržení stanovené lhůty může v závažných případech předseda zkušební komise prominout. Konáním náhradní zkoušky není dotčeno právo studenta konat opravnou zkoušku.
(7) Student přestává být studentem vyšší odborné školy dnem následujícím po dni, kdy úspěšně vykonal absolutorium. Nevykonal-li student úspěšně absolutorium, zachovávají se mu práva a povinnosti studenta vyšší odborné školy do 30. června školního roku, v němž měl vzdělávání řádně ukončit. Jestliže se student ke zkoušce nebo obhajobě bez řádné omluvy nedostavil, jeho omluva nebyla uznána nebo byl ze zkoušky vyloučen, posuzuje se, jako by zkoušku nebo obhajobu vykonal neúspěšně.
(8) Absolutorium lze vykonat nejpozději do 5 let od úspěšného ukončení posledního ročníku vzdělávání.
(9) Každý, kdo konal zkoušku absolutoria nebo obhajobu absolventské práce, může do 8 dnů ode dne, kdy mu byl oznámen výsledek zkoušky, požádat krajský úřad o přezkoumání jejího průběhu a výsledku. Při přezkoumání se postupuje obdobně podle § 82 odst. 1, 2 a 4.
Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem podrobnosti o organizaci, náležitostech a průběhu přijímacího řízení ke vzdělávání ve vyšších odborných školách, včetně termínů konání přijímacích zkoušek, a o přijímání do vyššího než prvního ročníku, podrobnosti o organizaci a průběhu vyššího odborného vzdělávání, podmínky konání odborné praxe, pravidla pro hodnocení studentů, pro uznávání předchozího vzdělání a podrobnější podmínky o ukončování vyššího odborného vzdělávání absolutoriem.
(1) Vzdělávací program v příslušném oboru vzdělání pro jednotlivou vyšší odbornou školu podléhá akreditaci, kterou uděluje ministerstvo; v případě vzdělávacího programu zdravotnického zaměření s předchozím souhlasem Ministerstva zdravotnictví a v případě vzdělávacího programu v oblasti bezpečnostních služeb s předchozím souhlasem Ministerstva vnitra.

(2) Je-li vzdělávací program akreditován a zapsán pro příslušnou vyšší odbornou školu do školského rejstříku, lze ke vzdělávání v tomto programu přijímat uchazeče, konat výuku, zkoušky a přiznávat označení absolventa vyšší odborné školy.

§ 105

(1) Žádost o akreditaci vzdělávacího programu se podává ministerstvu. Ministerstvo žádost neprodleně postoupí Akreditační komisi pro vyšší odborné vzdělávání (dále jen "Akreditační komise"). Akreditační komise posoudí vzdělávací program z obsahového a odborného hlediska a do 120 dnů ode dne, kdy jí byla žádost doručena, sdělí ministerstvu stanovisko.

(2) Ministerstvo rozhodne o akreditaci vzdělávacího programu do 30 dnů od obdržení stanoviska Akreditační komise.
(3) Ministerstvo akreditaci neudělí, jestliže
a) vzdělávací program nesplňuje náležitosti uvedené v § 6 odst. 1,
b) vzdělávací program není z hlediska obsahu v souladu s cíli a zásadami stanovenými tímto zákonem.
(4) Ministerstvo akreditaci neudělí též v případě, že Akreditační komise vydala k žádosti o akreditaci vzdělávacího programu nesouhlasné stanovisko.
(5) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem obsah písemné žádosti o akreditaci vzdělávacího programu.

§ 106

(1) Akreditace vzdělávacího programu se uděluje na dobu rovnající se nejvýše dvojnásobku délky vzdělávání v denní formě studia. Platnost akreditace lze i opakovaně prodloužit. Na řízení o prodloužení platnosti akreditace se přiměřeně vztahuje ustanovení § 105.
(2) Během uskutečňování akreditovaného vzdělávacího programu může vyšší odborná škola požádat o akreditaci změny vzdělávacího programu.
(3) Akreditace vzdělávacího programu zaniká výmazem příslušného oboru vzdělání ze školského rejstříku.

§ 107
Akreditační komise

(1) Akreditační komise vydává stanoviska k vzdělávacím programům v rámci řízení o akreditaci, a dále posuzuje i jiné záležitosti týkající se vyššího odborného vzdělávání, které jí předloží ministr školství, mládeže a tělovýchovy.
(2) Akreditační komise má dvacet jedna členů. Členy akreditační komise jmenuje a odvolává ministr školství, mládeže a tělovýchovy z odborníků z vysokých škol, vyšších odborných škol a z praxe.
(3) Členové Akreditační komise jsou jmenováni na dobu 6 let; jmenováni mohou být nejvýše na dvě po sobě jdoucí funkční období.
(4) Členové Akreditační komise jsou při výkonu své funkce nezávislí.
(5) Vnitřní organizaci, způsob jednání Akreditační komise a důvody pro odvolání jejího člena upraví statut Akreditační komise, který vydá ministerstvo. Ministerstvo může měnit statut Akreditační komise jen po projednání s Akreditační komisí. Statut Akreditační komise a jeho změny ministerstvo zveřejní ve Věstníku.
(6) Činnost Akreditační komise materiálně, organizačně a finančně zabezpečuje ministerstvo.

ČÁST SEDMÁ
UZNÁVÁNÍ ZAHRANIČNÍHO VZDĚLÁNÍ
§ 108

(1) Absolvent zahraniční školy, který získal doklad o dosažení základního, středního nebo vyššího odborného vzdělání v zahraničí (dále jen "zahraniční vysvědčení"), může požádat krajský úřad příslušný podle místa pobytu žadatele o
a) vydání osvědčení o uznání rovnocennosti zahraničního vysvědčení v České republice, nebo
b) rozhodnutí o uznání platnosti zahraničního vysvědčení v České republice (dále jen "nostrifikace").
(2) Osvědčení o uznání rovnocennosti zahraničního vysvědčení vydá krajský úřad v případech, kdy je Česká republika vázána mezinárodní smlouvou o uznávání rovnocennosti dokladů o vzdělání se zemí, kde je zahraniční škola zřízena a uznána. Pokud ze zahraničního vysvědčení není patrný obsah a rozsah vyučovaných předmětů, předloží žadatel také rámcový obsah vzdělávání oboru, v němž dosažené vzdělání získal.

(3) Pokud Česká republika není vázána mezinárodní smlouvou o uznávání rovnocennosti dokladů o vzdělání se zemí, kde je zahraniční škola zřízena a uznána, krajský úřad rozhoduje o nostrifikaci na základě předloženého originálu zahraničního vysvědčení nebo jeho úředně ověřené kopie. Pokud ze zahraničního vysvědčení není patrný obsah a rozsah vyučovaných předmětů, předloží žadatel také rámcový obsah vzdělávání oboru, v němž dosažené vzdělání získal.

(4) Pokud mezinárodní smlouva nestanoví jinak, pravost podpisů a otisků razítek na originálech zahraničních vysvědčení a skutečnost, že škola je uznána na území státu, kde bylo zahraniční vysvědčení vydáno, musí být ověřena příslušným zastupitelským úřadem České republiky a dále ministerstvem zahraničních věcí státu, v němž má sídlo zahraniční škola, která vysvědčení vydala, popřípadě notářem na území takového státu. K žádosti se současně připojí úředně ověřený překlad dokladů o vzdělání uvedených v odstavcích 2 a 3 do českého jazyka. V případě dokladu o vzdělání vydaného ve slovenském jazyce se překlad do českého jazyka nevyžaduje.

(5) V případě, že krajský úřad v rámci řízení o nostrifikaci zjistí, že obsah a rozsah vzdělání v zahraniční škole se v porovnání s obdobným rámcovým vzdělávacím programem v České republice podstatně odlišuje, žádost zamítne. V případě, že se obsah a rozsah vzdělání v zahraniční škole odlišuje zčásti nebo žadatel nesplní požadavky uvedené v odstavci 3, nařídí krajský úřad nostrifikační zkoušku. Krajský úřad žádost o nostrifikaci zamítne také v případě, že žadatel nevykoná nostrifikační zkoušku úspěšně. Žadatel, který není státním občanem České republiky, nekoná nostrifikační zkoušku z předmětu český jazyk a literatura.

(6) Ministerstvo rozhoduje o nostrifikaci zahraničního vysvědčení, které bylo vydáno zahraniční školou se vzdělávacím programem, který je uskutečňován v dohodě s ministerstvem. Ustanovení odstavců 3 až 5 se použijí obdobně.

(7) Ministerstvo vnitra vydává osvědčení o uznání rovnocennosti a rozhoduje o nostrifikaci zahraničního vysvědčení v oblasti činnosti policie a požární ochrany.

(8) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem podmínky uznání rovnocennosti a nostrifikace vysvědčení vydaných zahraničními školami, podmínky organizace nostrifikační zkoušky, složení komise pro vykonání nostrifikační zkoušky a způsob jejího rozhodování.

info


Ing. Josef Pavlát - autorizovaný inženýr a soudní znalec
znalecké obory - stavebnictví - ekonomika - projektování - s mezinárodní certifikací platnou v zemích EU člen Komory soudních znalců ČR a České komory autorizovaných inženýrů a techniků.