vyhláška hl.m. Prahy číslo 26/1999 Sb

Vyhláška o obecných technických požadavcích na výstavbu v hlavním městě Praze.

Text předpisu je bez záruky, vytvořeno pro interní potřebu

Rada Zastupitelstva hlavního města Prahy se usnesla dne 19. 10. 1999 vydat podle § 24 odst. 1 a § 45 písm. l) zákona ČNR č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění zákona ČNR č. 302/1992 Sb., a v souladu s ustanovením § 143 odst. 4 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 83/1998 Sb., vydat tuto obecně závaznou vyhlášku:

Vyhláška stanoví základní požadavky na územně technické řešení staveb a zařízení a na účelové a stavebně technické řešení staveb a zařízení, které náleží do působnosti stavebních úřadů a orgánů hlavního města Prahy a jeho částí podle § 117, 118, 119, 120, 123 a 124 stavebního zákona.

(1) Podle této vyhlášky se postupuje při zpracování a pořizování územně plánovací dokumentace a územně plánovacích podkladů, při navrhování, umísťování, povolování nebo ohlašování, provádění, kolaudaci, užívání a odstraňování staveb a zařízení a při výkonu státního stavebního dohledu, pokud zvláštní předpisy, vydaný na základě ustanovení § 143 stavebního zákona, nestanoví jinak.

(2) Ustanovení této vyhlášky se uplatní též při stavebních úpravách, udržovacích pracích, při změnách v užívání staveb, u dočasných staveb zařízení staveniště a u nástaveb, jako i u staveb, které jsou kulturními památkami, 1) pokud to závažné územně technické nebo stavebně technické důvody nevylučují.

(3) Požadavky obsažené v části první až třetí této vyhlášky platí pro všechny druhy staveb a zařízení podle čl. 1, není-li v části čtvrté uvedeno jinak.

1) Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů.

(1) Pro účely této vyhlášky se rozumí
a) budovou - nadzemní stavba prostorově soustředěná a navenek převážně uzavřená obvodovými stěnami a střešní konstrukcí,
b) bytem - soubor místností (popřípadě jediná obytná místnost), který svým stavebně technickým uspořádáním a vybavením splňuje požadavky na trvalé bydlení a je k tomuto účelu užívání určen,
c) bytovým domem - stavba pro bydlení, ve které převažuje funkce bydlení; přitom do posuzovaných ploch se nepočítá plocha společných prostor, jako jsou např. chodby, schodiště, půda, prostory domovního vybavení - např. kočárkárna, prádelna, sušárna, úklidová komora,
d) malou čistírnou - čistírna odpadních vod do 500 ekvivalentních obyvatel,
e) normovou hodnotou - konkrétní technický požadavek obsažený v příslušné české technické normě (ČSN), jehož dodržení se považuje za splnění požadavků konkrétního ustanovení této vyhlášky,
f) obytnou místností

1. část bytu (zejména obývací pokoj, ložnice, jídelna), která splňuje požadavky předepsané touto vyhláškou, je určena k trvalému bydlení a má nejmenší podlahovou plochu 8 m2,

2. kuchyň, má-li podlahovou plochu nejméně 12 m2; pokud tvoří byt jediná obytná místnost, musí mít podlahovou plochu nejméně 18 m2; u místností se zkosenými stropy se do plochy obytné místnosti nezapočítává plocha se světlou výškou menší než 1,2 m,

g) plochou pozemku rodinného domu zastavěnou nadzemními stavbami - plocha zastavěná stavbou rodinného domu a stavbami příslušenství 2) na pozemku rodinného domu; přitom za nadzemní se v tomto případě považuje stavba s horním vnějším lícem více než 0,3 m nad přilehlým terénem,

h) pobytovou místností - místnost nebo prostor, která svou polohou, velikostí a stavebním uspořádáním splňuje požadavky k tomu, aby se v ní zdržovaly osoby (například kanceláře, dílny, ordinace, výukové prostory, pokoje ve zdravotnických zařízeních, hotelích a ubytovnách, halové prostory různého účelu, sály kin, divadel a kulturních zařízení, kuchyně, místnosti ve stavbách pro individuální rekreaci apod.),

i) podkrovím - přístupný prostor nad nadzemním podlažím, vymezený konstrukcí krovu a dalšími stavebními konstrukcemi, určený k účelovém využití,

j) podzemním podlažím - podlaží, které má úroveň podlahy nebo její větší části níže než 0,80 m pod nejvyšším bodem přilehlého terénu v pásmu širokém 3,0 m po obvodu stavby; podlaží s vyšší úrovní podlahy, včetně podlaží ustupujícího, je podlažím nadzemním,

k) pozemkem rodinného domu - pozemek, který tvoří plochy zastavěné stavbou rodinného domu, stavbami příslušenství 2) rodinného domu (garáže, drobné stavby, stavba pro podnikatelskou činnost) a bez přerušení na ně navazující nezastavěné plochy, jejichž účel užívání bezprostředně souvisí s funkcí rodinného bydlení, a dále pozemek dosud nezastavěný, určený územním rozhodnutím k zástavbě rodinným domem,

l) prolukou - nezastavěný prostor ve stávající souvislé zástavbě včetně nezastavěného nároží, který je určen k zastavění,

m) rodinným domem - stavba pro bydlení, která svým stavebním uspořádáním odpovídá požadavkům na rodinné bydlení a v níž je více než polovina podlahové plochy místností a prostorů určena k bydlení; rodinný dům může mít nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví,

n) sítěmi technického vybavení - nadzemní nebo podzemní vedení včetně armatur, zařízení a konstrukcí na vedení, zabezpečující napojení území, obcí, jejích částí a staveb na jednotlivé druhy technického vybavení; podle účelu jsou sítě technického vybavení energetické (elektrická silová vedení, plynovodní a tepelná), vodovodní, stokové a telekomunikační, popřípadě jiná vedení (například produktovody),

o) stavbou pro chovatelství - stavba pro chov jiných než hospodářských zvířat, např. psů, koček, ptáků, atd.,

p) stavbou pro individuální rekreaci - jednoduchá stavba, která svými objemovými parametry, vzhledem a stavebním uspořádáním odpovídá požadavkům na rekreaci,

r) stavbou pro obchod - stavba, která obsahuje celkovou prodejní plochu větší než 2000 m2 (například velkoprodejny, nákupní střediska, obchodní domy),

s) stavbou pro shromažďování většího počtu osob - stavba s alespoň jedním prostorem určeným pro shromáždění nejméně 200 osob, v němž na jednu osobu připadá půdorysná plocha menší než 4 m2 (konferenční sály, divadla, kina, koncertní síně, taneční sály, sportovní haly, tribuny apod.),

t) stavbou pro ubytování

1. stavba ubytovacího zařízení, kde je veřejnosti poskytováno přechodné ubytování a služby s tím spojené; ubytovacím zařízením není bytový a rodinný dům a stavba pro individuální rekreaci; ubytovací zařízení se zařazují podle druhů do kategorií a podle požadavku na plochy a vybavení do tříd, které se označují hvězdičkami:

1.1. hotel - ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty, vybavené pro poskytování přechodného ubytování a služby s tím spojené (zejména stravovací); hotely se člení do pěti tříd; hotel garni má vybavení jen pro omezený rozsah stravování (nejméně snídaně) a člení se do čtyř tříd,

1.2 motel - ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty, poskytující přechodné ubytování a služby s tím spojené pro motoristy a člení se do čtyř tříd,

1.3 - penzion - ubytovací zařízení s nejméně 5 pokoji, s omezeným rozsahem společenských a doplňkových služeb, avšak s ubytovacími službami srovnatelnými s hotelem, a člení se do čtyř tříd,

1.4 ostatní ubytovací zařízení - turistické ubytovny, kempy a skupiny chat (bungalovů), popřípadě kulturní nebo památkové stavby využívané pro přechodné ubytování,

2. stavba určená pro ubytování zaměstnanců, žáků, učňů, studentů a dalších osob, mimo turistický ruch, která se podle délky ubytování a vybavení označuje v této vyhlášce jako

2.1 ubytovna I - ubytovací zařízení s možností časově omezené doby ubytování, určené zejména pro trvalé hromadné ubytování zaměstnanců, studentů vysokých škol, ostatních studentů a učňů,
2.2 ubytovna II - ubytovací zařízení s časově omezenou dobou ubytování, určené pro zvláštní účely, např. pro účastníky kursů a školení, pracovníky na určitou dobu prací, pro pohotovostní službu apod.,
u) stavbou pro výrobu a skladování - stavba určená pro průmyslovou, řemeslnou a jinou výrobu, popřípadě služby mající charakter výroby, a dále pro skladování výrobků, hmot a materiálů, kromě zemědělských staveb pro skladování uvedených pod písmenem z),
v) ubytovací jednotkou - jednotlivý pokoj nebo soubor místností, které svým stavebně technickým uspořádáním a vybavením splňují požadavky na přechodné ubytování a jsou k tomuto účelu užívání určeny,
w) veřejnou plochou - území mimo veřejně přístupné pozemní komunikace a obvod dráhy, přístupné veřejnosti,
x) užitnou plochou - součet ploch všech místností budovy,
y) zelení - plochy určené především pro vegetaci, parky a parkově upravené plochy a lesy,
z) zemědělskou stavbou - stavba pro chov hospodářských zvířat, skladování produktů živočišné výroby, přípravu a skladování krmiv a steliva, pěstování rostlin, skladování a posklizňovou úpravu produktů rostlinné výroby, skladování a přípravu prostředků výživy, přípravků na ochranu rostlin a rostlinných produktů a pro zemědělské služby.

(2) Pojmy požární bezpečnosti jsou uvedeny v čl. 17.

------------------------------------------------------------------

2) § 121 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

(1) Při umísťování staveb a jejich začleňování do území musí být respektována omezení vyplývající z právních předpisů chránících veřejné zájmy 3), 4) a předpokládaný rozvoj území, vyjádřený v územně plánovací dokumentaci, popřípadě v územně plánovacích podkladech. Umístění staveb a míra zastavění pozemku musí odpovídat urbanistickému a architektonickému charakteru prostředí a požadavkům na zachování pohody bydlení a zdravého životního prostředí. Umístěním stavby a jejím následným provozem nesmí být nad přípustnou míru obtěžováno okolí, zejména v obytném prostředí a ohrožována bezpečnost a plynulost provozu na přilehlých pozemních komunikacích a na dráhách.

(2) Stavby se podle druhu a potřeby umísťují tak, aby bylo umožněno jejich napojení na sítě technického vybavení a na pozemní komunikace.

(3) Při umísťování staveb se musí v souladu s mimořádným kulturně historickým významem a přírodním potenciálem města chránit a výrazně uplatňovat památkové rezervace a zóny 1), 5), památkové stavby a soubory, archeologické památky, přírodní plochy a prvky. Musí se vytvářet vhodná urbanistická, architektonická a provozní vazba na existující nebo plánované veřejné plochy.

(4) Umístěním stavby nebo změnou stavby na hranici pozemku nebo v její bezprostřední blízkosti nesmí být znemožněn způsob zástavby sousedního pozemku podle územně plánovací dokumentace nebo územního rozhodnutí.

(5) Šířka prostoru mezi pozemky rodinných domů, sloužícího pro zajištění dopravní obsluhy území, musí být nejméně 8 m.

(6) V urbanisticky exponovaných polohách se nesmějí umísťovat dočasné stavby, které by toto území mohly znehodnotit, zejména svým architektonickým ztvárněním, objemovými parametry, vzhledem, účinky provozu (užívání) a použitými materiály. Dočasné stavby se nesmějí umísťovat na území památkových rezervací a zón, na veřejných plochách zeleně a v historických zahradách, a na veřejně přístupných pozemních komunikacích. Tyto požadavky se neuplatní u stavby zařízení staveniště po dobu provádění stavby, pro kterou bylo zřízeno.

(7) Zvyšování staveb je nepřípustné tam, kde by mohlo navrhovanými úpravami dojít k narušení původních architektonických hodnot daného msta nebo k narušení architektonické jednotky celku (např. souvislé zástavby v ulici).

(8) Při přestavbě a dostavě řadové zástavby a dvojdomů nesmí být narušen architektonický vzhled celku a výrazně změněny objemové parametry stávající zástavby.

(9) Podzemní i nadzemní vedení se soustřeďují ve společných trasách (koridorech). Pokud je v území zřízen kolektor, musí být všechny nové, nahrazované a doplňované inženýrské sítě uloženy do tohoto kolektoru.

(10) Rozvodné energetické a telekomunikační vedení se v zastavěných částech obce umísťují pod zem.

(11) Prostorové uspořádání sítí technického vybavení (např. elektrické silové kabely, sdělovací kabely, vodovodní sítě a přípojky, plynovodní potrubí, tepelné sítě, stokové sítě a kanalizační přípojky, jí trubní sítě pro zásobování, stožáry a stožárová vedení) musí splňovat normové hodnoty.

(12) Stoky veřejné kanalizace, navrhované mimo pozemní komunikaci, musí mít zajištěn příjezd ke vstupním šachtám, příp. jiným objektům na stokové síti, které jsou nezbytné pro její provoz nebo údržbu. Neprůlezné kanalizační stoky nesmí být uloženy v podélném směru pod kolektory a ostatními podzemními vedeními technického vybavení.

(13) Kanalizační stoky mezi vstupními šachtami nebo jinými objekty na stokové síti musí být vedeny v přímé trase kromě úseků se změnou směru u průlezných a průchozích stok.

(14) Podél vozovky pozemních komunikací se zřizují stromořadí, pokud to urbanistické a technické podmínky v území umožní.

(15) Odstavné a parkovací plochy pro osobní automobily se zřizují u všech potenciálních zdrojů a cílů dopravy podle čl. 10 této vyhlášky.

(16) Garáže, odstavné a parkovací plochy pro nákladní automobily, autobusy, traktory apod. se umísťují mimo obytné části města, kromě staveb garáží, odstavných a parkovacích ploch pro ně určených v uzavřených prostorech staveb pro zemědělství a kromě odstavných a parkovacích státní pro speciální automobily policejní, požární, sanitní a obytné, pokud tomu nebrání omezení vyplývající ze zvláštních předpisů. 6)

(17) Servisy, opravny a čerpací stanice pohonných hmot včetně zařízení pro manipulaci s nimi (například překladiště, stáčírny, mycí rampy, odpařovací stanice) se nesmí umísťovat v ochranných pásmech I. a II. stupně vodních zdrojů. 7)

(18) Pro veřejné plochy a místní komunikace se zřizuje osvětlení.

(19) Podzemní stavby, s výjimkou sítí technického vybavení, v plochách určených pro zeleň musí být osazeny tak, aby mocnost zeminy nad nimi byla nejméně 40 cm. Tyto stavby musí být vybaveny zařízením pro zálivku.

(20) Na území hlavního města Prahy nelze umísťovat stavby pro individuální rekreaci s výjimkou zahrádkářských chat v zahrádkových osadách, ani doplňkové stavby k nim.

(21) Zahrádkové osady se umísťují tak, aby byl umožněn veřejný průchod územím.

(22) V zátopovém území 7) zcela nebo zčásti průtočném a) musí být stavby navrženy a umístěny tak, aby pod úrovní hladiny, podle které bylo stanoveno zátopové území, co nejméně bránily průtoku vody,

b) musí být dálnice, silnice, místní komunikace I. třídy a dráhy s výjimkou vleček navrženy jako estakády s niveletou spodní hrany konstrukce přemostění nad úrovní hladiny, podle které bylo stanovené zátopové území,

c) nesmí místní komunikace I. - IV. třídy a účelové komunikace a vlečky vedoucí napříč zátopovým územím převyšovat úroveň okolního terénu,

d) lze potrubní rozvody umísťovat jen pod terénem.

(23) Požadavky na umístění staveb z hlediska civilní ochrany stanoví zvláštní předpis.

------------------------------------------------------------------
3) Např. zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, zákon č. 244/1992 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
4) Např. zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb. , o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, zákon č. 110/1964 Sb., o telekomunikacích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů, a předpisy vydané k jeho provedení, zákon č. 222/1994 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o Státní energetické inspekci, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů.
5) Např. nař. vlády č. 66/1971 Sb., o památkové rezervaci v hlavním městě Praze, nař. vlády č. 127/1995 Sb., o prohlášení území ucelených částí vybraných měst a obcí s dochovanými soubory lidové architektury za památkové rezervace, vyhl. č. 15/1991 Sb. hl. m. Prahy, o prohlášení části území hlavního města Prahy za památkové rezervace a o určení podmínek jejich ochrany, vyhl. č. 10/1993 Sb. h. m. Prahy, o prohlášení části území hlavního města Prahy za památkové rezervace a o určení podmínek jejich ochrany.
6) Např. zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů.
7) Zákon č. 138/1973 Sb., o vodách, ve znění pozdějších předpisů.

(1) Studna individuálního zásobování vodou (dále jen "studna") musí být situována v prostředí, které není zdrojem možného znečištění a ni ohrožení jakosti vody ve studni, a v takové poloze, aby nebyla ovlivněna vydatnost sousedních studní.
(2) Nejmenší vzdálenost studny od zdrojů možného znečištění a od sousedních studní je dána normovými hodnotami.

(1) Žumpy se budují pouze u staveb zařízení stavenišť, zahrádkových osad, technické infrastruktury (např. rozvodny, regulační stanice, konečné zastávky městské hromadné dopravy) a u staveb v plochách zeleně, vymezených územně plánovací dokumentací tam, kde splaškové odpadní vody nelze odvádět do stokové sítě nebo kde by čištění odpadních vod v malé čistírně neodpovídalo konkrétním potřebám v místě. Žumpy se nesmějí opatřovat odtokem, vodotěsnost jejich dna a stěn musí splňovat normové hodnoty, a musí být odvětrány.

(2) Malé čistírny se budují pouze tam, kde je možnost vypouštění vyčištěných odpadních vod samostatným odpadním potrubím do vodního toku. U jednotlivých rodinných domů lze vyčištěné odpadní vody z malých čistíren celoročně likvidovat i vsakem na pozemku rodinného domu, pokud to hydrogeologické poměry, velikost pozemku a jeho výhledové využití umožní.

(3) Žumpa nebo malá čistírna musí být umístěna a řešena tak, aby bylo umožněno výhledové připojení stavby na stokovou síť. Po připojení stavby na stokovou síť musí být žumpa nebo malá čistírna vyřazena z provozu a asanována.

(4) Žumpa nebo malá čistírna se umísťuje tak, aby k ní byl přístup nebo příjezd pro vybírání jejího obsahu.

(5) Nejmenší vzdálenost žumpy nebo malé čistírny od studny individuálního zásobování vodou je dána normovými hodnotami.

(1) Pozemek určený k zastavění musí svými vlastnostmi, zejména polohou, tvarem, velikostí a základovými poměry umožňovat realizaci navrhované stavby a její bezpečné užívání.

(2) Zasahuje-li stavební pozemek do ochranného nebo bezpečnostního pásma 9), nebo na území chráněného zvláštním předpisem 4), musí být dodrženy podmínky a požadavky stanovené zvláštním předpisy pro příslušné ochranné nebo bezpečnostní pásmo, nebo chráněné území.

(3) Zasahuje-li tavební pozemek do ochranných nebo bezpečnostních pásem či zvláštním předpisem chráněných území vzájemně se překrývajících, musí stavba splňovat podmínky všech dotčených ochranných nebo bezpečnostních pásem a chráněných území.

(4) Na plochách stavebních pozemků, které nejsou určeny k zastavění, se musí zachovat a chránit stávající dřeviny, s výjimkou případů stanovených zvláštním předpisem 10), chránit a vytvářet podmínky pro růst vegetace. Rovněž je nutno zajistit hospodárné využití ornice ze zastavované plochy pozemku.

------------------------------------------------------------------

4) Např. zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb. , o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, zákon č. 110/1964 Sb., o telekomunikacích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů, a předpisy vydané k jeho provedení, zákon č. 222/1994 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o Státní energetické inspekci, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů.

8) § 139b odst. 15 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.

9) Např. zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, zákon č. 222/1994 Sb., o podmínkách podnikání v energetických odvětvích o Státní energetické inspekci, ve znění pozdějších předpisů.

10) § 8 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.

(1) Vzájemné odstupy staveb musí splňovat zejména požadavky urbanistické, architektonické, životního prostředí, hygienické, veterinární, ochrany povrchových a podzemních vod, ochrany památek, požární ochrany, bezpečnosti, civilní ochrany, požadavky na denní osvětlení a oslunění a na zachování pohody bydlení. Odstupy musí dále umožňovat údržbu staveb a užívání prostoru mezi stavbami pro technická či jiná vybavení a činnosti, které souvisejí s funkčním využitím území (například sítě technického vybavení, dětská hřiště).

(2) Jsou-li v některé z protilehlých stěn sousedících staveb pro bydlení okna obytných místností, musí být odstup staveb roven alespoň výšce vyšší z protilehlých stěn, s výjimkou vzájemných odstupů staveb rodinných domů podle odstavce 3 až 6. Uvedené odstupy mezi stavbami pro bydlení neplatí pro jednotlivé stavby umísťované v prolukách. Obdobně se určují odstupy od staveb nebytových.

(3) Vytvářejí-li rodinné domy mezi sebou volný prostor, vzdálenost mezi nimi nesmí být menší než 7 m. Vzdálenost mezi rodinnými domy může být snížena až na 4 m, pokud v žádné z protilehlých stěn nejsou okna obytných místností; v takovém případě se nemusí uplatnit požadavek na odstup od společných hranic podle odstavce 4.

(4) Vytvářejí-li rodinné domy mezi sebou volný prostor, nesmí být vzdálenost od společných hranic pozemků menší než 3 m, přitom vzdálenost vnějšího okraje střech od této hranice nesmí být menší než 2 m.

(5) Vzdálenost stavby samostatné garáže, drobných staveb a stavby pro podnikatelskou činnost na pozemku rodinného domu od společných hranic pozemků rodinných domů nesmí být menší než 1,5 m.

(6) V územích, kde je nutno stavbu přizpůsobit charakteru okolní zástavby, je možné uplatnit urbanistická hlediska a umístit rodinný dům, drobné stavby a garáže na pozemku rodinného domu až na hranici pozemku. V takovém případě nesmí být ve stěně na hranici žádné stavební otvory (např. okna, větrací otvory apod.) a musí být zamezeno stékání dešťových vod nebo spadu sněhu ze stavby na sousední pozemek.

(7) Nemají-li rodinné domy mezi sebou volný prostor, musí na sebe navazovat minimálně jednou třetinou hloubky štítové zdi.

(8) Vzdálenost průčelí budov, v nichž jsou okna obytných místností, musí být nejméně 3 m od okraje vozovky pozemní komunikace; tento požadavek se neuplatní u budov umísťovaných v prolukách řadové zástavby.

(9) Vzájemné odstupy a vzdálenosti se měří na nejkratší spojnici mezi vnějšími povrchy obvodových stěn a předsazených částí stavby (balkóny, arkýře, terasy, vstupy apod.), střech, dále od hranic pozemků a okraje vozovky pozemní komunikace.

(1) U staveb, jejichž charakter to vyžaduje, se zřizuje kapacitně vyhovující připojení na pozemní komunikace. 11)

(12) Připojení staveb na pozemní komunikace musí svými parametry, provedením a způsobem připojení vyhovovat požadavkům bezpečného užívání staveb a bezpečného a plynulého provozu na přilehlých pozemních komunikacích. 12) Podle druhu a charakteru stavby musí připojení splňovat též požadavky na dopravní obslužnost, parkování a přístup požární techniky, a musí být dokončeno před kolaudací stavby.

(3) U staveb pro shromažďování většího počtu osob, staveb pro obchod, staveb veřejných ubytovacích zařízení, staveb pro výrobu a skladování a zemědělských staveb se musí zajistit bezpečný příjezd a odjezd vozidel pro zásobování a prostor pro stání a manipulaci vozidel při nakládání a vykládání.
------------------------------------------------------------------
11) Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích. Vyhláška č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích.
12) Zákon č. 12/1997 Sb., o bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích.

(1) Stavby musí mít před vstupem rozptylovou plochu (například chodník, veřejnou plochu) odpovídající druhu stavby. Řešení rozptylových ploch musí umožnit plynulý a bezpečný přístup i odchod a rozptyl osob, včetně osob s omezenou schopností pohybu a orientace, do okolí stavby.

(2) Pro určení počtu odstavných a parkovacích státní se stanovuje:

1. zóna 1 až 4,
2. spádové území stanic metra,
3. koeficient vlivu území Ku
4. koeficient dopravní obsluhy území Kd
5. ukazatele základního počtu státní v závislosti na funkčním využití stavby.

Zóny 1 až 4 a spádová území stanic metra jsou vyznačeny v mapovém podkladu v příloze č. 1 této vyhlášky. Mapový podklad v měřítku 1 : 10 000 je uložen na Magistrátu hlavního města Prahy - odboru územního rozhodování a na stavebních úřadech městských částí. Ukazatele základního počtu stání jsou uvedeny v tabulce v příloze č. 2 této vyhlášky.

(3) Stavby musí být vybaveny zařízením pro dopravu v klidu (parkovací a odstavná stání) odpovídajícím velkosti, funkci a umístění stavby a řešeným přednostně jako součást stavby nebo její provozně neoddělitelná část, anebo umístěným na pozemku stavby včetně komunikace pro zajištění vozidel na jednotlivá stání. U bytových domů mohou být odstavná a parkovací stání umístěna v dostupné vzdálenosti i mimo pozemek stavby; stání pro návštěvníky podle odst. 5 písm. a) bod 2. musí být veřejně přístupná. Z celkového počtu stání, stanovených podle této vyhlášky, musí být v garážích umístěn nejméně počet stání rovnající se počtu bytů nebo požadovaný počet stání, je-li menší než počet bytů.

(4) Základní počet stání Pz potřebný pro jednotlivé funkce stavby se stanoví v závislosti na jejich kapacitě podle přílohy č. 2 této vyhlášky.

(5) Požadovaný počet stání Pp pro jednotlivé stavby se stanoví podle následujících písmen a) až c) v závislosti na funkčním využití stavby. U staveb, které zasahují do území s různou mírou regulace, je pro výpočet Pp rozhodující umístění převažující části stavby.

a) Pro stavby s funkcí bydlení (bod 1.1 přílohy č. 2 této vyhlášky) je požadovaný počet stání Pp roven základnímu počtu stání Pz.

1. Stavby musí být vybaveny nejméně požadovaným počtem stání Pp.

2. Stavby umístěné v zónách 3 a 4 musí být navíc vybaveny ještě jedním stáním pro návštěvníky na každých započatých 10 bytů.

b) Pro stavby s ostatními funkcemi (body 1 až 12 mimo bod 1.1. přílohy č. 2 této vyhlášky) se požadovaný počet stání Pp stanoví jako součet základních počtů stání Pz pro jednotlivé funkce, násobený koeficienty Ku a Kd.

1. Stavby v zónách 1 až 3 musí být vybaveny právě požadovaným počtem stání Pp.

2. Stavby v zóně 4 musí být vybaveny nejméně požadovaným počtem stání Pp.

c) Stavby s kombinací funkce bydlení (bod 1.1. přílohy č. 2 této vyhlášky) a ostatních funkcí (body 1 až 12 mimo bod 1.1. ohy č. 2 této vyhlášky) musí být vybaveny počtem stání daným součtem stání Pp pro jednotlivé funkce stavby podle písmen a) a b).

(6) Z celkového počtu stání musí nejméně 5 %, ne však méně než 2 stání, splňovat požadavky na stání pro vozidla osob s omezenou schopností pohybu a orientace. 13)

(7) Stavby, jejichž funkce a provoz to vyžadují, musí být řešeny tak, aby bylo umožněno bezpečné zastavení autobusů pro vystoupení a nastoupení osob a bezpečné zastavení nákladních automobilů pro vyložení a naložení nákladu.

(8) Odstavné a parkovací plochy pro větší počet vozidel se doplňují vhodnou zelení, zejména stromy.

(9) Zařízení pro dopravu v klidu se musí dokončit před kolaudací staveb, pro které se zřizuje.

------------------------------------------------------------------

13) Vyhláška č. 174/1994 Sb., kterou se stanoví obecné technické požadavky zabezpečující užívání staveb osobami se sníženou schopností pohybu a orientace.

(1) Stavby se podle druhu a potřeby napojují na zdroj nebo rozvod pitné, popřípadě užitkové vody a vody pro hašení požárů, potřebné energie, zařízení pro zneškodňování odpadních vod a musí umožňovat napojení na telekomunikační síť.

(2) Každá přípojka stavby na vodovodní a energetickou síť musí být samostatně uzavíratelná. Místa uzávěrů a vnější odběrná místa pro odběr vody pro hašení musí být přístupná a trvale označená.

(3) Stavby se připojují na veřejný vodovod jednou vodovodní přípojkou. Připojení stavby na veřejný vodovod více vodovodními přípojkami je výjimečně možné jen se souhlasem provozovatele veřejného vodovodu.

(4) Stavby podle druhu a potřeby musí být napojeny na veřejnou splaškovou nebo jednotnou kanalizaci, pokud je v technicky popřípadě ekonomicky dosažitelné vzdálenosti a má dostatečnou kapacitu.

(5) Stavby se připojují na veřejnou kanalizaci samostatnou domovní kanalizační přípojkou. Odvodnění dvou nebo více staveb jednou domovní kanalizační přípojkou nebo odvodnění rozsáhlé stavby více přípojkami je výjimečně možné jen se souhlasem provozovatele veřejné kanalizace.

(6) Na žumpy lze za podmínek čl. 6 odst. 1 této vyhlášky napojit jen stavby zařízení stavenišť, zahrádkových osad, technické infrastruktury (např. rozvodny, regulační stanice, konečné zastávky městské hromadné dopravy) a stavby v plochách zeleně, vymezené územně plánovací dokumentací.

(7) Stavby musí být napojeny na veřejnou dešťovou nebo jednotnou kanalizaci, pokud nelze dešťové vody likvidovat jinak, t. j. přednostně vsakem, popř. akumulací nebo odvedením do vodního toku.

(8) Všechny prostupy vedení technického vybavení do staveb nebo jejich částí, umístěné pod úrovní terénu, musí být plynotěsně uzavřené.

(1) Oploceny musí být pozemky se stavbami,
a) které mohou působit nepříznivě na životní prostředí (například stavby pro výrobu s nečistým provozem, čistírny odpadních vod, veterinární asanační ústavy),
b) kde je nutno zamezit volnému pohybu osob nebo zvířat (například vězeňská zařízení, kasárna, infekční pavilony nemocnic, uzavřená psychiatrická oddělení, zoologické zahrady),
c) které je třeba chránit před okolními vlivy (například stavby průmyslu potravin, nápojů a pochutin),
d) které je třeba chránit před vstupem neoprávněných osob (jaderná zařízení, regulační, měřicí stanice apod.).
(2) Oplocení nesmí svým rozsahem, tvarem a použitým materiálem narušit charakter stavby na oplocovaném pozemku a jejího okolí 14) a nesmí zasahovat do rozhledového pole připojení stavby na pozemní komunikace.
(3) Oplocení nesmí přesáhnout výšku 2 m nad vyšší z obou úrovní přilehlého terénu, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak nebo pokud účel oplocované nemovitosti nevyžaduje výšku větší.
(4) Oplocení svým provedením nesmí ohrožovat bezpečnost osob včetně osob s omezenou schopností pohybu a orientace a účastníků silničního provozu.
(5) Plné oplocení při pozemních komunikacích a veřejných plochách lze za podmínek odstavce 2 a 3 provést pouze tehdy, je-li to nezbytné, zejména z důvodu ochrany proti hluku apod.
------------------------------------------------------------------
14)Např. zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů.

(1) Architektonické ztvárnění, dispoziční, konstrukční a materiálové řešení staveb musí být v souladu s jejich významem a umístěním a s požadavky na jejich užívání a životnost. U staveb umísťovaných do prostředí již existující zástavby musí urbanistické a architektonické řešení vhodným způsobem reagovat na charakter a strukturu této zástavby.

(2) Při stavebních úpravách budov v urbanisticky exponovaných polohách (např. na nábřežích Vltavy) musí být respektován stávající charakter střech a fasád. Na území památkových rezervací a zón 5) nesmí být při stavebních úpravách narušen historický charakter vzhledu budov.

(3) Negativní účinky staveb a jejich zařízení na životní prostředí, zejména škodlivé exhalace, hluk, teplo, otřesy, vibrace, prach, zápach, znečišťování vod a pozemních komunikací a zastínění budov, nesmí překročit limity uvedené v příslušných předpisech. 15)

(4) Stavby, jejichž užíváním vznikají odpady, musí mít vyřešeno nakládání s odpady (shromažďování, třídění, skladování nebo úpravu a využívání, zneškodňování) podle zvláštních předpisů. 16)

(5) Zařízení a prostory pro nakládání s odpady musí být umístěny v souladu s požadavky na ochranu zdraví lidí a na ochranu životního prostředí.

(6) Opěrné zdi, které tvoří ohraničení pozemků sousedících s veřejnými plochami a pozemními komunikacemi, jejichž výška nebo součet výšek jejich částí je větší než 2 m nad úrovní přilehlé veřejné plochy nebo pozemní komunikace, musí umožňovat jejich ozelenění založením vegetace na pozemku, na kterém se zeď zřizuje.

------------------------------------------------------------------

5) Např. nař. vlády č. 66/1971 Sb., o památkové rezervaci v hlavním městě Praze, nař. vlády č. 127/1995 Sb., o prohlášení území ucelených částí vybraných měst a obcí s dochovanými soubory lidové architektury za památkové rezervace, vyhl. č. 15/1991 Sb. hl. m. Prahy, o prohlášení části území hlavního města Prahy za památkové rezervace a o určení podmínek jejich ochrany, vyhl. č. 10/1993 Sb. h. m. Prahy, o prohlášení části území hlavního města Prahy za památkové rezervace a o určení podmínek jejich ochrany.

15) Např. zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, vyhláška č. 45/1966 Sb., o vytváření a ochraně zdravých životních podmínek, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 13/1977 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, nař. vlády č. 82/1999 Sb., kterým se stanoví ukazatele a hodnoty přípustného stupně znečištění vod, vyhl. č. 117/1997 Sb., kterou se stanovují emisní limity a další podmínky provozování stacionárních zdrojů znečišťování a ochrany ovzduší.

16) Zákon č. 125/1997 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů.

(1) Staveniště se musí zařídit, uspořádat a vybavit přísunovými cestami pro dopravu materiálu tak, aby se stavba mohla řádně a bezpečně provádět. Nesmí docházet k ohrožování a nadměrnému obtěžování okolí, zvláště hlukem, prachem apod., k ohrožování bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích, zejména se zřetelem na osoby s omezenou schopností pohybu a orientace, dálek k znečišťování pozemních komunikací, ovzduší a vod, k omezování přístupu k přilehlým stavbám nebo pozemkům, k sítím technického vybavení a požárním zařízením.
(2) Požadavky na zařízení staveniště z hlediska požární bezpečnosti staveb jsou dány normovými hodnotami.
(3) Stavby zařízení staveniště nelze ani dodatečně povolit jako stavby trvalé.
(4) Odvádění srážkových, odpadních a technologických vod ze staveniště musí být zabezpečeno tak, aby se zabránilo rozmočení pozemku staveniště včetně vnitrostaveništních komunikací, nenarušovala a neznečišťovala se odtoková zařízení pozemních komunikací a jiných ploch přiléhajících ke staveništi a nezpůsobilo se jejich podmáčení.
(5) Podzemní energetické, telekomunikační, vodovodní a stokové sítě v prostoru staveniště musí být polohově a výškově vyznačeny před zahájením stavby.
(6) Veřejné plochy a pozemní komunikace dočasně užívané pro staveniště při současném zachování jejich užívání veřejností (chodníky, podchody apod.), včetně osob s omezenou schopností pohybu a orientace, se musí po dobu společného užívání bezpečně chránit a udržovat. Ustanovení zvláštního předpisu 13), 17) tím není dotčeno.
(7) Veřejné plochy a pozemní komunikace se pro staveniště smí použít jen ve stanoveném nezbytném rozsahu a době. Po ukončení jejich užívání jako staveniště musí být uvedeny do předchozího stavu, pokud nebudou určeny k jinému využití.
(8) Další požadavky na zajištění bezpečnosti práce na staveništi jsou upraveny zvláštním předpisem. 17)
------------------------------------------------------------------
13) Vyhláška č. 174/1994 Sb., kterou se stanoví obecné technické požadavky zabezpečující užívání staveb osobami se sníženou schopností pohybu a orientace.