vyhláška hl.m. Prahy číslo 26/1999 Sb - ČÁST TŘETÍ - Požadavky na stavební konstrukce a technická zařízení staveb

Seznam článků

ČÁST TŘETÍ

Požadavky na stavební konstrukce a technická zařízení staveb

ODDÍL 1
Stavební konstrukce
Čl. 30
Zakládání staveb

(1) Stavby se musí zakládat způsobem odpovídajícím základovým poměrům; nesmí být při tom ohrožena stabilita jiných staveb.

(2) Při zakládání staveb se musí zohlednit případné vyvolané změny základových podmínek na sousedních pozemcích určených k zastavění a případná změna režimu podzemních vod.

(3) Základy se musí chránit podle potřeby před agresivními vodami a látkami, které je poškozují.

(4) U staveb, jejichž základy jsou vystaveny změnám teploty (pece, mrazírny), se musí uvažovat s účinky těchto změn na vlastnosti základové půdy, zejména u zemin soudržných.

(5) Podzemní stavební konstrukce, oddělující vnitřní prostory od okolní zeminy nebo od základů, se musí izolovat proti zemní vlhkosti, popřípadě proti podzemní vodě. Pro místnosti a prostory určené pro pěstování rostlin a skladování rostlinných produktů (například žampiónů, kořenové zeleniny, brambor) platí čl. 55 odst. 6.

Čl. 31
Stěny, příčky

(1) Požárně dělicí a nosné stěny uvnitř požárních úseků musí vykazovat požární odolnost odpovídající normovým hodnotám. Na všechny stěny a příčky se použijí stavební hmoty v souladu s normovými hodnotami.

(2) Obvodové stěny nebo jejich části, které nesplňují požární vlastnosti podle odstavce 1, se posuzují jako požárně otevřené plochy. V těchto obvodových stěnách se na rozhraní požárních úseků musí vytvořit požární pásy, odpovídající normovým hodnotám, popřípadě instalovat požárně bezpečnosti zařízení, jimiž lze požární pásy nahradit. Požární pásy se nevyžadují u rodinných domů.

(3) Vnější stěny, vnitřní stěny oddělující prostory s rozdílným režimem vytápění a stěnové konstrukce přilehlé k terénu musí splňovat požadavky na tepelně technické vlastnosti při prostupu tepla, prostupu vodní páry a vzduchu konstrukcemi dané normovými hodnotami

a) tepelného odporu konstrukce,
b) rozložení vnitřních povrchových teplot na konstrukci,
c) tepelné setrvačnosti konstrukce ve vazbě na místnost nebo budovu,
d) difuze vodních par a bilance vlhkosti,
e) vzduchové propustnosti konstrukce, jejích spár a styků.

(4) Stěna nebo příčka je vyhovující z hlediska zvukové izolace, jestliže splňuje požadavky stavební akustiky na vzduchovou neprůzvučnost mezi místnostmi v budovách danou normovými hodnotami.

Čl. 32
Stropy

(1) Požární stropy a stropy uvnitř požárních úseků musí vykazovat požární odolnost odpovídající normovým hodnotám a musí být provedeny ze stavebních hmot v souladu s normovými hodnotami.

(2) Vnitřní stropní konstrukce musí splňovat požadavky na tepelně technické vlastnosti při prostupu tepla v ustáleném i neustáleném teplotním stavu, které vychází z normových hodnot. Stropní konstrukce nad otevřenými průjezdy a prostory musí dále splňovat požadavky z hlediska difuze vodní páry a vzduchové propustnosti.

(3) Stropy jsou vyhovující z hlediska zvukové izolace, jestliže splňují požadavky stavební akustiky na vzduchovou a kročejovou neprůzvučnost danou normovými hodnotami.

Čl. 33
Podlahy, povrchy stěn a stropů

(1) Podlahové konstrukce musí splňovat požadavky na tepelně technické vlastnosti v ustáleném a neustáleném teplotním stavu a dále požadavky stavební akustiky na kročejovou a vzduchovou neprůzvučnost dané normovými hodnotami. Souvrství celé stropní konstrukce se posuzuje komplexně.

(2) Podlahy všech bytových a pobytových místností musí mít protiskluzovou úpravu povrchu se součinitelem smykového tření nejméně 0,3. U částí staveb užívaných veřejností, včetně pasáží a krytých průchodů, musí být tato hodnota nejméně 0,6.

(3) V chráněných únikových cestách musí konstrukční a materiálové provedení podlah odpovídat normovým hodnotám (například při řešení změn výškových úrovní, umístění prahů).

(4) Instalace uložené v podlaze nesmí narušit vlastnosti podlahy požadované pro příslušný prostor.

(5) V chráněných únikových cestách musí být na povrchové úpravy podlah, stěn a stropů použity hmoty s nulovým indexem šíření plamene.

(6) Povrch stěn a příček v prostorech, kde je nebezpečí výbuchu prachu, musí být hladký s omyvatelnou úpravou.

(7) Pro povrchy vnitřních komunikačních prostorů budov se používají nelesklé materiály a povrchové úpravy. Lesklých povrchů se může použít v odůvodněných případech na takových místech, kde nemohou způsobit oslnění.

Čl. 34
Schodiště a šikmé rampy

(1) Každé podlaží, mimo vstupní, přístupné přímo z upraveného terénu, a každý užitný půdní prostor budovy musí být přístupné alespoň jedním schodištěm (hlavní schodiště). Další schodiště (pomocná) se navrhují především pro řešení únikových, popřípadě zásahových cest v souladu s normovými hodnotami. Místo schodišť lze navrhnout šikmé rampy, které na únikových cestách nesmí mít větší sklon než 1:8.

(2) Nejmenší podchodná a průchodná výška schodišť je dána normovými hodnotami.

(3) Všechny schodišťové stupně v jednom schodišťovém rameni musí mít stejnou výšku, v přímých ramenech i stejnou šířku.

(4) Nejmenší šířky schodišťového stupně a stupnice jsou dány normovými hodnotami.

(5) Vzájemný vztah mezi výškou h a šířkou b v mm schodišťového stupně musí být 2h + b = 630 mm. Tuto hodnotu je možno snížit až na 600 mm za předpokladu, že nebude překročen nejvyšší dovolený sklon schodišťového ramene příslušného schodiště.

(6) Nejvyšší počet výšek schodišťových stupňů v jednom schodišťovém rameni je dán normovými hodnotami. Stupnice schodišťového stupně musí být vodorovná, bez sklonu v příčném i podélném směru a její povrch musí být z materiálu odolného působení mechanického namáhání a vlivů daného prostředí.

(7) Sklon schodišťových ramen ve všech bytových domech s výtahem a u schodišť uvnitř bytů nesmí být větší než 35°, ve všech bytových domech bez výtahu nesmí být větší než 33°. U schodišť uvnitř bytů s konstrukční výškou menší než 3000 mm a u schodišť do podzemních podlaží je možno sklon schodišťových ramen zvýšit až na 41°. U staveb uvedených ve zvláštním předpise 13) nesmí být v částech užívaných veřejností sklon schodišťového ramene větší než 28° a výška schodišťového stupně větší než 160 mm.

(8) Nejmenší dovolená průchodná šířka schodišťových ramen, rozměry podest a mezipodest, umístění dveří v prostoru podest a další bezpečnostní požadavky jsou dány pro jednotlivé druhy staveb zvláštním předpisem 26) nebo normovými hodnotami.

(9) Povrch podest vnitřních schodišť musí být vodorovný beze sklonu v příčném i podélném směru. Povrch podest vnějších schodišť může mít podélný sklon ve směru sestupu nejvýše 7 %.

(10) Žebříkové schodiště je možno navrhnout pouze pro občasné používání omezeným počtem osob (například vstup na střechy, trvale neužívané půdy). Nejmenší průchodná šířka ramene žebříkového schodiště je 550 MM; tato šířka nesmí být ničím zúžena. Nejmenší dovolená šířka schodišťového stupně žebříkových schodišť je 150 mm.

(11) Součinitelé smykového tření povrchu musí být u

a) stupnice při okraji schodišťového stupně nejméně 0,6, u ostatních ploch stupnice nejméně 0,3 a protiskluzové úpravy nesmí vystupovat nad povrch stupnice více než 3 mm,
b) podest vnitřních schodišť nejméně 0,6,
c) podest vnějších schodišť nejméně 0,6 + tg a, kde a je úhel sklonu podesty,
d) celé stupnice žebříkového schodiště nejméně 0,6,
e) šikmých ramp nejméně 0,6 + tg a, kde a je úhel sklonu rampy.
(12) Technické požadavky na šikmé rampy jsou dány normovými hodnotami; požadavky zvláštního předpisu 13) tím nejsou dotčeny.

(13) Hluk přenášený ze schodišť a podest do sousedních místností musí splňovat požadavky stavební akustiky dané normovými hodnotami.

(14) Prostor schodiště musí být osvětlen a větrán.

------------------------------------------------------------------

13) Vyhláška č. 174/1994 Sb., kterou se stanoví obecné technické požadavky zabezpečující užívání staveb osobami se sníženou schopností pohybu a orientace.

26) Vyhláška č. 48/1982 Sb., kterou se stanoví základní požadavky k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení, ve znění pozdějších předpisů.

Čl. 35
Komíny a kouřovody

(1) Komíny a kouřovody musí být navrženy a provedeny tak, aby za všech provozních podmínek připojených spotřebičů paliv byl zajištěn bezpečný odvod a rozptyl spalin do volného ovzduší, aby nenastalo jejich hromadění a ohrožení bezpečnosti. Kouřová cesta tvořená kouřovodem a komínem nesmí snižovat účinnost spotřebičů paliv.
(2) Komíny pro odvod spalin od spotřebičů na kapalná a plynná paliva musí odolávat kondenzátům spalin.
(3) Komíny, kouřovody a komínové vložky se navrhují z materiálů a) nehořlavých, popřípadě nesnadno hořlavých pro spotřebiče se zaručenou nízkou výstupní teplotou spalin,
b) s nasákavostí odpovídající normové hodnotě,
c) odolných proti mrazu v části vystavené atmosférickým vlivům,
d) odolných proti účinkům spalin a jejich kondenzátu,
e) s plynopropustností odpovídající normovým hodnotám.

(4) Komíny s trvalým výskytem kondenzátu musí být těsné a chráněné proti zamrznutí a musí mít kontrolovatelnou kondenzační jímku.
(5) Požadavky na umístění komína, jeho výšku a ústí jsou dány normovými hodnotami.
(6) Nejmenší dovolené rozměry světlého průřezu průduchů podtlakových a přetlakových komínů jsou dány normovými hodnotami.
(7) Požadavky na komínový plášť jsou dány normovými hodnotami.
(8) Komín musí mít vybírací, popřípadě vymetací, čisticí a kontrolní otvory, jejichž nejmenší rozměry jsou dány normovými hodnotami. Otvory se zakrývají těsnými komínovými dvířky z nehořlavého materiálu, zabezpečenými proti otevření nebo vypadnutí. U spotřebičů na plynná paliva mohou být z nesnadno hořlavého materiálu. Do funkčních komínů nesmí být zaústěn vzduchotechnický rozvod.
(9) Ke komínům, které se kontrolují a čistí ústím průduchu komína, musí být bezpečný přístup budovou, otvorem ve střeše, popřípadě komínovou lávkou. Požadavky na přístupové cesty a komínové lávky jsou dány normovými hodnotami.

Čl. 36
Střechy

(1) Střechy musí zachycovat a odvádět srážkové vody, sníh a led tak, aby neohrožovaly chodce a účastníky silničního provozu v přidruženém dopravním prostoru a zabraňovat vnikání vody do konstrukcí staveb. Střešní plášť musí být odolný vůči klimatickým vlivům a účinkům. Střešní plášť zasahující do požárně nebezpečného prostoru musí být z nehořlavých hmot nebo musí být prokázáno, že nešíří požár.

(2) Na střechy musí být zajištěn přístup ze společného prostoru budovy, např. z domovní komunikace nebo z půdy. Na pochozích střechách a terasách musí být provedena opatření zajišťující bezpečnost provozu (zábradlí, zídky apod.) a pokud se nacházejí nad byty nebo pobytovými místnostmi, musí tyto střechy splňovat požadavky stavební akustiky na vzduchovou a kročejovou neprůzvučnost dle normových hodnot.

(3) Střešní konstrukce musí splňovat požadavky na tepelně technické vlastnosti při prostupu tepla, prostupu vodní páry a prostupu vzduchu konstrukcemi dané normovými hodnotami

a) tepelného odporu konstrukce,
b) rozložení vnitřních povrchových teplot na konstrukci,
c) tepelné setrvačnosti konstrukce ve vazbě na místnost nebo budovu,
d) difuze vodních par a bilance vlhkosti,
e) vzduchové propustnosti konstrukce, jejích spár a styků.
(4) Střešní konstrukce musí splňovat požadavky požární bezpečností dané normovými hodnotami.

Čl. 37
Výplně otvorů

(1) Konstrukce výplní otvorů (oken, dveří apod.) musí mít náležitou tuhost, při níž za běžného provozu nenastane zborcení, svěšení nebo jiná deformace a musí odolávat zatížení včetně vlastní hmotnosti a zatížení větrem i při otevřené poloze křídla, aniž by došlo k poškození, posunutí, deformaci nebo ke zhoršení funkce.

(2) Výplně otvorů musí splňovat požadavky na tepelně technické vlastnosti v ustáleném teplotním stavu. Součinitel prostupu tepla včetně rámů a zárubní podle druhu budovy a druhu výplně je dán normovou hodnotou.

(3) Akustické vlastnosti výplní otvorů v obytných a pobytových místnostech musí být takové, aby při dané hladině venkovního hluku byly splněny požadavky na neprůzvučnost umožňující současně výměnu vzduchu ve všech obytných a pobytových místnostech v intenzitě dané normovými hodnotami.

(4) Velikost otvoru okna, pokud má sloužit jako náhradní úniková možnost, musí být nejméně 600 x 800 mm a výška vnitřního parapetu nejvýše 1200 mm. Pokud má otvor sloužit pro vedení požárního zásahu, musí mít rozměry nejméně 800 x 1500 mm.

(5) Hlavní vstupní dveře do bytů a pobytových místností musí mít světlou šířku nejméně 800 mm.

(6) Okenní parapety v obytných a pobytových místnostech, pod nimiž je volný venkovní prostor hlubší než 0,5 m, musí být vysoké nejméně 850 mm nebo musí být doplněny zábradlím nejméně do této výšky.

(7) Nejmenší rozměr průlezných otvorů ve stropech a u vstupních otvorů do šachet a kanálů je dán zvláštním předpisem. 26)

(8) Otvory v požárně dělicích konstrukcích (dveře, vrata, pokopy) musí být opatřeny požárními uzávěry, které svými typy a požární odolností odpovídají normovým hodnotám.

(9) Dveře, jimiž prochází úniková nebo zásahová cesta, musí umožňovat snadný a rychlý průchod a svým zajištěním nesmí bránit evakuaci osob, popřípadě zvířat a zásahu požárních jednotek. Dveře, kterými prochází úniková cesta, se musí otevírat ve směru úniku.

------------------------------------------------------------------

26) Vyhláška č. 48/1982 Sb., kterou se stanoví základní požadavky k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení, ve znění pozdějších předpisů.

Čl. 38
Zábradlí

(1) Všechny pochozí plochy stavby, kde je nebezpečí pádu osob a k nimž je možný přístup, se musí opatřit ochranným zábradlím (popřípadě jinou zábranou), které musí bezpečně odolávat zatížením působícím ve směru vodorovném i svislém.

(2) Zábradlí se musí zřídit na volném okraji pochozí plochy, před níž je volný prostor hlubší a širší, než jsou normové hodnoty v závislosti na zatřídění pochozí plochy (například s omezeným přístupem osob, s volným přístupem dospělých osob, provozy určené pro děti, hlediště). Za volný prostor se nepovažuje prostor zakrytý konstrukcí, která odpovídá zatížení pěším provozem.

(3) Zábradlí se nemusí zřídit, pokud

a) by bránilo základnímu provozu, pro který je plocha určena (nástupiště, rampy na nakládání, bazény, jeviště apod.),

b) při hloubce volného prostoru nejvýše 3,0 m, je-li na volném okraji pochozí plochy s běžným nebo nízkým provozem vytvořen nepochozí bezpečnostní pás široký nejméně 1500 mm, který je zřetelně vymezen.

(4) Nejmenší dovolená výška zábradlí (včetně madla) schodišť, šikmých ramp a vodorovných ploch je dána normovými hodnotami.

(5) Zábradlí v provozech určených pro děti a v bytových domech musí být plné, popř. s výplní tabulovou, nebo s výplní ze svislých a šikmých tyčových prvků. Mezery v zábradlí musí splňovat normové hodnoty.

(6) Hrozí-li nebezpečí podklouznutí nebo propadnutí, musí být u podlahy zábradlí opatřeno ochrannou lištou nejméně 100 mm vysokou.

(7) Šikmé zábradlí schodišť a šikmých ramp musí být opatřeno zábradelními madly, jejichž umístění je dáno normovými hodnotami. Madlo zábradlí nesmí mít ostré hrany, výstupy apod.

(8) Zábradlí v chráněných únikových cestách, kromě madla, musí být z nehořlavých hmot.

Čl. 39
Výtahy

(1) Stavby podle druhu a potřeby se vybavují osobními, popřípadě nákladními, požárními a evakuačními výtahy. Požadavky na tyto výtahy stanoví zvláštní předpis. 27)

(2) Výtahy se musí zřizovat v bytových domech s více než čtyřmi nadzemními podlažími. U nástaveb a vestaveb bytových domů s byty v pátém nadzemním podlaží se výtahy nemusí zřizovat ani existující výtahy do tohoto podlaží prodlužovat. Dodatečně zřizované výtahy se vestavují do budov, pokud to jejich stavebně technické řešení umožní; přitom je třeba dbát, aby se denní osvětlení domovního schodiště snížilo jen v nezbytně nutné míře.

(3) Výtahová kabina osobního výtahu musí mít rozměry nejméně 1100 x 140 mm, při stavebních úpravách a změnách v užívání stavby nejméně 900 x 1200 mm, u evakuačních a požárních výtahů nejméně 1100 x 2100 mm. Vstupní dveře nebo otvor výtahu a výtahové kabiny musí mít šířku nejméně 800 mm. Požadavky na rozměry výtahové kabiny, šíři dveří, volný prostor před výtahem a na vybavení výtahu stanovené zvláštním předpisem 13) tím nejsou dotčeny.

(4) Strojovny výtahů musí být umístěny a řešeny tak, aby nejvyšší hladina hluku v sousedících akusticky chráněných místnostech nepřesáhla hodnotu stanovenou zvláštním předpisem. 23) Strojovna musí být ve zvláštním uzamykatelném, osvětleném a dostatečně větratelném prostoru. Ve strojovně nesmí být žádné zařízení, které neslouží provozu výtahu. Strojovny výtahů tvoří buď samostatný požární úsek, nebo společný požární úsek s výtahovou šachtou, jsou-li umístěny nad touto šachtou. Strojovny evakuačních a požárních výtahů musí být požárně odděleny od strojoven výtahů.

------------------------------------------------------------------

13) Vyhláška č. 174/1994 Sb., kterou se stanoví obecné technické požadavky zabezpečující užívání staveb osobami se sníženou schopností pohybu a orientace.

23) Vyhláška č. 13/1977 Sb., o ochraně zdrav před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Směrnice č. 41/1977 sb. Hygienické předpisy, nejvyšší přípustné hodnoty hluku a vibrací, reg. V částce 4/1977 Sb.

27) Nařízení vlády č. 14/1999 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na výtahy, ve znění pozdějších předpisů.

Čl. 40
Výtahové, instalační a větrací šachty

(1) Ve výtahové šachtě nesmí být umístěna žádná vedení technického vybavení nebo jiná technická zařízení, která nejsou potřebná pro provoz a bezpečnost výtahu. Výtahová šachta musí být dostatečně větrána do prostoru mimo budovu a nesmí být využita pro větrání prostorů nesouvisejících s výtahem.
(2) Výtahová šachta nesmí bezprostředně sousedit s akusticky chráněnými místnostmi.
(3) Výtahové, instalační a větrací šachty, které procházejí více požárními úseky, musí tvořit samostatné požární úseky.
(4) Požární odolnost požárně dělicích konstrukcí výtahových a instalačních šachet, včetně požárních uzávěrů otvorů, je dána normovými hodnotami.
(5) Ohraničující konstrukce výtahových, větracích a instalačních šachet, včetně izolací, musí být z nehořlavých nebo alespoň z nesnadno hořlavých hmot.
(6) Do větrací šachty nesmí být umístěno žádné instalační vedení.

Čl. 41
Shozy pro odpad

(1) Shozy pro odpad musí zajišťovat bezpečné nakládání s odpady. Shozové šachty, jejich vhozové a čisticí otvory, popřípadě vhozové kabiny a prostory pro shromažďování a sběr odpadu, musí být situovány, uspořádány a provedeny tak, aby do ostatních částí stavby nemohl pronikat oheň, kouř, pachy, prach a hluk. Shozové šachty musí mít zajištěno účinné odvětrání.

(2) Vhozové otvory ani jiné příslušenství shozových šachet nesmí být v obytných ani v pobytových místnostech a musí být umístěny nejméně 1100 mm nad podlahou nebo zajištěny proti pádu osob. Shozové šachty musí mít vyústění do samostatného sběrného prostoru, který musí být přístupný z vnějšku stavby, snadno čistitelný a musí mít účinné větrání.

(3) Shozové šachty a ostatní sběrné prostory 16) musí tvořit samostatné požární úseky; požadavky na požární úseky jsou dány normovými hodnotami.

------------------------------------------------------------------

16) Zákon č. 125/1997 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů.

Čl. 42

Předsazené části stavby a lodžie


(1) Předsazené části stavby (balkóny, arkýře apod.) nesmí svým umístěním a provedením ohrožovat provoz ve veřejném prostoru. Výška jejich umístění nad vozovkou a přilehlou plochou v šíři 0,5 m musí být nejméně 4,8 m.

(2) Podlahy balkónů a lodžií musí být vodotěsné. Musí z nich být zabezpečen odvod dešťové vody.

(3) Balkóny a lodžie musí být opatřeny zábradlím nebo jinou mechanicky odolnou a stabilní ochrannou konstrukcí. Nejmenší dovolená výška zábradlí je dána normovými hodnotami.

ODDÍL 2
Technická zařízení staveb
Čl. 43

Vodovodní přípojky a vnitřní vodovody

(1) Vodovodní přípojka pitné vody z veřejného vodovodu a domovní rozvod pitné vody nesmí být propojeny s jiným zdrojem vody, např. se studnou.

(2) Vodovodní přípojka, popřípadě část vnitřního vodovodu vedeného v zemi se musí uložit do nezámrzné hloubky nebo se musí chránit proti zamrznutí, například tepelnou izolací.

(3) Vodovodní přípojka musí být vybavena zařízením proti možnému zpětnému nasátí znečištěné vody z vnitřního rozvodu vody.

(4) Hlavní uzávěr vnitřního vodovodu se osazuje před vodoměr; musí být přístupný a jeho umístění musí být viditelně a trvanlivě označeno.

(5) Je-li vodovodní síť řešena zvlášť pro pitnou a užitkovou vodu, musí být takto řešen i vnitřní vodovod.

(6) Potrubí studené vody musí být tepelně izolováno v případech, kdy by mohlo dojít k zamrznutí vody. Rozvodné a cirkulační potrubí teplé vody musí být vždy tepelně izolováno. Potrubí podléhající korozi musí být proti ní chráněno.

(7) Vnitřní vodovody, zajišťující zásobování požární vodou podle normových hodnot, musí mít osazeny hydrantové systémy s trvalým tlakem a okamžitě dostupnou dodávkou vody.

(8) Vodoměry se umísťují na trvale přístupných místech, umožňujících jejich odečty a odběr kontrolních vzorků vody.

Čl. 44
Kanalizační přípojky a vnitřní kanalizace

(1) Je-li stoková síť oddílná, musí být i vnitřní kanalizace oddílná.

(2) Potrubí kanalizační přípojky musí být uloženo do nezámrzné hloubky nebo se musí chránit proti zamrznutí, například tepelnou izolací.

(3) Sklon a situační připojení kanalizační přípojky je dáno normovými hodnotami. Území nad kanalizační přípojkou v šířce 0,75 m od osy potrubí na obě strany nesmí být zastavěné ani osazené stromy. Zastavěním se v tomto případě nerozumí pozemní komunikace.

(4) Čisticí tvarovky se nesmí osadit v místnostech, ve kterých by případný únik odpadní vody mohl ohrozit zdravé podmínky při užívání stavby.

(5) Větrací potrubí vnitřní kanalizace nesmí být zaústěno do komínů, větracích průduchů, instalačních šachet a půdních prostor a musí být vyvedeno nejméně 500 mm nad úroveň střešního pláště.

(6) V místnostech a v prostorech s mokrým čistěním podlah, se zásobníky vody a se zařizovacími předměty, které nejsou napojeny na vnitřní kanalizaci, musí být osazena podlahová vpusť. Pokud to druh provozu vyžaduje, vpusť se opatří lapačem nečistot (tuků, olejů, pevných částic apod.).

(7) Potrubí z plastů vedené chráněnou únikovou cestou musí být zakryto krytem z nehořlavých hmot.

(8) V zátopovém území 7) tam, kde je třeba území či budovy chránit proti zpětnému vzdutí v kanalizační síti při povodni, a v ostatních územích, kde hrozí nebezpečí zpětného vzdutí odpadních vod v kanalizační síti, musí být kanalizační přípojky popř. vnitřní kanalizace vybaveny zařízením proti zpětnému toku.

(9) V blízkosti hranice pozemku připojované nemovitosti se na domovní části kanalizační přípojky musí zřídit kontrolní šachta.

------------------------------------------------------------------

7) Zákon č. 138/1973 Sb., o vodách, ve znění pozdějších předpisů.

Čl. 45
Elektrické přípojky a vnitřní rozvody silnoproudé a telekomunikační

(1) Vnitřní silnoproudé a telekomunikační rozvody se připojují na rozvodné sítě přípojkou 28), 29). Tyto přípojky musí být v zastavěném území města vedeny pod zemí.

(2) Elektrický rozvod musí podle druhu provozu splňovat požadavky na
a) bezpečnost osob, zvířat a majetku,
b) provozní spolehlivost v daném prostředí při určeném způsobu provozu a vlivu prostředí,
c) přehlednost rozvodu, umožňující rychlou lokalizaci a odstraněn případných poruch,
d) snadnou přizpůsobivost rozvodu při požadovaném přemísťování elektrických zařízení a strojů,
e) dodávku elektrické energie pro zařízení, která musí zůstat funkční při požáru,
f) zamezení vzájemných nepříznivých vlivů a rušivých napětí při křižování a souběhu silnoproudých a telekomunikačních vedení.

(3) Transformační stanice a náhradní zdroje elektrické energie umístěné v budovách musí vyhovět všem požadavkům na zajištění bezpečnosti, hygienickým požadavkům (především na hlukové a vibrační působení), požadavkům na ochranu životního prostředí (zamezení úniků z palivového a olejového hospodářství, minimalizace úniků spalin apod.) a požárně bezpečnostním požadavkům.

(4) Stavba musí umožňovat vstup silnoproudých a telekomunikačních kabelů do budovy, umístění rozvodných skříní a provedení vnitřních silnoproudých rozvodů a telekomunikačních rozvodů 29) až ke koncovým bodům sítě 30). Vnitřní elektrické rozvody silnoproudé a telekomunikační musí splňovat požadavky na zabezpečení proti zneužití.

(5) Každá stavba musí mít trvale přístupný a viditelně trvale označený hlavní vypínač elektrické energie.

------------------------------------------------------------------

28) Zákon č. 222/1994 Sb., o podmínkách podnikání v energetických odvětvích a o Státní energetické inspekci, ve znění pozdějších předpisů.

29) Zákon č. 110/1964 Sb., o telekomunikacích, ve znění pozdějších předpisů.

30) Vyhláška č. 130/1997 Sb., o koncovém bodu telekomunikačních sítí.

Čl. 46
Plynovodní přípojky, vnitřní rozvody plynu a odběrná plynová zařízení

(1) Pro plynovodní přípojky a odběrná plynová zařízení 28) lze použít jen materiál, který odpovídá účelu použití, druhu rozváděného média a danému provoznímu přetlaku.

(2) Uvnitř budov nesmí být pro rozvod plynu použito materiálů z plastů. Rozvod plynu musí být dimenzován tak, aby byl zajištěn potřebný provozní přetlak pro všechny plynové spotřebiče.

(3) Rozvod plynu se nesmí vést v místech, kde by byl vystaven mechanickému namáhání, popřípadě poškození, koroznímu nebo teplotnímu působení (u materiálu z plastů nesmí teplota překročit 20 °C a u oceli 50 °C) a v místech, kde by byla znemožněna jeho kontrola, popřípadě údržba, pokud nejsou provedena opatření podle odstavce 9. V místech, kde změny teplot nebo sedání budovy může vést ke značnému namáhání plynovodu, je nutno vhodným způsobem umožnit pohyb plynovodu.

(4) Rozvod plynu uvnitř budov musí být veden přednostně větranými místy, přístupnými pro bezpečné provádění údržby. V nepřístupných místech musí být plynovod chráněn proti korozi.

(5) Bez zvláštních bezpečnostních opatření nesmí být plynovod veden šachtami pro shoz odpadků, nepřístupnými a nevětranými šachtami, komínovými průduchy a komínovým zdivem, za a pod stabilně zabudovanými předměty, místy, kde by byl vystaven mechanickému poškození nebo nadměrnému mechanickému či tepelnému namáhání půdami kromě vedení do podkrovních prostorů, v podlahách, schodišťových stupních a stropech, prostory určenými pro elektrická zařízení (trafostanice, strojovny výtahů apod.), chráněnými únikovými cestami. Stoupací vedení plynovodu nesmí procházet obytnými místnostmi.

(6) Rozvod plynu musí být uložen v takových vzdálenostech od ostatních vedení, aby jeho provoz byl spolehlivý a bezpečný. V blízkosti kabelů vysokého napětí, potrubí s horkou vodou nebo chlazenými médii, nebo v místech vystavených vibracím lze plynovod vést jen v případě provedení zvláštních opatření na jeho ochranu.

(7) Plynovody včetně chrániček nesmějí nepříznivě ovlivňovat stavební vlastnosti budovy, např. mechanickou stabilitu, odolnost proti požáru, tepelnou izolaci a ochranu proti hluku.

(8) Na začátku odběrného plynového zařízení 28) musí být instalován hlavní uzávěr umístěný na trvale přístupném a větratelném místě a musí být viditelně trvale označen. Nesmí být umístěn v obytných a pobytových místnostech, ve spížích, světlících a šachtách, v koupelnách a záchodech, v prádelnách a kotelnách, v garážích, ve skladech potravin, hořlavých látek a kapalin, ve shromažďovacích prostorech, v kolektorech a technických chodbách, v chráněných únikových cestách, v nepřímo větratelných a v nevětraných nebo nepřístupných prostorech.

(9) Potrubí rozvodu plynu se ukládá do ochranné trubky (chráničky)
a) pro zajištění ochrany před poškozením mechanickým nebo korozí,
b) při průchodu dutými a nepřístupnými konstrukcemi,
c) při průchodu obvodovými zdmi a základy; průchod chrániček musí být utěsněn a prostupem nesmí být narušena statická funkce zdi nebo budovy.

Při prostupu vnitřního plynovodu stěnami oddělenými dilatační spárou, musí být plynovod v chráničce pod jednou stěnou zazděn a utěsněn (pod druhou stěnou musí zůstat v chráničce volný).

(10) Připojené spotřebiče 31) musí vyhovovat danému druhu plynu a provoznímu přetlaku a mohou být podle svého provedení umístěny pouze v prostorách, které svým objemem, účelem a popřípadě množstvím přiváděného vzduchu pro spalování odpovídají jmenovitému tepelnému výkonu a funkci spotřebiče.

(11) Spotřebiče, které odebírají vzduch pro spalování z prostoru, ve kterém jsou umístěny a spaliny jsou odváděny do téže místnosti, mohou být umístěny jen v přímo větratelných prostorech; nesmí však být umístěny v koupelnách, sprchových koutech, skladištích potravin, záchodech a dále v místnostech určených pro spaní, pokud se nejedná o byt s jednou obytnou místností s dostatečným požadovaným objemem stanoveným pro jednotlivé plynové spotřebiče. V jednom prostoru smí být umístěn jen jeden plynový průtokový ohřívač do příkonu 10 kW s jedním vývodem vody.

(12) Spotřebiče, které odebírají vzduch pro spalování z prostoru, ve kterém jsou umístěny a spaliny jsou odváděny do vnějšího prostředí kouřovodem, musí být umístěny v prostorech větratelných alespoň nepřímo. Přitom spotřebiče s atmosférickým hořákem nesmějí být umístěny v místnostech, ve kterých může být vytvářen podtlak od ventilátorů větracího zařízení.

(13) U spotřebičů na plynná paliva s jmenovitým tepelným výkonem do 50 kW, které mají otvory pro přívod spalovacího vzduchu nebo vyústění kouřovodu na fasádě budovy,

a) nesmí být tyto otvory navrženy do průchodů a průjezdů, úzkých uliček a prostorů se ztíženými podmínkami pro výměnu vzduchu, větracích šachet a světlíků, lodžií, balkónů, pavlačí, prostor s nebezpečím výbuchu. Spodní hrany otvorů na fasádě budovy nesmí být níže než 0,3 m nad povrchem přilehlého terénu nebo horní hrany vodorovné římsy fasády,

b) návrh otvorů musí zajišťovat bezpečné užívání obytných a pobytových místností, které mají otevíravé stavební otvory (např. okna, větrací otvory) na stejné fasádě,

c) od balkónu nebo lodžie nesmí být vyústění v menší vzdálenosti než 1,5 m ve vodorovném směru od okraje balkónu nebo lodžie a v menší vzdálenosti než 5,0 m pod úrovní nebo 2,5 m nad úrovní podlahy balkónu nebo lodžie.

(14) Plynové spotřebiče, které odebírají spalovací vzduch z venkovního ovzduší a odvádí spaliny do téhož ovzduší s jmenovitým tepelným výkonem do 7 kW (s atmosférickým hořákem a s přirozeným odtahem spalin),

a) nesmí mít otvory pro přívod spalovacího vzduchu a vyústění navrženy do prostorů se ztíženými podmínkami pro výměnu vzduchu, větracích šachet a světlíků, prostor s

nebezpečím výbuchu. Spodní hrany otvorů na fasádě budovy nesmí být níže než 0,3 m nad povrchem přilehlého terénu nebo horní hrany vodorovné římsy fasády,

b) mohou mít vyústění pod spodním okrajem (parapetem) otevíratelné části okna v nejmenší svislé vzdálenosti 0,3 m,

c) vzájemná vzdálenost vyústění musí být nejméně 2,0 m ve směru vodorovném a 2,5 m ve směru svislém,

d) vyústění v prostorách pod úrovní terénu musí být provedeno do svislé šachty o rozměrech nejméně 0,5 x 1,0 m, která ústí do volného prostoru s volným průřezem nejméně 0,35 m2 a která nesmí sloužit jinému účelu; vyústění nesmí být níže než 4 m pod horní hranou šachty a nejméně 0,3 m nad čistitelným a odvodněným dnem šachty.

------------------------------------------------------------------

28) Zákon č. 222/1994 Sb., o podmínkách podnikání v energetických odvětvích a o Státní energetické inspekci, ve znění pozdějších předpisů.

31) Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů. Nařízení vlády č. 177/1997 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na spotřebiče plynných paliv.

Čl. 47
Ochrana před bleskem

Ochrana před bleskem se musí zřizovat na stavbách a zařízeních tam, kde by blesk mohl způsobit
a) ohrožení života nebo zdraví osob (například stavba pro bydlení, stavba pro shromažďování většího počtu osob, stavba pro obchod, zdravotnictví a školství, stavby veřejných ubytovacích zařízení) nebo většího počtu zvířat,
b) poruchu s rozsáhlými důsledky (například elektrárna, plynárna, vodárna, budova pro spojová zařízení, nádraží),
c) výbuch (například výrobna a sklad výbušných a hořlavých látek, kapalin a plynů),
d) škody na kulturních, popřípadě jiných hodnotách (například obrazárna, knihovna, archiv, muzeum, památkově chráněná budova),
e) přenesení požáru stavby na sousední stavby, které podle písmen a) až d) musí být před bleskem chráněny,
f) ohrožení stavby, u které je zvýšené nebezpečí zásahu bleskem v důsledku jejího umístění na návrší nebo vyčnívá-li nad okolí (například tovární komín, věž, rozhledna).

Čl. 48
Vzduchotechnická zařízení

(1) Vzduchotechnické zařízení musí zajistit takové parametry vnitřního ovzduší větraných prostorů, aby vyhovělo hygienickým a technologickým požadavkům. Jeho provoz musí být bezpečný, hospodárný, nesmí ohrožovat životní prostředí a zdraví 20) a musí splňovat požadavky na nejvýše přípustné hodnoty hluku a vibrací. 23) Vzduchotechnické zařízení musí být řešeno tak, aby jím nedocházelo k šíření požáru a jeho zplodin.

(2) Výfuk odpadního vzduchu musí být proveden a umístěn tak, aby neobtěžoval a neohrožoval okolí. Výdechy odpadních vzduchu musí být vzdáleny nejméně 1,5 m od nasávacích otvorů venkovního vzduchu, východů z chráněných únikových cest, otvorů pro přirozené větrání chráněných, popřípadě částečně chráněných únikových cest a 3 m od nasávacích a výfukových otvorů sloužících nucenému větrání chráněných únikových cest. Nasávací zařízení umělého větrání chráněných únikových cest se musí umístit tak, aby se zabránilo nasávání zplodin hoření.

(3) Nastává-li při dopravě vzduchu s vysokým obsahem vodních par nebezpečí kondenzace, musí být vzduchovod vodotěsný, provedený ve spádu a opatřen odvodněním.

(4) Vzduchotechnická zařízení s úpravou teploty přiváděného vzduchu musí být vybavena automatickou regulací.

------------------------------------------------------------------

20) Např. Směrnice č. 46/1978 sb. Hygienické předpisy o hygienických požadavcích na pracovní prostředí, ve znění směrnice č. 66/1985 sb. Hygienické předpisy, a výnosu č. 77/1990 sb. Hygienické předpisy, reg. v částkách 21/1978 Sb., 16/1985 Sb. a 9/1989 Sb. Směrnice č. 58/1981 sb. Hygienické předpisy o zásadních hygienických požadavcích, o nejvyšších přípustných koncentracích nejzávažnějších škodlivin v ovzduší a o hodnocení stupně jeho znečištění, reg. v částce 14/1981 Sb.

23) Vyhláška č. 13/1977 Sb., o ochraně zdrav před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Směrnice č. 41/1977 sb. Hygienické předpisy, nejvyšší přípustné hodnoty hluku a vibrací, reg. V částce 4/1977 Sb.

Čl. 49
Vytápění

(1) Technické vybavení zdrojů tepla musí umožnit hospodárný, bezpečný a spolehlivý provoz.

(2) Kotle a spotřebiče musí mít zajištěn přívod spalovacího a větracího vzduchu. Odvod spalin, kondenzátu ze spalin a dalších škodlivin nesmí ohrožovat životní prostředí a zdraví osob.

(3) Výpočet tepelných ztrát budov je dán normovými hodnotami.

(4) Ve stavbách se zvýšeným nebezpečím úrazu (například v předškolních a školských zařízení) musí být otopná tělesa, pokud není zvolen jiný způsob vytápění, vhodně umístěna a chráněna, např. opatřením vhodnými kryty, které přitom umožní čištění těles.

(5) V otopných soustavách musí být osazena zařízení umožňující měření a nastavení parametrů otopných soustav (například teplot, přetlaku, tlakových rozdílů, průtoků). Při provozu otopných soustav se musí zajistit řízení tepelného výkonu v závislosti na potřebě tepla.

(6) Při dodávce tepla z vnějšího zdroje musí být na vstupu do vnitřní otopné soustavy stavby a na výstupu z ní osazen hlavní uzávěr topného média; měřiče dodávaného tepla musí být osazeny ve vnitřní otopné soustavě. 28)

(7) Zařízení uvedená v odstavci 5 a hlavní uzávěry topného média musí být přístupné a zabezpečené proti neoprávněné manipulaci.

(8) Otopná soustava vedená technickými podlažími musí být izolovaná.

------------------------------------------------------------------

28) Zákon č. 222/1994 Sb., o podmínkách podnikání v energetických odvětvích a o Státní energetické inspekci, ve znění pozdějších předpisů.

info


Ing. Josef Pavlát - autorizovaný inženýr a soudní znalec
znalecké obory - stavebnictví - ekonomika - projektování - s mezinárodní certifikací platnou v zemích EU člen Komory soudních znalců ČR a České komory autorizovaných inženýrů a techniků.