vyhláška hl.m. Prahy číslo 26/1999 Sb

Seznam článků

ČÁST ČTVRTÁ

Zvláštní požadavky pro vybrané druhy staveb a zařízení

Čl. 50
stavby pro bydlení a individuální rekreaci

(1) Bytové domy musí být vybaveny prostory pro zajištění funkce související s bydlením, pokud tyto funkce nebudou zajištěny v bytech (např. praní a sušení prádla), prostorem pro ukládání kočárků a sportovních potřeb (např. kol, saní) a úklidovou komorou s výlevkou pro úklid společných částí domu.

(2) Prostor hlavního domovního schodiště bytového domu musí mít denní osvětlení.

(3) Každý bytový dům musí mít zabezpečenu funkci shromažďování komunálního odpadu, utříděného podle druhů. 16) Pokud v domě nelze vymezit prostor pro vlastní zařízení na shromažďování komunálního odpadu, musí být v přiměřené vzdálenosti mimo dům vymezena plocha pro umístění sběrných nádob na komunální odpad s napojením na pozemní komunikaci.

(4) Rodinný dům musí mít vymezen prostor pro ukládání komunálního odpadu utříděného podle druhů. 16) Není-li možné takovýto prostor situovat v domě, je třeba vymezit stanoviště pro sběrné nádoby na komunální odpad na pozemku rodinného domu.

(5) Rodinný dům musí mít nejméně jedno garážové stání na jeden byt. Není-li možné z územně technických nebo stavebně technických důvodů příslušný počet garážových stání situovat v domě, mohou být řešena samostatnou garáží na pozemku rodinného domu. Kromě garážového stání v domě nebo v samostatné garáži musí být na pozemku rodinného domu vymezena plocha alespoň na jedno parkovací stání. Toto stání může být zabezpečeno na příjezdu do garáže.

(6) Světlá výška obytných místností v rodinném domě musí být nejméně 2500 mm, v podkroví 2300 mm. V obytných místnostech se šikmým stropem musí být nejmenší světlá výška dosažena alespoň nad polovinou plochy místnosti, přitom se nezapočítává podlahová plocha se světlou výškou menší než 1,2 m.

(7) Sklon schodišťových ramen hlavních schodišť do obytných podlaží v rodinném domě nesmí být větší než 35 °; nepřesáhne-li konstrukční výška podlaží 3000 mm, je možno zvýšit sklon schodišťových ramen až na 41 °. Počet výšek schodišťových stupňů v jednom rameni smí být nejvýše 18.

(8) U hlavních schodišť a u chodeb v rodinném domě musí být nejmenší podchodná výška 2100 mm a nejmenší průchodná šířka 900 mm; u pomocných schodišť (například do sklepních nebo půdních prostor) je nejmenší průchodná šířka 750 mm.

(9) Rodinný dům nebo stavba pro individuální rekreaci tvoří jeden požární úsek, kromě prostorů, které musí tvořit samostatné požární úseky (například garáž).

(10) V rodinném domě a ve stavbě pro individuální rekreaci se únik osob řeší pouze nechráněnými únikovými cestami.

(11) Na pozemku se stavbou rodinného domu se mohou umísťovat také drobné stavby, které plní doplňkovou funkci k němu, popřípadě jedna stavba pro podnikatelskou činnost o zastavěné ploše do 16 m2 a 4,5 m výšky, není-li z prostorových důvodů možno zabezpečit uvedené funkce v rodinném domě. Tyto stavby se musí umístit tak, aby svým vzhledem a účinky na okolí nenarušovaly obytné a životní prostředí a podle charakteru podnikatelské činnosti splňovaly též požadavky na dopravní obslužnost a parkování; odstupové vzdálenosti těchto staveb od společných hranic pozemků rodinných domů stanoví čl. 8 této vyhlášky.

(12) Plocha zastavěná nadzemními stavbami na pozemku rodinného domu nesmí přesáhnout u:

a) rodinných domů, mezi nimiž je volný prostor, dvojdomů a koncových sekcí řadových domů, 30 % plochy pozemku rodinného domu,

b) běžných sekcí řadové zástavby 50 % plochy pozemku rodinného domu.

(13) Zahrádkářské chaty v zahrádkových osadách nesmějí mít zastavěnou plochu větší než 18 m2 včetně teras, verand a vstupů. Smějí mít jedno nadzemní podlaží bez podkroví a mohou být podsklepeny při podezdívce max. 0,5 m nad terénem. Světlá výška místností smí být maximálně 2500 mm.

(14) V zahrádkových osadách smí být kromě zahrádkářských chat umístěna jen společná stavba s hygienickým zařízením, popřípadě se společenskou místností, a s místem pro shromažďování utříděných odpadů. 16) Garáže se v zahrádkových osadách nesmějí zřizovat.

(15) V zahrádkové osadě musí být řešení vzhledu zahrádkářských chat ve vzájemném souladu.

(16) Oplocení zahrádkových osad, pokud je zřizováno, musí být průhledné. Oplocení jednotlivých zahrádek je nepřípustné.

(17) Zahrádkové osady musí mít možnost napojení komunikační přípojkou na veřejně přístupnou pozemní komunikaci a musí mít zřízeny parkovací plochy pro automobily.

------------------------------------------------------------------

16) Zákon č. 125/1997 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů.

Čl. 51
Stavby pro shromažďování většího počtu osob

(1) Stavby pro shromažďování většího počtu osob
a) musí být situovány a vybaveny (například požárně bezpečnostními zařízeními) tak, aby v případě havárie nebo požáru byla možná rychlá a účinná lokalizace a likvidace požáru, a aby byla v nejvyšší možné míře zaručena bezpečnost osob nacházejících se v této stavbě nebo v její blízkosti; pro požární a jiná pohotovostní vozidla musí být zřízeny vyhovující přístupové komunikace, popřípadě nástupní plochy,
b) musí mít nejméně dva východy vedoucí a volné prostranství,
c) musí být vybaveny evakuačními výtahy kromě případů, kde východ z podlaží na volné prostranství je veden po rovině nebo po rampě,
d) musí mít stanoven maximální limit návštěvníků.
(2) Osoby, které jsou ve shromažďovacích prostorech, musí mít vždy k dispozici nejméně dvě únikové cesty vedoucí různým směrem, přičemž jedna úniková cesta je nejvíce pro 250 osob. Kapacity dalších únikových cest musí odpovídat normovým hodnotám.
(3) Každá část shromažďovacího prostoru zvýšená nebo snížená o více než 500 mm, která slouží ke shromáždění více než 100 osob (například balkóny, jeviště, orchestřiště), musí mít samostatný východ.
(4) Únikové cesty z podzemních podlaží a z prvního nadzemního podlaží musí vést přímo na volné prostranství. Alespoň jedna úniková cesta musí být přizpůsobena pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace. Únikové cesty z podzemních a nadzemních podlaží musí být vzájemně odděleny, kromě případů, kde tyto cesty slouží k evakuaci z jediného shromažďovacího prostoru.
(5) Výškové rozdíly na únikových cestách ze shromažďovacích prostorů menší než 400 mm musí být vyrovnány rampami se sklonem nejvýše 1:12.
(6) Schodiště uvnitř shromažďovacího prostoru a schodiště na únikových cestách ze shromažďovacího prostoru, určená pro únik více než 50 osob, musí mít sklon schodišťových ramen od 25 °do 35 °. Jejich ramena musí být přímá. Schodiště ze shromažďovacího prostoru, s výjimkou schodišť v hledišti, musí mít podestu nejvýše po 15 stupních a podesty před a za dveřmi. Podesta musí být rozšířena tak, aby otevřením dveří nedošlo k zúžení započitatelné šířky únikové cesty.
(7) K rychlé evakuaci ze shromažďovacích prostorů musí být zajištěno bezpečné opuštění míst k sezení, jejichž řešení je dáno normovými hodnotami. Šířka stupňů u míst k stání uspořádaných stupňovitě musí činit alespoň 400 mm. Soubory stupňovitých nebo svažitých míst k stání musí být vybaveny zábradlím pro ochranu a oporu. U tribun pro stojící diváky se musí vždy po 10 řadách instalovat vodorovné zábradlí, členěné s ohledem na příchod a odchod diváků.
(8) Shromažďovací prostory včetně únikových cest musí být vybaveny nouzovým osvětlením. Směry úniku musí být zřetelně označeny všude tam, kde východy na volné prostranství nejsou přímo viditelné.
(9) Každý shromažďovací prostor musí tvořit samostatný požární úsek, jehož konstrukční řešení a technické vybavení a zařízení je dáno normovými hodnotami (například z hlediska použitých stavebních hmot, požární odolnosti stavebních konstrukcí, odvodu tepla a kouře při požáru).
(10) Světlá výška shromažďovacích prostorů musí být nejméně 3,0 m; pod balkóny a jinými konstrukcemi uvnitř těchto prostor musí být nejméně 2,6 m.
(11) Vždy pro 50 žen a 100 mužů musí být k dispozici alespoň jeden záchod a dále vždy pro 50 mužů jedno pisoárové stání a alespoň jeden záchod pro osoby používající vozík pro invalidy. Personál musí mít hygienické zařízení oddělené od zařízení pro veřejnost. Hygienické zařízení musí být vždy uspořádáno podle pohlaví odděleně.
(12) Šikmé rampy v hledištích při délce nejvýše 3000 mm smí mít sklon nejvýše 1:8 a musí mít protiskluzovou úpravu.
(13) Podle funkce a účelu stavby musí být vyřešeno odkládání oděvů.

Čl. 52
Stavby pro obchod

(1) Stavby pro obchod, které mají více než tři nadzemní podlaží nebo více než jedno podzemní podlaží s prodejními prostorami, musí být vybaveny evakuačními výtahy.

(2) Hlavní dopravní komunikace v prodejních místnostech musí mít průchozí šířku alespoň 2000 mm, v přízemí 2500 mm. Na jejich křížení musí být umístěny ukazatele k východům a hlavnímu schodišti.

(3) Nejméně u jedné pokladny každého oddělení musí být zajištěn průchod o šířce nejméně 900 mm a manipulační plocha ve výšce nejvýše 800 mm nad podlahou. Nejmenší průchozí šířka mezi samoobslužnými prodejními pulty musí být 1800 mm.

(4) Vstupy pro příchod zákazníků musí být oddělené od vstupů sloužících provozu (příjem zboží, vstupy pro zaměstnance, odvoz odpadu apod.). Sklady potravin 32) musí být odděleny od skladů ostatního zboží. Všechny sklady musí být vybaveny měřicím zařízením teploty a vlhkosti.

(5) Větrací a klimatizační zařízení musí umožnit při výskytu hořlavých plynů samočinné vyřazení z provozu.

(6) Požadavky požární bezpečnosti staveb pro obchod jsou dány normovými hodnotami. Stavby pro obchod, které jsou ve smyslu požární bezpečnosti stavbami pro shromažďování většího počtu osob, musí dále splňovat podmínky čl. 51 odst. 1 písm. a) a b), 2, 4, 5, 6, 8 a 9.

(7) U prodejen potravin, bez ohledu na velikost prodejní plochy, se stanoví hygienické požadavky a rozsah vybavení prodejny podle zvláštního předpisu. 32)

(8) Stavby pro obchod musí být vybaveny záchod pro veřejnost v počtu odpovídajícím kapacitě stavby a zvláštnímu předpisu. 13)

(9) Světlá výška prodejních prostorů musí být nejméně 3,0 m.

------------------------------------------------------------------

13) Vyhláška č. 174/1994 Sb., kterou se stanoví obecné technické požadavky zabezpečující užívání staveb osobami se sníženou schopností pohybu a orientace.

32) Vyhláška č. 295/1997 Sb., o hygienických požadavcích na prodej potravin a rozsah vybavení prodejny.

Čl. 53
Stavby pro ubytování

(1) Prostory vstupní části stavby ubytovacího zařízení musí umožňovat plynulý příjem a odbavení hostů.

(2) Světlá výška pokoje hosta a pokoje ubytovny musí být minimálně 2600 mm. V části pokoje se šikmým stropem (například v podkroví) se do jeho plochy započítává plocha, jejíž světlá výška je nejméně 1600 mm. Plocha pokoje pod šikmým stropem může zaujímat nejvýše 30 % celkové plochy pokoje.

(3) Pokoje ubytoven se navrhují s předsíňkou. V ubytovnách I se zřizují ubytovací buňky s dvěma až třemi pokoji se společnou předsíňkou a příslušenstvím. Pokoje nesmějí být řešeny jako průchozí.

(4) Předsíň musí mít minimální průchozí šířku 900 mm, u pokojů určených k ubytování osob s omezenou schopností pohybu a orientace musí být průchozí šířka předsíně 1500 mm a délka 2200 mm.Minimální šířka chodeb pro ubytované osoby je 1500 mm, nejmenší průchozí šířka schodiště pro ubytované osoby je 1100 mm. Nejmenší šířka chodby pro zaměstnance je 1200 mm, nejmenší průchozí šířka schodiště pro zaměstnance je 1100 mm. Komunikace zaměstnanců v ubytovacích zařízeních se nesmí křížit s komunikacemi hostů.

(5) Nejmenší plocha pokoje pro hosta v ubytovací jednotce v členění do tříd činí

a) 8 m2 u jednolůžkového pokoje, 12,6 m2 u dvoulůžkového pokoje (třída jedna a dvě

hvězdičky),

b) 9,5 m2 u jednolůžkového pokoje, 13,3 m2 u dvoulůžkového pokoje (třída tři hvězdičky),

c) 11,4 m2 u jednolůžkového pokoje, 13,3 m2 u dvoulůžkového pokoje (třída čtyři

hvězdičky),

d) 12 m2 u jednolůžkového pokoje, 16 m2 u dvoulůžkového pokoje (třída pět hvězdiček).

Jestliže u ubytovací jednotky třídy jedna až tří hvězdičky má pokoj pro hosta více než dvě lůžka, pro každé další lůžko se nejmenší podlahová plocha pokoje zvětšuje o 5 m2.

(6) Nejmenší plocha jednolůžkových pokojů ubytoven činí (bez skříní) 10 m2. Nejmenší plocha vícelůžkových pokojů ubytoven činí na 1 ubytovaného (bez skříní) 8 m2.

(7) Pokoje ubytoven musí splňovat obecné hygienické požadavky, kladené na obytné místnosti, zejména musí mít přirozené osvětlení a větrání a musí mít možnost vytápění. Pro ložnice ubytoven I platí kritéria na proslunění, stanovená normovými hodnotami pro byty o jedné obytné místnosti.

(8) Hygienické zařízení ubytovací jednotky musí mít nejmenší plochu 4 m2.

(9) Ubytovací jednotky v ubytovacích zařízeních zařazených do třídy tři až pět hvězdiček musí mít hygienické zařízení přístupné z předsíně. U ostatních ubytovacích zařízení musí být v pokoji alespoň umyvadlo s tekoucí vodou. V těchto případech je nutno na každém podlaží, nejméně však na každých 10 pokojů, zřídit koupelnu s vanou nebo se sprchovým koutem a umyvadlem, a dále záchod uspořádaný odděleně pro muže a pro ženy, s předsíní a umyvadlem.

(10) Stavba pro ubytování s více než dvěma nadzemními podlažími musí být vybavena výtahem. Ve stavbách pro ubytování, které mají více než tři nadzemní podlaží nebo více než jedno podzemní podlaží, musí být evakuační výtahy.

(11) V části stavby pro ubytování, kde jsou poskytovány stravovací služby a kde je provozována společenská nebo kulturní činnost, musí být záchody odděleně pro muže a pro ženy s předsíní a umyvadlem, přičemž nejméně jedna záchodová kabina musí být řešena pro užívání osobami používajícími vozík pro invalidy. Požaduje se

a) pro ženy jedno sedadlo na 10 žen, pro každých dalších 20 žen jedno další sedadlo,

b) pro muže jedno sedadlo a jedno pisoárové stání nebo mušle na 10 mužů, pro každých dalších 40 mužů jedno další sedadlo a jedno pisoárové stání nebo mušle.

Pro zaměstnance musí být zřízen samostatný záchod, umyvadlo a šatna. Podle požadavků tohoto odstavce se postupuje i u samostatných zařízení veřejného stravování.

(12) Hygienická zařízení v částech staveb pro ubytování uvedených v odstavci 11 a v samostatných zařízeních veřejného stravování musí být vybavena podtlakovým větráním, které musí být v provozu po celou jejich provozní dobu.

(13) V ubytovnách se zřizují a příslušně vybavují místnosti, popř. prostory pro sušení a žehlení prádla a oděvů, pro úklid a sklady prádla.

(14) V ubytovnách se v každém podlaží zřizuje kuchyňka pro ubytované osoby; kuchyňka musí mít samostatný vchod z chodby a musí být účinně odvětrána.

(15) Každá stavba pro ubytování musí být připojena na veřejnou telefonní síť. Stavby pro ubytování s více než 100 pokoji pro ubytované osoby musí být vybaveny rozhlasem umožňujícím řízení evakuace. Stavba pro ubytování s lůžkovou kapacitou větší než 100 osob musí mít elektrickou požární signalizaci a domácí rozhlas s nuceným poslechem. Stavba pro ubytování s ubytovací kapacitou vyšší než 30 osob musí být vybavena zařízením pro akustický signál vyhlášení poplachu. Pokud je podlaha ubytovacích jednotek umístěna výše než 30 m nad úrovní prvního nadzemního podlaží, musí v nich být instalováno samočinné hasicí zařízení.

(16) Požadavky požární bezpečnosti staveb pro ubytování jsou dány normovými hodnotami. Ve stavbách nebo jejich částech pro ubytování, musí každá ubytovací jednotka tvořit samostatný požární úsek, jehož konstrukční řešení a technické vybavení vychází z normových hodnot (například při úpravě povrchů stavebních konstrukcí, kvality podlahových krytin).

(17) Stavby pro ubytování mohu mít nejvýše osm nadzemních podlaží, pokud nosné a požárně dělicí konstrukce jsou smíšené, a tři nadzemní podlaží, pokud nosné a požárně dělicí konstrukce jsou z hořlavých hmot. Počet nadzemních podlaží není omezen pro nosné a požárně dělicí konstrukce z nehořlavých hmot.

(18) V každé stavbě pro ubytování musí být zajištěna evakuace osob únikovými cestami, jejichž druh, rozmístění, počet a technické vybavení vychází z normových hodnot (například z hlediska vytváření požárních úseků, velikosti nahodilého požárního zatížení, povrchových úprav).

(19) Všechny únikové cesty musí mít nouzové osvětlení vyznačený směr úniku.

(20) Rozvody vzduchotechnických zařízení musí být z nehořlavých hmot. Vzduchotechnické zařízení v ubytovací části nesmí být napojeno na vzduchotechnické zařízení kuchyní.

(21) Ustanovení odstavců 1 až 20 se v plném rozsahu vztahují na hotely, motely,

penziony a ubytovny I; na ostatní stavby pro ubytování se použijí přiměřeně.

Čl. 54
Stavby pro výrobu a skladování

(1) U staveb pro výrobu a skladování musí být stanoveno podle druhu výroby, skladovaných hmot a výrobků a druhu unikajících škodlivin ochranné pásmo, popřípadě dodržena bezpečnostní vzdálenosti podle zvláštního předpisu. 33)

(2) Stavby pro výrobu a skladování musí být řešeny v souladu s normovými hodnotami požární bezpečnosti, u staveb pro skladování zvláště se zřetelem k vybavení požárně bezpečnostními zařízeními.

(3) Schodiště ve stavbách pro výrobu a skladování musí mít první a poslední stupeň schodišťového ramene výrazně rozeznatelný od okolní podlahy. 26)

(4) Vnitřní povrchy stěn, podlah a jiných konstrukcí v provozech prašných nebo v provozech s výskytem škodlivých látek musí být snadno čistitelné.

(5) Pracoviště bez denního osvětlení nebo s uměle vytvářeným mikroklimatem se smí zřizovat při dodržení podmínek hygienických, bezpečnosti práce a pracovních podmínek. 17), 20), 26)

(6) Ve stavbách pro výrobu a skladování se zřizují hygienická zařízení. 13), 20)

(7) Požadavky na stavby pro výrobu, zpracování a skladování výbušnin stanoví zvláštní předpis. 33)

------------------------------------------------------------------

13) Vyhláška č. 174/1994 Sb., kterou se stanoví obecné technické požadavky zabezpečující užívání staveb osobami se sníženou schopností pohybu a orientace.

17) Vyhláška č. 324/1990 Sb., o bezpečnosti práce a technických zařízení při stavebních pracích.

20) Např. Směrnice č. 46/1978 sb. Hygienické předpisy o hygienických požadavcích na pracovní prostředí, ve znění směrnice č. 66/1985 sb. Hygienické předpisy, a výnosu č. 77/1990 sb. Hygienické předpisy, reg. v částkách 21/1978 Sb., 16/1985 Sb. a 9/1989 Sb. Směrnice č. 58/1981 sb. Hygienické předpisy o zásadních hygienických požadavcích, o nejvyšších přípustných koncentracích nejzávažnějších škodlivin v ovzduší a o hodnocení stupně jeho znečištění, reg. v částce 14/1981 Sb.

26) Vyhláška č. 48/1982 Sb., kterou se stanoví základní požadavky k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení, ve znění pozdějších předpisů.

33) Vyhláška č. 99/1995 Sb., o skladování výbušnin, vyhláška č. 102/1994 Sb., kterou se stanoví požadavky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu v objektech určených pro výboru a zpracování výbušnin.

Čl. 55
Zemědělské stavby a stavby pro chovatelství

(1) U staveb pro chov hospodářských zvířat

a) se stanoví ochranná pásma, 15), 34)

b) s požadovaným stavem vnitřního prostředí se stanoví tepelně technické vlastnosti konstrukcí na základě tepelné bilance stavby zahrnující biologickou produkci tepla, vodních par a plynů,

c) v případech, že se nepožaduje stanovit stav vnitřního prostředí, se zvířata chrání před přímým působením větru, srážek a slunečního záření,

d) se musí zajistit zdravotní nezávadnost povrchů stavebních konstrukcí a technologických zařízení, se kterými přicházejí zvířata do styku.

(2) U staveb pro větší počet hospodářských zvířat se musí

a) vybudovat oplocení a systém filtrů proti vnesení nákazy,

b) u staveb pro drůbež, prasata a dojnice zajistit náhradní zdroj elektrické energie.

(3) Pro stavby pro chovatelství platí požadavky odstavce 1 a 2 přiměřeně.

(4) Stavby pro skladování siláže a statkových hnojiv (hnoje, hnojůvky, močůvky, kejdy, silážních šťáv) musí být navrženy podle druhu a počtu ustájených zvířat a se zřetelem na umístění stavby v ochranných pásmech vodních zdrojů určených k hromadnému zásobování pitnou a užitkovou vodou a vodárenských nádrží a jejich přítoků. Jejich konstrukce musí být nepropustné, musí zamezit vnikání povrchových vod, umožňovat odvod nekontaminovaných srážkových vod odděleně od vod kontaminovaných a musí zamezit vytékání skladovaných tekutých složek ze stavby.

(5) Stavby pro skladování a úpravu rostlin a rostlinných produktů musí

a) u skladů zrnin, ovoce a zeleniny svým provedením zabezpečit ochranu proti vnikání ptactva a hlodavců,

b) být snadno čistitelné a desinfikovatelné,

c) u skladů brambor, ovoce a zeleniny splnit požadované tepelně izolační vlastnosti obvodových stěn, stropů a podlah.

(6) Stavby pro pěstování rostlin a skladování rostlinných produktů (například žampiónů, brambor a kořenové zeleniny) nemusí mít izolace podlah proti zemní vlhkosti nebo mohou být provedeny bez podlahy.

(7) Skladovací prostory pro skladování minerálních hnojiv a přípravků na ochranu rostlin musí být zabezpečeny před účinkem zemní vlhkosti a účinky povětrnosti a nesmí umožňovat impuls pyrolytického rozkladu hnojiv.

(8) Sklady minerálních hnojiv a přípravků na ochranu rostlin, asanační plochy, příjmová a výdejní místa apod., musí být zabezpečeny proti vniknutí srážkových vod a nesmí být odkanalizovány do stokové sítě.

(9) Plochy, na kterých může dojít ke kontaminaci srážkových vod minerálními hnojiv a přípravky na ochranu rostlin, musí být řešeny jako nepropustné a odvodněny do jímek nebo účinného čisticího zařízení. V jednotlivých jímkách na jímání odpadních vod kontaminovaných hnojivy a přípravky na ochranu rostlin lze akumulovat pouze odpadní vody stejného charakteru.

(10) Sklady přípravků na ochranu rostlin musí být vybaveny záchytnou bezodtokovou jímkou o objemu odpovídajícím největšímu skladovanému obsahu nebo nepropustnou podlahou ohraničenou nepropustným soklem stěn a zvýšeným prahem dveří. Sklady těchto přípravků na ochranu rostlin musí být z hlediska požární bezpečnosti posuzovány jako sklady hořlavých kapalin.

(11) Skladovací nadzemní nádrže skladů kapalných minerálních hnojiv o objemu větším než 100 m3 musí být opatřeny indikací případných netěsností těch částí nádrže, které nelze kontrolovat. Stáčecí místa příjmu a výdeje se musí zabezpečit bezodtokovou jímkou pro zachycení úkapů.

(12) Výdejní rampa u skladů přípravků na ochranu rostlin musí být chráněna před dešťovými srážkami a mít skon do bezodtokové jímky s kapacitou minimálně 1 m3.

(13) Další požadavky na navrhování zemědělských staveb upravují zvláštní předpisy. 34), 35)

(14) Požadavky požární bezpečnosti na zemědělské stavby jsou dány normovými hodnotami.

------------------------------------------------------------------

15) Např. zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, vyhláška č. 45/1966 Sb., o vytváření a ochraně zdravých životních podmínek, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 13/1977 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, nař. vlády č. 82/1999 Sb., kterým se stanoví ukazatele a hodnoty přípustného stupně znečištění vod, vyhl. č. 117/1997 Sb., kterou se stanovují emisní limity a další podmínky provozování stacionárních zdrojů znečišťování a ochrany ovzduší.

34) Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon).

35) Např. zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, zákon č. 147/1996 Sb., o rostlinolékařské péči a změnách některých souvisejících zákonů, vyhláška č. 84/1997 Sb., kterou se upravuje registrace přípravků na ochranu rostlin a zacházení s nimi technické a technologické požadavky na mechanizační prostředky na ochranu rostlin a jejich kontrolní testování.

Čl. 56
Garáže

(1) Výjezd z garáží musí být vzdálen od přilehlého okraje jízdního pásu pozemní komunikace nejméně na délku, u jednotlivých garáží nejméně na dvě třetiny délky, největšího předpokládaného vozidla v garáži.

(2) Umístění vjezdu do hromadných garáží musí umožňovat zajištění jízdou vpřed s maximálně jedním obloukem.

(3) Světlá výška prostorů garáží musí být nejméně o 0,2 m větší, než je výška nejvyššího předpokládaného vozidla, nejméně však 2,10 m.

(4) Rozměry vnitřních účelových komunikací a jednotlivých stání garáží jsou dány normovými hodnotami.

(5) V garážích, kde se trvale zdržují zaměstnanci, se zřídí hygienické zařízení v souladu s normovými hodnotami.

(6) U jednotlivých a řadových garáží je při použití přirozeného větrání velikost větracích otvorů, připadajících na jedno vozidlo, dána normovými hodnotami.

(7) Prostory stání a vnitřních komunikací hromadných garáží se větrají podle požadavků daných normovými hodnotami tak, aby se zabránilo vzniku nepřípustných koncentrací škodlivých plynů a par.

(8) V hromadných garážích se zřizuje kanalizace v prostorech, kde jsou umístěny výtoky vnitřního vodovodu a podlahové vpusti.

(9) V prostorech stání a vnitřních komunikací hromadných garáží se nesmějí umísťovat odběrná plynová zařízení. V jednotlivých a řadových garážích lze pouze pro vytápění umístit plynový spotřebič pro vytápění garáží zvlášť určený, který odebírá vzduch pro spalování z venkovního prostoru a spaliny odvádí do stejného prostředí, a za předpokladu provedení zvláštních bezpečnostních opatření.

(10) Požadavky požární bezpečnosti garáží jsou dány normovými hodnotami.

(11) Nejmenší šířka únikových cest v garážích je 1,5 únikového pruhu. Z požárního úseku hromadné garáže musí vést alespoň dvě nechráněné únikové cesty. a to na volné prostranství nebo do chráněné únikové cesty. Z požárního úseku hromadné garáže může vést jedna nechráněná úniková cesta, pokud je v něm nejvýše 50 % počtu stání, stanoveného podle této vyhlášky.

(12) Hromadné garáže musí mít označení únikových cest včetně vyznačeného směru úniku. Hromadné garáže v podzemních podlažích musí mít nouzové osvětlení únikových cest.

(13) Hromadné garáže se dvěma a více podzemními podlažími nebo s více než třemi nadzemními podlažími musí mít vnitřní zásahové cesty, které mohou být umístěny ve všech typech chráněných únikových cest.

Čl. 57
Servisy, opravny a čerpací stanice pohonných hmot

(1) Odpadní vody ze servisů a opraven před vypuštěním do stokové sítě, popřípadě do vodního recipientu se upraví v souladu s normovými hodnotami tak, aby bylo dosaženo složení odpadních vod požadovaného podle zvláštního předpisu. 36)

(2) Manipulační plochy čerpacích stanic pohonných hmot musí být nepropustné a musí být vyspádovány do záchytných jímek s odtokem do kanalizace zaolejovaných vod.

(3) U servisů, opraven a čerpacích stanic se zřídí hygienická zařízení v souladu s příslušnými normovými hodnotami a zvláštním předpisem. 13)

(4) Světlé výšky místností a prostorů v servisech, opravnách a čerpacích stanicích jsou dány normovými hodnotami.

(5) Větrání servisů, opraven a čerpacích stanic musí zajistit, aby koncentrace škodlivých látek v ovzduší nepřekročila normové hodnoty z hlediska ochrany zdraví i nebezpečí výbuchu. 24)

(6) Servisy a opravny, pokud jsou vestavěné do budovy sloužící jinému účelu, popřípadě k ní přistavěné, musí tvořit samostatný požární úsek. Požadavky na požární úseky servisů a opraven jsou dány normovými hodnotami.

(7) Čerpací stanice pohonných hmot musí být navrženy tak, aby byl umožněn plynulý průjezd vozidla i odjezd odbavených vozidel od jednotlivých zařízení stanice.

(8) Čerpací stanice pohonných hmot jsou otevřená technologická zařízení, kde samostatné požární úseky tvoří skladovací nádrže včetně stáčecího místa a výdejní stanoviště. Součástí požárního úseku výdejního stanoviště může být obchod, pokud jeho prodejní místnost nemá větší půdorysnou plochu než 75 m2. Řešení požární bezpečnosti čerpacích stanic je dáno normovými hodnotami.

(9) Stavební konstrukce čerpací stanice musí být z nehořlavých hmot, kromě čerpací stanice s nejvíce šesti výdejními stojany, která může mít pro zastřešení výdejních stojanů a obchodu použity konstrukce smíšené, pokud není skladování pohonných hmot zajištěno nadzemní skladovací nádrží.

(10) Pro vymezení požárně nebezpečného prostoru jednotlivých částí čerpací stanice jsou odstupové vzdálenosti dány normovými hodnotami.

(11) Čerpací stanice pohonných hmot musí být vybaveny technickým zařízením omezujícím pronikání par, vznikajících manipulací s pohonnými látkami, do vnějšího ovzduší.

(12) Čerpací stanice propan-butanu pro motorová vozidla nesmí být zřizovány v budovách jiného účelu a v jejich bezprostřední blízkosti.

(13) Nadzemní zásobníky čerpací stanice propan-butanu pro motorová vozidla, vč. zásobníků v zemi, pokud vrstva zeminy nad zásobníkem nedosahuje výšky 0,50 m, s objemem větším než 5 m3 a menším než 100 m3 nebo pokud je součet objemů více zásobníků stanice větší než 100 m3, musí být vzdáleny od obytných budov a budov s přístupem veřejnosti nejméně 40 m.

(14) U staveb čerpacích stanic propan-butanu pro motorová vozidla

a) nadzemní zásobníky, včetně zásobníků v zemi, pokud vrstva zeminy nad zásobníkem nedosahuje výšky 0,5 m, s objemem nad 5 m3, se umísťují ve vzdálenosti nejméně 10 m od

1. šachet skladovacích nádrží ropných produktů,
2. komunikace pro příjezd a odjezd vozidel,
3. vstupů do podzemních objektů a zařízení; vzdálenost 10 m lze snížit nejvíce na vzdálenost 5 m jen v případě, že zásobníky včetně výstroje jsou chráněny proti požáru,

b) nadzemní zásobníky, včetně zásobníků v zemi, pokud vrstva zeminy nad zásobníkem nedosahuje výšky 0,5 m, s objemem do 5 m3, se umísťují ve vzdálenosti nejméně 5 m od komunikace pro příjezd a odjezd vozidel,
c) podzemní zásobníky se umísťují ve vzdálenosti

1. od komunikace pro příjezd a odjezd vozidel u zásobníků do objemu 10 m3 nejméně 3 m, a u zásobníků přes 10 m3 do 100 m3 nejméně 5 m,

2. od čerpací stanice ostatních ropných produktů, pokud zůstává alespoň jedna čelní stěna zásobníku volná, nejméně 10 m,

d) přemístitelné zásobníky s objemem do 5 m3, které jsou umístěny společně s výdejním zařízením na pevném rámu, se v čerpací stanici umísťují delší stranou kolmo k přilehlé veřejné pozemní komunikaci výdejním místem nejméně 10 m od této komunikace a 1,2 m od komunikace příjezdu a odjezdu vozidel čerpací stanice; v čerpací stanici ostatních ropných produktů současně nejméně 15 m od hranice souboru ostatních ropných produktů.

(15) Výdejní zařízení čerpacích stanic propan-butanu pro motorová vozidla s výjimkou kompaktních čerpacích stanic se umísťuje nejméně 10 m od

a) vozovek veřejných pozemních komunikací,
b) hranic sousedních pozemků,
c) otvorů budov,
d) šachet skladovacích nádrží ropných produktů,
e) objektů z hořlavých stavebních hmot,
f) armatur podzemních zásobníků s propan-butanem a nadzemních skladovacích nádrží hořlavých kapalin nezakrytých zeminou,
g) vstupů do podzemních objektů a zařízení.

Od jiných výdejních zařízení se umísťuje ve vzdálenosti nejméně 6,5 m.

------------------------------------------------------------------

13) Vyhláška č. 174/1994 Sb., kterou se stanoví obecné technické požadavky zabezpečující užívání staveb osobami se sníženou schopností pohybu a orientace.

24) Vyhláška č. 18/1987 Sb., kterou se stanoví požadavky na ochranu před výbuchy hořlavých plynů a par.

36) Nař. vlády č. 82/1999 Sb., kterým se stanoví ukazatele a hodnoty přípustného stupně znečištění vod.

Čl. 58
Stavby pro zdravotnictví

U staveb pro zdravotnictví jsou technické požadavky upraveny zvláštním předpisem. 13), 37) Požadavky požární bezpečnosti staveb pro zdravotnictví jsou dány normovými hodnotami.

------------------------------------------------------------------

13) Vyhláška č. 174/1994 Sb., kterou se stanoví obecné technické požadavky zabezpečující užívání staveb osobami se sníženou schopností pohybu a orientace.

37) Vyhláška č. 49/1993 Sb., o technických a věcných požadavcích na vybavení zdravotnických zařízení.

Čl. 59
Stavby škol, předškolních, školských a tělovýchovných zařízení

(1) Nejmenší světlé výšky místností a prostorů musí být

a) 3000 mm u mateřských škol a speciálních mateřských škol; snížení na světlou výšku 2500 mm lze připustit, pokud je dodržena kubatura vzduchu 12 m3 na jedno dítě,

b) 3300 mm u základních, středních, vyšších a speciálních škol; při dodržení všech podmínek denního osvětlení na pracovní plochy je možné snížení na světlou výšku 3000 mm, pokud je dodržena kubatura vzduchu 5,3 m3 na jednoho žáka,

c) 6000 mm u tělocvičen rozměrů 12 x 18 m a 12 x 24 m, 7000 mm u tělocvičen rozměrů 18 x 30 m a větších,

d) 2500 mm u šaten.

(2) V budově každé školy, předškolního, školského a tělovýchovného zařízení musí být zřízeny šatny žáků. Prostory šaten musí být osvětlené a větrané. Odkládání oděvu pedagogických a nepedagogických pracovníků se musí řešit odděleně od šaten žáků.

(3) U centrálních šaten žáků musí být šířka kóje u jednostranně umístěných věšáků nejméně 1500 mm, u dvoustranně umístěných věšáků nejméně 2200 mm. Na jednoho žáka se počítá 0,25 m2 plochy.

(4) Záchody a umývárny ve školách, školských a tělovýchovných zařízeních se zřizují odděleně podle pohlaví. Musí být umístěny tak, aby dostupná vzdálenost nepřesáhla 60 m. Záchody u výukových prostorů musí být vždy přímo osvětleny a větrány. Pro 80 chlapců musí být zřízena jedna záchodová kabina a pro 20 chlapců jedno pisoárové stání. Pro 80 dívek musí být zřízena jedna hygienická kabina a pro 20 dívek jedna záchodová kabina. V záchodových předsíních, které se užívají jako umývárny, se počítá jedno umyvadlo na 20 žáků. Nejméně jedna záchodová kabina musí být řešena pro užívání osobami používajícími vozík pro invalidy.

(5) Záchody a umývárny pedagogických a nepedagogických pracovníků nesmí být přístupné ze záchodů a umýváren žáků. Pro 20 osob musí být zřízena jedna záchodová kabina a jedno umyvadlo.

(6) Záchody a umývárny u předškolních zařízení musí být přístupné ze šatny a denních místností dětí. Nedělí se podle pohlaví a pro pět dětí musí být zřízena jedna dětská mísa a jedno umyvadlo.

(7) Záchody a umývárny u speciálních škol musí být umísťovány a zřizovány podle stupně a charakteru postižení žáků.

(8) Nejmenší světlá šířka chodby ve školách musí být 3000 mm, jsou-li výukové prostory umístěny po obou stranách chodby, a 2200 mm, jsou-li výukové prostory jen na jedné straně chodby. Slouží-li tato chodba jako hlavní komunikační spojení, pak musí být široká nejméně 3000 mm. Nejmenší světlá šířka chodby u všech předškolních zařízení musí být 1200 mm.

(9) Ve výukových prostorách musí mít dveře šířku nejméně 900 mm. U tělocvičen musí být alespoň jedny dveře velikosti 1800 x 2100 mm.

(10) Ve všech předškolních zařízeních, základních školách a ve školách speciálních nesmí být používány dveře kývavé nebo turniketové. Zasklená dveřní křídla musí být opatřena bezpečnostním sklem. U všech předškolních zařízení nesmí být spodní třetina dveří zasklívána.

(11) Ve výukových prostorách musí být umístěn alespoň jeden výtok pitné vody. Pokud je zavedena teplá voda, pak u výtoků v dosahu žáků nesmí mít teplotu vyšší než 45 °C.

(12) Řešení požární bezpečnosti škol, předškolních, školských a tělovýchovných zařízení je dáno normovými hodnotami požární bezpečnosti staveb.

(13) Ustanovení odstavců 1 až 12 se vztahují na stavby škol, předškolních, školských a tělovýchovných zařízení, 38) které jsou určeny pro výchovu a vzdělávání.

(14) Pro stavby vysokých škol a vysokoškolských zařízení platí požadavky odstavce 1 až 12 přiměřeně.

------------------------------------------------------------------

38) Zákon č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 76/1978 Sb., o školských zařízeních, ve znění pozdějších předpisů.

Čl. 60
Stavby a zařízení pro informace, reklamu a propagaci
(1) Svým provedením a umístěním nesmějí stavby a zařízení pro informace, reklamu a propagaci porušovat vzhled města nebo krajiny, ohrožovat bezpečnost silničního provozu, bránit rozhledu na pozemních komunikacích a dráhách a nad přípustnou míru obtěžovat okolí, zejména obytné prostředí, hlukem nebo světlem, obzvláště přerušovaným.

(2) Při umísťování většího počtu staveb a zařízení pro informaci, reklamu a propagaci v daném prostoru musí být zajištěn jejich vzájemný soulad.

(3) Umístěním a provozem staveb a zařízení pro informace, reklamu a propagaci nesmějí na pozemních komunikacích, v obvodu drah a na veřejných plochách vznikat překážky pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace. 13)

(4) Stavby a zařízení pro informace, reklamu a propagaci se nesmějí umísťovat na stavbách vojenské správy a v jejich blízkosti na stavbách a pozemcích s nimi sousedících bez souhlasu příslušného vojenského stavebního úřadu.

(5) V památkových zónách a rezervacích, v dosahu chráněných památek, přírodních zvláště chráněných území a v zastavěných částech přírodních parků se smějí stavby a zařízení pro informace, reklamu a propagaci umístit po posouzení jejich vlivu na okolí.

(6) Stavby a zařízení pro informace, reklamu a propagaci umístěné

a) na budovách nesmí rušit základní členění průčelí a jeho významné detaily,

b) na šikmých střechách budov musí být tvořeny z jednotlivých prvků (např. písmen, číslic, loga), nesmí přesahovat hřeben střechy a jejich celková výška nesmí přesáhnout 2 m; na území památkových rezervací a zón 5) nesmí být horní hrana zařízení umístěna výše než 1 m pod hřebenem střechy,

c) na oplocení, nebo vedle něho do vzdálenosti rovnající se výšce zařízení či stavby pro informace, reklamu a propagaci, nesmí přesahovat výšku oplocení o více než 20 %, ne však více než o 0,30 m.

(7) Stavby a zařízení pro informaci, reklamu a propagaci se nesmějí umísťovat

a) na stavbách sloužících kultovním a pohřebním účelům, na pomnících, památnících a pamětních deskách a v nejbližším okolí těchto staveb, v přírodních zvláště chráněných územích, v nezastavěných částech přírodních parků, v lesích, v parcích a sadech, na souvislých přírodních svazích, na střechách budov v památkových rezervacích s dochovanými zbytky lidové architektury 39), s výjimkou informačních zařízení, vztahujících se k těmto stavbám nebo plochám,

b) na mostech přes vodní toky včetně částí těchto mostů nad přilehlým územím, pobřežních zdech a jiných pevných zařízeních vodních toků, ve vodních tocích, a na všech mostech v památkových rezervacích a zónách,

c) na sloupech a stožárech telekomunikačního a energetického vedení, na historických stožárech veřejného osvětlení a jejich replikách a na měřících bodech geodetických sítí, d) na plochých střechách.

(8) Stavby a zařízení pro informaci, reklamu a propagaci s plochou panelu větší než 4 m2 se nesmějí umísťovat v památkových rezervacích a zónách 1), 5) kromě umístění zařízení na ohradách stavenišť.

------------------------------------------------------------------

1) Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů.

5) Např. nař. vlády č. 66/1971 Sb., o památkové rezervaci v hlavním městě Praze, nař. vlády č. 127/1995 Sb., o prohlášení území ucelených částí vybraných měst a obcí s dochovanými soubory lidové architektury za památkové rezervace, vyhl. č. 15/1991 Sb. hl. m. Prahy, o prohlášení části území hlavního města Prahy za památkové rezervace a o určení podmínek jejich ochrany, vyhl. č. 10/1993 Sb. h. m. Prahy, o prohlášení části území hlavního města Prahy za památkové rezervace a o určení podmínek jejich ochrany.

13) Vyhláška č. 174/1994 Sb., kterou se stanoví obecné technické požadavky zabezpečující užívání staveb osobami se sníženou schopností pohybu a orientace.

39) Nařízení vlády č. 127/1995 Sb., o prohlášení území ucelených částí vybraných měst a obcí s dochovanými soubory lidové architektury za památkové rezervace.
Čl. 61
Kanalizační stoky
(1) Kanalizační stoky a objekty na kanalizačních stokách musí být navrženy a provedeny jako vodotěsné konstrukce. Vodotěsnost stok musí splňovat normové hodnoty.

(2) Do veřejné splaškové kanalizace 40) nesmí být zaústěny dešťové vody.

(3) Maximální průtočná rychlost odpadních vod ve veřejné kanalizaci a minimální jmenovité světlosti kanalizačních stok jsou dány normovými hodnotami.

(4) Vstupní otvory objektů na stokové síti musí být vybaveny kruhovými poklopy o minimálním průměru 600 mm, které musí být bezpečné proti vysunutí jedoucími vozidly a opatřeny znakem hl. m. Prahy. V místech, kde dopravní prostředky nemají přístup, mohou být poklopy čtvercové s panty, o rozměrech minimálně 600 x 600 mm.

(5) Vstupní části podzemních objektů na stokové síti vybavené poklopy musí být vybudované tak, aby poklop v komunikačních plochách netvořil překážku. Mimo komunikační plochu musí vyčnívat nad terén, v zastavěném území 100 mm, v nezastavěném území 300 mm a v plochách využívaných pro zemědělskou výrobu musí být navíc označeny směrovou tyčí.

(6) Vstupní šachty do stokové sítě se provádějí všude tam, kde se mění směr nebo sklon přímých úseků stok, příčný profil nebo materiál stoky a v místech spojení dvou nebo více stok, pokud v těchto místech nejsou nahrazeny jiným objektem, který splňuje současně účel vstupní šachty.

(7) Při křižování protipovodňových staveb musí být kanalizační stoky vybaveny jedním provozním a jedním pohotovostním uzávěrem na zabezpečení ochrany území proti zpětnému vzdutí vody z vodního toku do stoky. Uzávěry musí být přístupné i během povodně.

(8) Dešťová nádrž na stokové síti nesmí být zaplavitelná vodou z vodního toku.

(9) Pokud zrušené stoky a kanalizační přípojky nelze odstranit, musí se vyplnit vhodným materiálem.

(10) Odvádění vod do veřejné kanalizace a její užívání stanoví zvláštní předpis. 7), 40)

------------------------------------------------------------------

7) Zákon č. 138/1973 Sb., o vodách, ve znění pozdějších předpisů.

40) Vyhláška č. 144/1978 Sb., o veřejných vodovodech a veřejných kanalizacích, ve znění pozdějších předpisů.

Čl. 62
Vodovody
(1) Veřejný vodovod 40) pro zásobování pitnou vodou se nesmí propojovat s jiným zdrojem vody.

(2) Hydrodynamický přetlak v rozvodné síti veřejného vodovodu musí v místě napojení vodovodní přípojky splňovat normové hodnoty.

(3) U vodovodního potrubí provedeného z nekovového materiálu nebo z kovových materiálů nevodivě spojených, musí být proveden kovový vodič spojený s kovovými armaturami a navazujícím kovovým potrubím tak, aby bylo možno následně zjistit polohu potrubí v zemi.

(4) Sklon a krytí vodovodního potrubí musí splňovat normové hodnoty.

(5) Krytí vodovodního potrubí při převedení pod vodním tokem musí splňovat normové hodnoty.

(6) Vnější odběrná místa požární vody se přednostně navrhují s nadzemními hydranty.

------------------------------------------------------------------

40) Vyhláška č. 144/1978 Sb., o veřejných vodovodech a veřejných kanalizacích, ve znění pozdějších předpisů.

ČÁST PÁTÁ
Závěrečná a přechodná ustanovení

Čl. 63
Výjimky

Za podmínek stanovených v § 138a stavebního zákona lze v odůvodněných případech povolit výjimku z ustanovení:

Čl. 64
Zrušovací ustanovení
Zrušuje se:
Vyhláška č. 5/1979 Sb. NVP, o obecných technických požadavcích na výstavbu v hlavním městě Praze, ve znění vyhlášky č. 1/1994 Sb. hl. m. Prahy, vyhlášky č. 35/1995 Sb. hl. m. Prahy a vyhlášky č. 25/1998 Sb. hl. m. Prahy.

Čl. 65
Přechodná ustanovení
U územně plánovací dokumentace, jejíž návrh byl zpracován před účinností této vyhlášky a v řízeních, zahájených před účinností této vyhlášky, se postupuje podle dosavadní právní úpravy.

Čl. 66

Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2000.

Ing. arch. Jan Kasl, v. r.

primátor hl. m. Prahy

Ing. Petr Švec, v. r.

náměstek primátora hl. m. Prahy

info


Ing. Josef Pavlát - autorizovaný inženýr a soudní znalec
znalecké obory - stavebnictví - ekonomika - projektování - s mezinárodní certifikací platnou v zemích EU člen Komory soudních znalců ČR a České komory autorizovaných inženýrů a techniků.