zákon číslo 40/2004 Sb - Část sedmá - DOHLED NAD ZADÁVÁNÍM VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK

Seznam článků

ČÁST SEDMÁ

DOHLED NAD ZADÁVÁNÍM VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK
HLAVA I
VÝKON DOHLEDU NAD ZADÁVÁNÍM VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK
§ 94
(1) Dohled nad dodržováním tohoto zákona vykonává Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen "orgán dohledu"), při kterém přezkoumává zákonnost úkonů zadavatele s cílem zajistit transparentnost zadávání veřejných zakázek a dodržování zásad stejného zacházení a nediskriminace zájemců a uchazečů o veřejné zakázky.
(2) Orgán dohledu
a)
vydává předběžná opatření,
b)
rozhoduje o tom, zda zadavatel při zadání veřejné zakázky postupoval v souladu s tímto zákonem,
c)
ukládá nápravná opatření a sankce,
d)
kontroluje úkony zadavatele při zadávání veřejných zakázek podle zvláštního právního předpisu.30) Tím není dotčena působnost jiných orgánů vykonávajících takovou kontrolu podle zvláštních právních předpisů,31)
e)
plní další úkoly, stanoví-li tak zvláštní právní předpis.

HLAVA II
SMÍRČÍ ŘÍZENÍ A ŘÍZENÍ O PŘEZKOUMÁNÍ ÚKONŮ ZADAVATELE
§ 95
Smírčí řízení
(1) Kterýkoliv dodavatel, který má nebo měl zájem na získání určité nadlimitní veřejné zakázky a kterému v důsledku domnělého porušení zákona úkonem zadavatele působícího v odvětvích vodního hospodářství, energetiky, dopravy a telekomunikací vznikla nebo hrozí vznik škody (dále jen "žadatel"), může podat písemnou žádost o smírčí řízení Evropské komisi nebo orgánu dohledu. Orgán dohledu žádost, která mu byla podána, neprodleně postoupí Evropské komisi.
(2) Ve smírčím řízení před Evropskou komisí, jež je zahajováno jen se souhlasem zadavatele,
a)
určí každá strana poté, kdy odsouhlasí smírčího soudce navrženého Evropskou komisí, dalšího smírčího soudce,
b)
má každá ze stran právo smírčí řízení kdykoli ukončit,
c)
každá ze stran nese náklady, které jí v souvislosti se smírčím řízením vzniknou, pokud se strany nedohodnou jinak, s výjimkou nákladů řízení, které strany hradí rovným dílem.
V ostatním se při smírčím řízení na úrovni Evropské komise postupuje způsobem stanoveným příslušnou směrnicí Evropských společenství.32)

§ 96
Zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele
(1) Řízení o přezkoumání úkonů zadavatele (dále jen "řízení") se zahajuje na písemný návrh (dále jen "návrh") stěžovatele (dále jen "navrhovatel") nebo z vlastního podnětu orgánu dohledu. Řízení z vlastního podnětu může orgán dohledu zahájit do 3 let ode dne, kdy úkonem zadavatele došlo k porušení tohoto zákona.
(2) Řízení je zahájeno dnem, kdy byl návrh doručen orgánu dohledu. Zahajuje-li se řízení z podnětu orgánu dohledu, je řízení zahájeno dnem, kdy orgán dohledu učinil vůči účastníku řízení první úkon.
(3) Návrh musí být doručen orgánu dohledu do 10 kalendářních dnů ode dne, v němž stěžovatel obdržel písemné sdělení, že zadavatel námitkám nevyhověl nebo vyhověl, ale stěžovatel se způsobem vyřízení nesouhlasí. Pokud zadavatel námitky nevyřídil podle § 88 odst. 3, lze návrh doručit orgánu dohledu nejpozději do 25 kalendářních dnů ode dne odeslání námitek stěžovatelem. Orgán dohledu neprodleně vyrozumí zadavatele o zahájení řízení.

§ 97
Návrh
(1) Z návrhu musí být patrné, kdo jej činí, které věci se týká, v čem je spatřováno porušení tohoto zákona a čeho se navrhovatel domáhá. Návrh dále musí obsahovat přesné označení zadavatele, musí být podepsán a datován. Součástí návrhu zasílaného orgánu dohledu je doklad o doručení námitek zadavateli. Návrh je zpoplatňován podle zvláštního právního předpisu.33)
(2) Jestliže návrh nemá předepsané náležitosti podle odstavce 1 a navrhovatel jej ve lhůtě stanovené orgánem dohledu nedoplní, nebyl doručen ve lhůtě podle § 96 odst. 3 nebo nebyl podán oprávněnou osobou, nebo není-li orgán dohledu věcně příslušný k rozhodnutí o návrhu, zahájené řízení orgán dohledu zastaví; pokud má orgán dohledu důvodné podezření, že došlo k porušení tohoto zákona, je povinen v řízení pokračovat z vlastního podnětu.
(3) Návrh lze podat proti všem úkonům zadavatele, které vylučují nebo by mohly vyloučit transparentní nebo nediskriminační postup při zadávání veřejných zakázek, zejména proti
a)
zadávacím podmínkám,
b)
obsahu oznámení zadávacího řízení nebo obsahu výzvy k podávání nabídek,
c)
vyloučení uchazeče o veřejnou zakázku z otevřeného nebo z užšího řízení,
d)
zadání veřejné zakázky,
e)
použití druhu zadávacího řízení.
(4) Zadavatel je povinen zaslat orgánu dohledu své vyjádření k obdrženému návrhu do 7 dnů od jeho doručení. Společně s tímto vyjádřením zašle příslušnou dokumentaci veřejné zakázky vztahující se k namítanému porušení zákona.

§ 98
Kauce
(1) S podáním návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele je navrhovatel povinen složit na účet orgánu dohledu kauci ve výši 1 % z nabídkové ceny navrhovatele, nejvýše však 1 000 000 Kč. Kauce musí být připsána na účet orgánu dohledu nejpozději poslední den lhůty pro podání návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele.
(2) Pokud orgán dohledu svým rozhodnutím
a)
vyhoví návrhu navrhovatele, nebo
b)
shledá, že zadavatel úkonem učiněným při zadávání veřejné zakázky nesplnil povinnost nebo porušil zákaz stanovený tímto zákonem a tento úkon zadavatele podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit stanovení pořadí úspěšnosti nabídek,
vrátí kauci navrhovateli nejpozději do 7 dnů od právní moci takového rozhodnutí.
(3) Kauce je příjmem státního rozpočtu
a)
dnem právní moci rozhodnutí orgánu dohledu, kterým nebylo vyhověno návrhu navrhovatele,
b)
dnem právní moci rozhodnutí, kterým orgán dohledu neshledá, že zadavatel úkonem učiněným při zadávání veřejné zakázky nesplnil povinnost nebo porušil zákaz stanovený tímto zákonem.
(4) V případě postupu podle odstavce 2 vrátí orgán dohledu navrhovateli kauci spolu s úroky.

§ 99
Účastníci řízení
Účastníkem řízení je vždy zadavatel a v řízení zahájeném na návrh též navrhovatel. Je-li předmětem řízení přezkoumání rozhodnutí zadavatele o přidělení zakázky podle § 65, pak je účastníkem řízení též uchazeč, kterému byla zakázka přidělena.

§ 100
Předběžné opatření
(1) Orgán dohledu může na návrh navrhovatele nebo z vlastního podnětu před skončením řízení k zabránění dalšího poškozování nebo k odvrácení bezprostředního ohrožení zájmů uchazeče nebo zájemce a v rozsahu nezbytně nutném pro zajištění jeho účelu vydat předběžné opatření, kterým uloží zejména
a)
zadavateli zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení,
b)
zadavateli pozastavit zadávací řízení, nebo
c)
zákaz plnění z uzavřené smlouvy,
a to na dobu v předběžném opatření uvedenou, nejdéle však do rozhodnutí ve věci samé.
(2) Navrhovatel musí přesně označit, čeho se má navrhované předběžné opatření týkat, uvést tvrzenou nezákonnost, konkretizovat bezprostředně hrozící poškození svých zájmů a připojit příslušné důkazy.
(3) Odvolání proti rozhodnutí o předběžném opatření nemá odkladný účinek.

HLAVA III
ROZHODNUTÍ ORGÁNU DOHLEDU
§ 101
Rozhodnutí orgánu dohledu
(1) Shledá-li orgán dohledu před uzavřením smlouvy (§ 66), že zadavatel úkonem učiněným při zadávání veřejné zakázky nesplnil povinnost nebo porušil zákaz stanovený tímto zákonem, uvede tuto skutečnost písemně v rozhodnutí. Současně zadavateli uloží opatření k nápravě, zejména zrušení rozhodnutí zadavatele o přidělení zakázky, jestliže takový úkon podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit stanovení pořadí úspěšnosti nabídek.
(2) Jestliže orgán dohledu shledá po uzavření smlouvy, že zadavatel úkonem učiněným při zadávání veřejné zakázky nesplnil povinnost nebo porušil zákaz stanovený tímto zákonem a tento úkon zadavatele podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit stanovení pořadí úspěšnosti nabídek, může orgán dohledu písemným rozhodnutím vyslovit zákaz plnění této smlouvy a ve společném řízení uložit zadavateli pokutu za správní delikt podle § 102.
(3) Součástí rozhodnutí orgánu dohledu podle odstavců 1 a 2 je uložení sankce podle § 102.
(4) Orgán dohledu vydá rozhodnutí do 30 dnů ode dne, kdy obdržel podklady vyžádané od zadavatele. Zadavatel doručí veškeré podklady orgánu dohledu do 14 dnů od obdržení jeho výzvy.
(5) Neshledá-li orgán dohledu porušení tohoto zákona, řízení rozhodnutím zastaví.

HLAVA IV
SPRÁVNÍ DELIKTY
§ 102
(1) Právnická osoba nebo fyzická osoba, která je zadavatelem, se dopustí správního deliktu tím, že
a)
nedodrží postup stanovený tímto zákonem pro přidělení veřejné zakázky, přičemž tento postup podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit hodnocení nabídek,
b)
uzavře smlouvu (§ 65 a 66) s uchazečem vybraným postupem podle písmene a),
c)
zruší zadávací řízení, aniž si tuto možnost vyhradil v oznámení zadávacího řízení (§ 68),
d)
neuchová dokumentaci o zadání veřejné zakázky (§ 71),
e)
nesplní povinnosti o uveřejňování údajů a informací o veřejných zakázkách (§ 84).
(2) Za správní delikty právnické osobě, která je zadavatelem, se podle odstavce 1 uloží pokuta do
a)
výše 5 % ceny zakázky, jde-li o správní delikt podle písmene a), b) nebo d),
b)
výše 10 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle písmene c) nebo e).
(3) Pokud se právnická osoba, která je zadavatelem, dopustí správního deliktu podle odstavce 1 opakovaně v průběhu 5 let, zvýší se sazba pokut podle odstavce 2 na dvojnásobek.

§ 103
(1) Právnická osoba se dopustí správního deliktu tím, že
a)
uvede nepravdivé údaje při prokazování kvalifikace (§ 30),
b)
uvede nepravdivé údaje při zápisu do seznamu kvalifikovaných dodavatelů, nebo
c)
ve stanovené lhůtě neoznámí ministerstvu změnu údajů zapisovaných do seznamu kvalifikovaných dodavatelů.
(2) Za správní delikty právnické osobě se podle odstavce 1 uloží pokuta do výše 10 000 000 Kč.
(3) Pokud se právnická osoba dopustí správního deliktu podle odstavce 1 opakovaně v průběhu 5 let, zvýší se sazba pokut podle odstavce 2 na dvojnásobek.

§ 104

Pořádková opatření
(1) Správní orgán
a)
právnické osobě, která neposkytne orgánu dohledu ve stanovené lhůtě podklady a pravdivé informace potřebné pro přezkoumání úkonů zadavatele,
b)
fyzické osobě, která ztěžuje postup řízení zejména tím, že se bez závažných důvodů nedostaví na výzvu ke správnímu orgánu, bezdůvodně odmítá svědeckou výpověď nebo předložení podkladů potřebných pro přezkoumání úkonů zadavatele,
uloží pokutu až do výše 100 000 Kč.
(2) Pokuta podle odstavce 1 může být uložena i opakovaně.

§ 105
Společná ustanovení ke správním deliktům
(1) Při určení výše pokuty se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.
(2) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení povinnosti zabránila.
(3) Řízení o uložení pokuty za protiprávní jednání lze zahájit do 5 let ode dne, kdy bylo spácháno.
(4) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.
(5) Správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni projednává orgán dohledu.
(6) Pokuty vybírá a vymáhá orgán, který je uložil. Příjem z pokut je příjmem státního rozpočtu. Při vybírání a vymáhání uložených pokut se postupuje podle zvláštního právního předpisu.

HLAVA V
SPOLEČNÁ USTANOVENÍ O VÝKONU DOHLEDU
§ 106
Ochrana obchodního tajemství
(1) Zaměstnanci orgánu dohledu, jakož i ti, kdo byli pověřeni plněním úkolů náležejících do působnosti tohoto orgánu, jsou povinni zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o nichž se dověděli při plnění pracovních povinností. To neplatí, jestliže uvedené osoby podávají o takových skutečnostech svědectví orgánům činným v trestním řízení nebo v řízení před soudem, popřípadě jestliže na výzvu těchto orgánů nebo soudu podávají písemné vyjádření.34)
(2) Dozví-li se orgán dohledu skutečnost, která je předmětem obchodního tajemství, je povinen učinit opatření, aby obchodní tajemství nebylo porušeno.

§ 107
Užití správního řádu
Pokud tento zákon nestanoví jinak, postupuje se při řízení před orgánem dohledu podle správního řádu.

§ 108
Uveřejňování pravomocného rozhodnutí orgánu dohledu
Orgán dohledu zveřejňuje svá pravomocná rozhodnutí vydaná v uplynulém kalendářním roce ve Sbírce rozhodnutí orgánu dohledu v oblasti zadávání veřejných zakázek a na internetových stránkách orgánu dohledu.

info


Ing. Josef Pavlát - autorizovaný inženýr a soudní znalec
znalecké obory - stavebnictví - ekonomika - projektování - s mezinárodní certifikací platnou v zemích EU člen Komory soudních znalců ČR a České komory autorizovaných inženýrů a techniků.